Áčko mužů si PFLku užívalo

publikováno v: PFL | 0

I když o mužích je víceméně předčasné mluvit. Jen dva bratři Karbani si z mužského kádru našli čas na otevírací turnaj PFLky, o zbytek týmu se postarali naši junioři, doplněni o dva „naše“ hráče v jiných službách….

Tři vítězství, devět bodů, 41 vstřelených branek… přesto si neodpustím negativní a smutný začátek. Snažím se ve svých svěřencích pěstovat fair play, respekt a úctu k soupeři. Ne vždy se to setkává s pochopením druhé strany.  A potom se vyloženě hloupě zachová člověk v našem dresu. Je faulován, rozhodčím je to odpískáno, soupeř se jde omluvit a dostane se mu vulgární odpovědi. Náš hráč ukázal, že to nemá v hlavě srovnané a i když emoce k zápasům patří, tak já emoce tohoto typu opravdu nemusím a mrzí mně, že se někdo z nás zachová takto … hloupě. Možná jsem divnej, ale soupeři se tedy dodatečně omlouvám já…

Jinak výsledkově a herně to bylo fakt dobré. Čompa v bráně dokázal sebekriticky zhodnotit své vystoupení, což je fajn, já jen přidám, že na toho kluka je fakt spolehnutí a za rok se svým přístupem k florbalu dokázal vypracovat v nepostradatelného člena našeho týmu. Tři zajímavě složené trojice. V jedné se konečně potkali bratři Karbani, doplnění Keckou, který až si to srovná v hlavě, bude ještě větším přínosem. V další trojici po delší době společně juniorský útok S – O – S, tedy Sony – Ondra – Syrda. Borci, kteří suverénně vedou v počtu účasti na nejrůznějších akcích. No a v další alternativní trojici Pítrs – Pates – Vojta Šimík. Tedy rodinné stříbro Pítrs, Pates, který už dva roky rozdává radost v jiném dresu, přesto si každý rok najde chvilku, aby rozšířil počet svých startů v tom našem a Vojta, Frýdecký odchovanec, nyní ve službách jednoho velmi ambiciozního klubu z Ostravy :), který si přesto najde čas zahrát si se svými kamarády z našeho klubu a který svůj počet startů v našem dresu zaokrouhlil na 15…

První zápas proti domácímu týmu se nesl ve znamení nadšení, zodpovědnosti a pohledných akcí. Slovy muže s maskou na tváři: proti Frýdlantu si myslím že jsme hráli super, stříleli jsme, vraceli jsme se nebylo tam v naší hře tolik chyb. První gól byl moje chyba a druhý gól byl z brejku jinak jsme hráli dobře.
Prosadily se všechny tři trojice a diváci na tribunách byli potěšeni pohledností našich akcí…

Druhý zápas proti velkým bojovníkům z Morávky už byl o něčem jiném. Dvě třetiny zápasu se jednalo o vyrovnaný souboj, zejména proto, že že jsme se věnovali jiným věcem, než vlastní hře. Viz negativní slova v úvodu. O přestávce si musel vzít slovo Miloš a trošku postavit některé do latě a to se vyplatilo, on line přenos přinášel na Hukvaldy naše branky v rychlém sledu… Opět dejme slovo muži s plastovou maskou: Ten druhý zápas jsme ze začátku nestříleli a nechávali jsme soupeře ať střílí a jelikož jsem neměl úplně svůj den tak to bylo takové vyrovnané. O přestávce mezi poločasy Miloš teda promluvil všem do duše a už to bylo jiné. Nejlépe ten zápas zvládla asi lajna Pates,Vojta a Pítrs kteří dali většinu těch gólů v druhém poločase…

Třetí zápas proti málo početnému týmu z Kopřivnice už byl jen splněnou povinností, kdy jsem dostali možnost si kvalitně zastřílet…  No a ten třetí zápas to už bylo jen takové „rychle dejme 15 gólů ať už můžeme domů“. Sparklets ani moc neběhali, takže to byla taková ospalá hra na které toho moc nejde hodnotit, a ty góly co jsme dostali byly spíše takové smolné.

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. A – TJ Sokol Frýdlant n.O. 2   15 : 2   (9:2,6:0)

  • G: P.Pícha – 4, M.Karban – 3, V.Šimík – 3, V.Syrovatka – 2, O.Polách, P.Káňa, F.Karban
  • A: P.Káňa – 4, V.Šimík – 3, F.Karban – 2, P.Pícha, M.Karban, O.Polách, J.Ondryáš, M.Rusev

S: M.Rusev
P.Káňa – P.Pícha – V.Šimík
M.Karban – F.Karban – M.Adamec
V.Syrovatka – O.Polách – J.Ondryáš

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. A – Partyzáni Morávka   9 : 5   (4:4,5:1)

  • G: P.Pícha – 5, F.Karban – 2, V.Syrovatka, M.Adamec
  • A: P.Káňa – 5, O.Polách, V.Syrovatka

S: M.Rusev
P.Káňa – P.Pícha – V.Šimík
M.Karban – F.Karban – M.Adamec
V.Syrovatka – O.Polách – J.Ondryáš

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. A – Sparklets Kopřivnice   17 : 2   (8:1,9:1)

  • G: M.Karban – 3, J.Ondryáš – 2, V. Syrovatka – 2, M.Adamec – 2, P.Pícha – 2, P.Káňa – 2, V.Šimík – 2, F.Karban – 2
  • A: M.Adamec – 4, P.Pícha – 3, F.Karban – 2, P.Káňa – 2, O.Polách, J.Ondryáš, V.Syrovatka, V.Šimík

S: M.Rusev
P.Káňa – P.Pícha – V.Šimík
M.Karban – F.Karban – M.Adamec
V.Syrovatka – O.Polách – J.Ondryáš

 

A na závěr pohled „táty“ Miloše, který dnes měl naše děti na povel:

Pár slov na úvod… Na PFL jezdím jen občas, pokaždé se zde ale vracím rád. Je to možná díky nostalgické jízdě vlakem, kdy jsme všichni jezdívali pohromadě, nebo prvním místem a tedy vítězstvím v soutěži v kategorii mužů, na které do dneška vzpomínám, protože  je to jedno z mých největších výher v životě.
V sobotu odpoledne se tedy konal  výjezd na PFL do našeho známého Frýdlantu. Na tento turnaj byl vyslán tým, ve kterém jsem se cítil trošku jako starý kmet, jelikož průměrný ročník našeho týmu byl 01. Nicméně během turnaje panovala na střídačce pohodová atmosféra. Pan Jaššo opět nezklamal, prohodil s námi pár slov před začátkem zápasu, popřál hodně štěstí a my se mohli vrhnout na hru. 

Celkem s devíti hráči a jedním golmanem, jsme tedy nastoupili do prvního zápasu s Frýdlantem. Tým to byl mladý, plný nových tváří od kterého jsme očekávali tvrdý boj. Ze začátku nám chvíli trvalo, dostat se do zápasu ale po pár střídání jsme prakticky soupeře k ničemu velkému nepustili. Párkrát jsme sice zaváhali v obraně a inkasovali, nicméně na vítězství soupeře to nestačilo a my si mohli připsat 3b.

Ve druhém zápase proti nám nastoupilo družstvo z Morávky. Věděli jsme, co nás čeká a jak budeme hrát. Začátek zápasu jsme na soupeře vlítli a po chvíli vedli 4:1. Jenomže soupeř dlouho neotálel s odpovědí a srovnal a v půli zápasu to bylo nerozhodně. Prakticky ihned po začátku druhé půle jsme inkasovali gól z brejku, na který byl bohužel Čompa krátký. Všechny góly jsme prakticky dostávali z brejků, jelikož zde na malém hřišti platí zlaté pravidlo: nedáš, dostaneš. Po rychlé poradě jsme změnili styl hry, a najednou to začalo jít. Co střídání, to gól. Soupeř se sice snažil, bojoval usilovně, hrál tvrdou hru v rámci pravidel, to na nás však nestačilo a my si tak odnesli další tři body.

V posledním zápase proti nám nastoupilo družstvo Sparkles z Kopřivnice. V tomhle zápase jsme naprosto dominovali, možná to bylo tím, že protihráčů bylo málo, navíc hrající druhý zápas po sobě. Našim největším problémem byla motivace hrát, s tím také souviselo střídání, ono za stavu 12:1 se člověku moc nechce,s tím klesá chuť hrát, nicméně hráč se musí soustředit a hrát na 100% za jakéhokoliv stavu. Nicméně zápas jsme dohráli předčasně,díky skore 17:2 a my oprávněně mohli domů přivézt 9b. Díky klukům za hru.