Áčko v Těšíně vydřelo tři body!

publikováno v: ČFbU

Jak praví klasik: na pokraji smrti hladem, na pokraji smrti mrazem, na pokraji smrti vysílením…ale stálo to za to!!! Je to tak, pátá liga je o něčem jiném, než jsme doposud znali. Doteď, když jsme někoho přehrávali, bylo jasné, jak to skončí. Teď už to tak není. Můžeš vést o 4 góly, soupeře k ničemu nepustit a přesto se strachuješ o výsledek do poslední vteřiny. Bart, Emča, Filas, Mara mimo hru… Pítrs, Morty, Miloš, Tvary neměli hrát… byly z toho nakonec tři nečekané a téměř zlaté body po neuvěřitelných bitvách…

V prvé řadě bych chtěl na tomto místě poděkovat za dvouměsíční Tvaryho přítomnost. Osobnost každým coulem. Za ty dva měsíce absolvoval maximální počet tréninků, svým přístupem a příkladem by mohl sloužit jako vzor pro naši mládež. Ani dnes původně neměl hrát, vždyť zítra mizí na další roční misi s názvem Nový Zéland. A přestože dnes zvládl před zraněním pouze jednu třetinu, ukázal, jak moc se nám bude stýskat 🙂 . Ale život není jenom florbal a tak mu přejeme, aby jeho příchod k Novozélandským ostrovům byl úspěšnější, než v případě prvních evropanů u Novozélandských břehů pod vedením Abela Tasmana… A kdo mi odpoví na otázku, který mořeplavec jako první zakreslil Nový Zéland do námořních map, získá ode mně zlatého bludišťáka. Malá nápověda: jedná se o mého nejoblíbenějšího mořeplavce ze země, jejíž dějiny právě čtu v knize od Petera Ackroyda 🙂
Ale nebylo to dnes jen o něm. Miloš s hnutými zády bojoval nejen se zraněním a přestože odehrál minimum času, byl dnes naším nejproduktivnějším hráčem. Hrát neměli ani Pítrs s Mortym, přesto přes všechny problémy podpořili tým. A ostatní borci prostě dřeli. Po tom, co mi konec kariéry oznámil George, odchytal dva skvělé zápasy a já věřím, že se neloučíme nadobro 🙂 . V defenzivě jsme dnes ukázali velký pokrok, však bylo taky znát, že všichni tři muži, co byli na trénincích, si to nacvičovali… A jediné, s čím stále bojujeme, je fyzická kondice, tady nás nejvíce tlačí bota a s vyjímkou několika málo hráčů máme na čem pracovat. No a za zmínku stojí jistě taky jeden velký návrat. Po několika letech s námi na zápasy odcestoval Maty, zatím jen v pozici pozorovatele, ale nebude to trvat dlouho a ….
A ještě bych chtěl zmínit dnešní rozhodčí. I když s jejich výroky nemusíte vždy souhlasit a můžete je vidět diametrálně odlišně, tak když se nechovají jako arogantní nadlidi, kteří mají moc a sílu a vy jste jenom obyčejný póvl, se kterým nemá cenu diskutovat, maximálně se tak leda vysmát… tak si i po prohraném zápase v klidu můžete vlézt do jedné šatny a ještě se dobře pobavit. Maličkost? Za mně ne… Díky pánové…

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – SK Domaslavice    6 : 5   (2:0,2:1,2:4)

  • G+A: 4´ J.Tvarůžek (M.Karban), 6´ A.Polách (M.Karban), 17´ D.Pícha (A.Soudil), 27´ A.Soudil (O.Polách), 37´ M.Karban (A.Polách), 43´ V.Syrovatka (P.Hrňa)

S: J.Adamec
J.Skýpala – V.Syrovatka, J.Tvarůžek – A.Polách – M.Karban
F.Nádvorník – P.Hrňa, A.Soudil – O.Polách – D.Pícha
L.Morys, P.Káňa, R.Lacina

Teprve druhou porážku v soutěži jsme dokázali připravit soupeři, který okupuje druhou příčku tabulky. Nečekané, o to cennější body. S Pítrsem v roli náhradníka, s Tvarym na levém a Milošem na pravém křídle prvního útoku jsme vyrazili vstříc dobrodružství, které se díky nefunkční časomíře hrálo tak trochu „natajňačku“. První nápor jsme měli my, ale přerušili jsme si jej špatným střídáním… že by nabuzenost do zápasu? Spíš nedisciplinovanost. Oslabení jsme ubránili a ve 4 minutě ukázala dvojice Tvary – Miloš, jak obrovským oslabením pro nás bylo jejich pozdější zranění. O dvě minuty později se dorážkou prosadil Adam a další šance zůstávaly nevyužity. Druhý tým tabulky jsme v první třetině prakticky k ničemu nepustili. A ve druhé třetině jsme pokračovali ve velmi dobrém výkonu. A hlavně třetí lajna, dnes převlečena za druhou, ukazovala oprávněnost svého bytí. Nejdříve Dušan perfektně napálil Soudyho přihrávku za záda soupeřova golmana aby posléze Soudy využil Ondrovu přihrávku (za kterou by se ani Messi nestyděl) a bylo to 4:0. Bohužel v samotném závěru třetiny fantastický George poprvé inkasoval, což nalilo soupeři novou krev do žil. V úvodu poslední třetiny se dokonce soupeř dvěma slepenými góly dostal na dostřel jediné branky… Začalo to být hodně těžké a soupeř získal obrovskou převahu. Dnes jsme však dokázali odpovědět i střelecky a nejprve Miloš a posléze Syrda zapracovali na klidném závěru. Klidném? Omyl. Noční můra pro Trenera, který opět zjistil, jak stárne a jak těžce nese krizové okamžiky i když ví, že jde jen o sport a že stejně nejdůležitější ze všeho je objetí od Leontýnky po návratu domů 🙂 . Závěr byl opravdu na prášky a tímto bych chtěl poděkovat Dušanovi za kapky proti bolesti hlavy 🙂 . Soupeř totiž tři minuty před koncem zahájil hru bez brankáře, kterou proměnil ve dvě branky a dotáhl se tak opět na rozdíl jediné branky. A když 20 vteřin před koncem odpískal rozhodčí standartku těsně před malým brankovištěm, bylo to o infarkt. Skvělý zákrok golmana a obětavost hráčů však již nic víc soupeři nedovolila. Naopak Pítrs se sirénou trefil prázdnou branku, gól však už podle rozhodčích padl po čase, i když tedy časomíra nefungovala… i tak nás to ale nemuselo mrzet a důležité a nečekané 3 body byly v kufru…

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – FBC Přerov B    2 : 4   (2:1,0:2,0:1)

  • G+A: 11´ A.Soudil (D.Pícha), 12´ P.Káňa (M.Karban)

S: J.Adamec
J.Skýpala – V.Syrovatka, R.Lacina – A.Polách – P.Káňa
F.Nádvorník – P.Hrňa, A.Soudil – O.Polách – D.Pícha
L.Morys, M.Karban

S Tvarym už v jen v civilu a s Milošem napůl cesty k doktorovi jsme nastoupili do druhého zápasu. Soupeř se prezentoval úplně jiným herním stylem než Domaslavice a to nám působilo velké problémy. Nicméně po zápase se Šternberkem už jsme se s tím dokázali vyrovnat mnohem lépe a na úvodní branku soupeře jsme dokázali odpovědět dvěma góly z prostoru malého brankoviště. Nejdříve Soudy a posléze Pítrs se dokázali prosadit a chvíli to vypadalo hodně nadějně. Bohužel však ještě v první třetině dohrál pro zranění i Miloš a to bylo zlé. ať je to jak chce, tak soupeř byl na tom fyzicky mnohem lépe a na našem výkonu to bylo hodně znát. Jen pár jedinců stačilo ostrému tempu a většinu času jsme se bránili tlaku soupeře, který již sedm zápasů po sobě neokusil hořkost porážky. Přesto jsme v rámci možností odehráli dobrý zápas a kromě fyzičky bych ani neměl moc co hráčům vytknout. Na body to nestačilo, soupeř nám zasadil tři smrtící rány… ale pokus se dáme do příště zdravotně dohromady, nejsme bez šancí…

Na závěr bych tedy chtěl všem našim hráčům poděkovat za dnešní výkony a přístup k zápasům. A také Bobo Kopelcovi za příjemné setkání a popovídání mezi zápasy. Bude to ještě zajímavý závěr soutěže…