Béčko mužů znovu objevilo florbal

publikováno v: ČFbU

Bylo to objevování po tak dlouhé době hodně bolestné, zejména první zápas podle toho vypadal. Druhý zápas už ukázal, že bychom nemuseli hledat dlouho a jak jsme se shodli s jedním z diváků, je třeba radovat se z maličkostí. A zlepšený výkon i přístup hráčů ve druhém zápase takovou maličkostí je…

Co bych ale chtěl vyzdvihnout je fakt, že díky přístupu obou soupeřů i dnešních rozhodčích jsme sledovali utkání vedená v mnohem sportovnějším duchu než na tom samém místě posledně. A to je velmi pozitivní výstup z dnešního dne.

My jsme svou sestavu skládali jen velmi těžce. Omluvenek, někdy zcela pochopitelných, někdy vysloveně „velmi zvláštních“ bylo až moc. Dlouho to vypadalo, že budeme hrát v osmi lidech, což při fyzické kondici některých hráčů by byla hodně hard core výzva. Jen díky ochotě a vstřícnému přístupu některých borců jsme nakonec dali dohromady 11 hráčů do pole. Ovšem ne na dlouho, když se v prvním zápase zranil Syrda, což samozřejmě ovlivní i zítřejší cestu do Přerova. Na soupisce máme dostatek hráčů, kteří si nechali zaplatit licenci a pokud si někteří neuvědomí, že nehrají jen za sebe ale i za spoluhráče z týmu, bude to těžké…

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. B – Z.F.K. Petrovice C     2 : 8    (0:2,0:4,2:2)

  • G+A: 28´ M.Ondryáš (R.Lacina), 31´ L.Muras (M.Adamec)

S: D.Tkadleček
V.Syrovatka – P.Koutný, L.Muras – M.Karban – Z.Zejda
A.Nádvorník – J.Novotný, M.Ondryáš – R.Lacina – M.Marek, M.Adamec

První zápas posloužil hlavně k tomu, abychom opět zjistili, k čemu jsou střídačky, v kolika lidech se hraje ale také ke zjištění, že bez bojovnosti a nasazení to nepůjde. Obzvlášť my musíme nahradit nedostatky zvýšeným úsilím. V tomhle zápase se to vůbec nepovedlo a tak měl soupeř snadnou pozici. Z naší strany není moc co hodnotit, snad jen sebevědomé vyhlášení útoku na pozici nejlepšího klubového střelce z úst Muryho 🙂 . První krok udělal už v tomto zápase…

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. B – FK Gůfuň Nový Jičín     1 : 4    (0:0,1:1,0:3)

  • G+A: 22´ L.Muras (J.Novotný)

S: M.Vávra
J.Novotný – P.Koutný, L.Muras – Z.Zejda – M.Marek
A.Nádvorník – M.Adamec, M.Ondryáš – R.Lacina – E.Milata

Po prvním zápase roztrhal a zahodil Mury kapitánskou pásku. Možná proto, že věděl, že nafasuje novou 🙂 . A s novou páskou přivedl na hřiště i nový tým. Proti nadšenému soupeři jsme vyrukovali se stejnou mincí a tak jsme sledovali vyrovnaný a tuhý boj, kdy se hra rychle přelévala od branky k brance. Do té naší se po dlouhé pauze vrátil Maty a předvedl luxusní výkon. Nicméně i tak jsme inkasovali nešťastný gól z půlky, kdy se všem ztratil míček z očí a našel se až v naší brance. Jenže když máte takového střelce, jakým je náš pan lékárník, nemusíte se o vyrovnání strachovat. Teď jen, aby se naučil těch gólů dávat v jednom zápase více, protože s jedním se moc vyhrávat nedá. O úspěch nás připravil až smolný závěr. Nejdříve zaváhání při práci s míčkem a brejk soupeře. Při snaze o vyrovnání a při naší přesilovce jsme odvolali golmana, jenže to při naší „jistotě“ na míčku moc není a tak soupeř přišel lehce k definitivnímu potvrzení svého vítězství a při hře vabank nás potom už jen dorazil. Nicméně po takovémto výkonu a přístupu a nasazení nám už i pár diváků zatleskalo a taky si myslím, že nás to bavilo mnohem více!!!

 

Závěrem ještě jeden pozitivní výstup z dnešního dne. Na závěr domácího turnaje jsem si dal svou tradiční dvanáctku. Tedy návrat domů v poklusu a při jednom přebíhání mostku přes řeku mi dával přednost jeden mladík na kole. Se svou tradičně k zemi skloněnou hlavou jsem mu nevěnoval pozornost, když tu slyším, „poďme, pán trenér“! Zvednu hlavu a on to Cisi! Tedy Peter Cisárik, který kdysi s námi naši cestu rozjížděl a kterého cesty se později ne vždy ubíraly tím nejvhodnějším směrem. Přesto nezapomněl. To potěší…