Béčko mužů opět 2x vítězné!!!

publikováno v: ČFbU | 0

Svou šňůru zápasů bez porážky tak natáhlo na neuvěřitelnou číslici šest! Po problémech se složením sestavy na Bolatický výjezd je to vskutku nevídaný počin…

Bolatice. Školní tělocvičný areál přenádherný. Velkoměsto, jako to naše, musí jen nahlas závidět. Tam se děcka mají kde učit tělocvičným aktivitám. Ovšem aby zde hráli muži zápasy? Na hřišti o rozměrech 33 x 19 metrů? Ufff. Nerozumím. Už dlouho. Když může být povolena takováto vyjímka, měla by být povolena i ta, že by muži hráli ve čtyřech… Ale já su malé pán…
I díky proslulému velikosti hřiště byl docela problém složit sestavu. Ze 26 oslovených hráčů jich 16 odpovědělo ne. I tak jsme ale dali dohromady desítku hráčů a dva golmany. Ale zase až na juniora Hrnce šlo o stabilní členy Béčka a dá se tedy říct o staré „Béčkové“ mazáky, včetně čtyř dalších juniorů a mistra Miloše. Další nedostatek v podobě chybějících šoférů a aut znamenal, že v autech nezbylo místo na Trenera. Už už to vypadalo, že si dá oraz a poléčí bacily, nicméně v jeho případě je to dost neuvěřitelné a tak se za pomoci Vojty, Mortyho a Českých drah za svými chlapci přece jen vydal… a rozhodně nelitoval. Bylo to další velmi pěkné a povedené vystoupení tohoto týmu. Ne tak zcela bez připomínek ale velmi povedené!

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – ČSKA Ostrava    3 : 1    (0:0,3:0,0:1)

  • G+A: 14´ M.Ondryáš, 21´ M.Adamec (D.Panáček), 23´ M.Vašenda (P.Hrňa)

S: M.Rusev
M.Karban – L.Morys, M.Ondryáš – O.Polách – D.Pícha
P.Hrňa – M.Vašenda, L.Muras – M.Adamec – D.Panáček

Vzhledem k velikosti hřiště jsem se tohoto zápasu celkem obával. Dlouho se však odehrával celkem v klidu a pohodě, i díky dnes skvělé rozhodcovské dvojici, ještě jsem neměl tu čest je potkat, ale dnes svou práci odvedli velmi dobře. O to víc mě překvapilo dění v závěru druhé třetiny, které skončilo vyloučením a červenou kartou.
Od začátku jsme sice možná opticky měli převahu, ovšem že bychom se dostávali do nějakého velkého tlaku se říct nedá. Naše největší šance skončila na tyči soupeřovy branky a pozorný Čompa také nic za svá záda nepustil. Zlom přišel až ve druhé třetině, kdy se po velkém závaru před soupeřovou brankou, kdy se do šance dostali postupně Miloš, Ondra až nakonec dílo dokonal Ufy. Když jsme u Miloše, ozdobil zápas velmi pěkným sportovním gestem, když po svém průniku se poroučel k zemi, rozhodčí odpískal nedovolený zákrok soupeři, načež Miloš upozornil rozhodčí, že upadl jen díky vlastní nešikovnosti a rozhodčí tak trest pro soupeře odvolali. V závěru druhé třetiny přišla nejprve velká chvíle Kecky, který krásným „frístajlem“ pokořil soupeřovu branku podruhé! Zajímavý okamžik. Ihned po buly pak došlo k oné situaci, kdy soupeř přerazil o našeho hráče florbalku a fyzicky jej napadl. Dostal pětiminutový trest a červenou kartu k tomu. Ne, že bychom dnes z výhody přesilovek měli radost, přece jen jsme na tuto situaci nebyli „hráčsky“ vybaveni. Když na trestnou za hru vysokou hokejkou putoval další hráč soupeře, dostali jsme výhodu pět na tři. Tu jsme už zužitkovat dokázali, když krásnou střílenou přihrávku na protější tyč neuvěřitelně krásně trefil Márty. ano, Márty 🙂 . Ten Márty, kterému jsem na začátku zápasu říkal, že cítím, že mu to tam dnes spadne. opět se potvrdilo staré známé, manželka a Trener mají vždycky pravdu 🙂 . Vstup do poslední třetiny se nám ovšem vůbec nepovedl. Přestali jsme hrát, soupeř nás zatlačil a my dělali chyby, naštěstí soupeř potrestal jenom jednu a zbytek zápasu jsme si už pohlídali a velmi cenné body byly naše….

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – 1. MVIL Ostrava C    4 : 1    (1:0,3:1,0:0)

  • G+A: 5´ P.Hrňa (L.Muras), 13´ M.Adamec, 15´ O.Polách (M.Ondryáš), 21´ D.Pícha (O.Polách)

S: M.Rusev (15´ Z.Polách, 15´ M.Rusev)
M.Karban – L.Morys, M.Ondryáš – O.Polách – D.Pícha
P.Hrňa – M.Vašenda, L.Muras – M.Adamec – D.Panáček

Tak v tomto zápase mělo být malé hřiště pro nás naopak výhodou. Všichni máme v živé paměti první zápas proti tomuto soupeři. Chtěli jsme hrát florbal, dostali bídu a ještě si odnesli nepříjemný pocit z některých věcí v zápase. Proto jsme dnes vsadili na Prešovský beton a byla to dobrá volba. Soupeř měl sice „ball possesion“ tak na 90% ve svůj prospěch, nicméně museli dobývat náš hrad a my jsme si to dnes velmi poctivě odbránili. Poctivě a zodpovědně. Občas sice došlo k nějakým těm výstřelkům, ale celkově za provedení defenzivy si hráči zaslouží určitě minimálně dvojku na vysvědčení 🙂 . Včetně golmana Čompy, který oproti původním předpokladům nastoupil i do druhého zápasu, neb Zdena pravil, že první zápas odchytal ve velkém stylu a měl by tam zůstat… No, světe div se, minimálně dvojku by si naši hráči zasloužili i za útočnou fázi! Ne, že bychom se dostávali do trvalého tlaku, ale vypracované šance jsme dokázali proměňovat. Skóre otevřel po spolupráci s Murym Hrnec. Mury tak se spokojeností v hlase mohl konstatovat, že se bodově dotáhl na Skypyho 🙂 . To bylo pro první třetinu vše. Docela překvapivý pohled na výsledkovou tabuli. A to zdaleka nebylo všechno. Po pár vteřinách třetiny druhé se prosadil Kecka! Po pár minutách hry propálil vše, co mu stálo v cestě Ondra! Neuvěřitelné. Ovšem viděli jsme na vlastní oči mnohokrát, že soupeř takto prohrává běžně…potom zapne a výsledek otočí… první příležitost k tomu dostal po záchranném faulu Kecky, kdy rozhodčí nařídil trestné střílení. A to byla chvíle pro našeho nájezdového specialistu, Zdenu. Aby i on přiložil ruce k dílu. Přitáhl si kalhoty, nasadil masku, vystřídal v brance Čompu a nájezd zlikvidoval! Možná rozhodující moment zápasu. Vzápětí totiž naši žákovští trenéři ukázali, co učí své mladé svěřence… Ondra z první nacentroval a Dušan s přehledem ze vzduchu skóroval počtvrté! Teprve poté se prosadil soupeř, když střelou od mantinelu překonal jinak skvělého Čompu. Byl to zvláštní zápas. Vedli jsme 4:1, přesto jsme hráli, jakoby to bylo o gól. Věděli jsme, že každá střela soupeře může skončit v síti. Soupeři totiž pohybem hýřit nemuseli, ale v rukách ty zkušenost prostě měli. Tam snad nebyla pokažená přihrávka… Ale pozor, my dokázali dokonce ubránit i oslabení! Což byl důležitý okamžik zápasu. Průběh zápasu dokumentuje situace ze závěru, kdy jsme dostali výhodu přesilové hry, načež soupeř reaguje time outem, odvolává golmana a hreje se pět na pět. Pro nás možná dobře 🙂 , mohli jsme se tak s nadšením věnovat tomu, co nám šlo nejvíc, poctivé defenzivě. A tu jsme zvládli, až do samého konce a do tabulky tak připutovaly tři velmi nečekané body. radost byla nezměrná… až se někteří divili a byl mi položen dotaz, z čeho že jsme se tak radovali. Z vítězství. O tom přece sport je. A je úplně jedno, jestli jde o finále mistrovství světa, nebo o obyčejný zápas obyčejného Béčka v obyčejné osmé lize. Já to takhle prostě mám a snažím se to přenést i na ostatní 🙂 . Vždyť jinak bychom tak daleko nemuseli jezdit a mohli si zapinkat v Sokolovně. A kdo mě zná, ví, že se raduju i z toho, že porazím sám sebe 🙂 . A tak to má být… podle mně určitě 🙂 .

Bylo to dnes velmi povedené vystoupení….