Béčko vydolovalo v Petrovicích 3 body

publikováno v: ČFbU | 0

A nemusí tedy čekat na první vítězství polovinu sezóny jako loni. nebylo to ale vůbec jednoduché…

Stejně těžce, jako jsme dávali dohromady auta k výjezdu do dalekých Petrovic, stejně těžce, jako jsme skládali sestavu, kdy nám chybělo několik nemocných či zraněných hráčů a kdy polovina dnešního týmu trávila čas na střídačce s nosem zabořeným v kapesníku, tak stejně těžce se rodila cesta za třemi body. Zejména v prvním dnešním zápase jsme doslova vybouchli a po 300 zápasech prožitých na ligových střídačkách s našimi týmy můžu s klidným srdcem říct, že nic horšího jsme doposud nepředvedli… Druhý zápas se nám už povedl o poznání lépe a tak přece jen odjíždíme s pocitem, že jsme někde v dálce spatřili světlo v tunelu…

Nemoci a zranění vyřadilo několik hráčů, ne všichni mladí pak berou možnost zahrát si mužskou soutěž v Béčku jako možnost se zase o něco posunout a tak jsme byli rádi, že jsme dali dohromady deset hráčů do pole. Bez juniorů Ondry, Kecky a Danka a bez Miloše s Bartem bychom dneska jinak asi padli za vlast… Po půl roce jsme naopak v naší brance přivítali Hondu, který přijel na otočku z Brna a díky vstřícnosti svého brankářského kolegy Zdeny si dnes zachytal v obou zápasech. A určitě na něm ta pauza nebyla znát, jen se mu dnes únavou bude asi lépe usínat…

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – Cobra Hať   0 : 2    (0:1,0:1,0:0)

  • G+A:

S: J.Eliáš
M.Karban – L.Morys, L.Bartík – O.Polách – D.Pícha
A.Nádvorník – J.Klecker, M.Ondryáš – M.Adamec – D.Panáček

Od prvního buly bylo všechno špatně. První buly a první stoprocentní šance soupeře. A už jsme se vezli. Soupeř, který v dalším zápase inkasoval desítigólový příděl od ČSKA, nás doslova vygumoval z hřiště. O naší hře se nedá mluvit, žádná nebyla. Jedinou šanci promarnil Ufy, když z pěti metrů přestřelil prázdnou bránu. To bylo vše. Když už bylo nejhůř, dostali jsme 2x výhodu trestného střílení. Ani Kecka ani Bart prakticky neohrozili golmana. Jediný, kdo snesl přísnější měřítko, byl Honda v bráně a to na víc než na porážku „jen“ o dvě branky nestačilo. Za to ale samozřejmě nemůžou hráči, všechno je to vina Trenéra a jeho špatných rozhodnutí…

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – SKP Nový Jičín / FBK Frenštát   7 : 5    (2:1,0:2,5:2)

  • G+A: 2´ D.Panáček (M.Adamec), 8´ L.Bartík (D.Pícha), 28´ M.Adamec (D.Panáček), 28´ L.Bartík (O.Polách), 33´ L.Bartík (D.Pícha), 35´ M.Karban (L.Bartík), 36´ L.Bartík

S: J.Eliáš
M.Karban – L.Morys, L.Bartík – O.Polách – D.Pícha
A.Nádvorník – J.Klecker, M.Ondryáš – M.Adamec – D.Panáček

Po fiasku z prvního zápasu jsme šli do druhého s obavami. Soupeř ve svém dnešním prvním zápase střílel vedoucímu MVILu góly s neuvěřitelnou lehkostí a jen nedisciplinovanost jednoho z hráčů, který dostal 2x pětiminutový, trest korunovaný červenou kartou a jeho spoluhráči tak prakticky jednu třetinu hráli v oslabení, což je připravilo o lepší výsledek. Navíc to bylo zvláštní v tom, že na konci MS kraje došlo k zápasu dvou Frenštátských týmů. Soupeř oproti prvnímu turnaji doznal několik změn v sestavě, nicméně moc dobře jsme věděli, kdo je střelec … a stejně nám ty tři fíky dal… Začátek zápasu, první buly a první tutovka soupeře…co nám to jen připomnělo. Naštěstí to byla jediná podobnost s prvním zápasem. Hned z protiútoku jsme totiž Bartem dopravili míček za záda soupeřova golmana, ovšem rozhodčí byl proti. Byl to jiný florbal, v tempu, nahoru dolů a to nás baví určitě víc. Ovšem na právně platnou radost z prvního dnešního gólu jsme nečekali dlouho, namotivovaný Kecka našel přesně před brankou Danka a tato juniorská spolupráce skončila míčkem v sítce. Bylo to derby jako řemen a hlavně plně v duchu fair play a tak je to spravne, tak to ma byt. V osmé minutě jsme se radovali podruhé, když se poprvé 🙂 prosadil pro dnešní turnaj nově sestavený první útok, kde zraněného Sonyho nahradil Bart, který zužitkoval Dušanovu přihrávku. Ovšem soupeř nebyl o nic pozadu a ještě do konce třetiny snížil. Zajímavé bylo sledovat počínání mládeže. U mantinelu se totiž „tísnili“ čtyři potomci hráčů pobíhajících po hřišti. Zatímco Pepé s Jamesem měli své želízko v ohni v Sokolském dresu, Jára s Aldou měli zase to svoje v dresu SKP. Kluci to vyřešili nejlépe jak mohli. Svorně totiž skandovali Frenštát, Frenštát… Ve druhé třetině došlo k tomu, na co jsme se chystali. Nezastavitelný snajpr v dresu soupeře 2x udeřil. I když jsme to věděli, nedokázali jsme si s tím poradit. Najednou byl na koni soupeř a na nás šla černé myšlenky. Naštěstí na hřišti se hrál rychlý florbal a tak nebylo čas se v tom nějak babrat. Vstup do poslední třetiny vyšel lépe nám a jako první se prosadil výborně hrající Kecka, který už před tím měl několik velmi pěkných šancí. Po dalších šesti vteřinách se po nejhezčí naší akci prvního útoku prosadil podruhé Bart. A ten samý hráč dovršeným hattrickem posílá náš tým do dvoubrankového vedení. Ale ani to na klidný závěr nestačilo. Přišla standartka, všichni jsme naprosto přesně věděli, na koho půjde rozehrávka a kdo po jaké otočce bude střílet. Času jsme mu dali dost a pykali jsme za to. Tento gól byl druhý z pěti, které padly v posledních třech a půl minutách… Po další půl minutě se střelou od mantinelu prosadila nová akvizice v dresu soupeře a bylo srovnáno… My jsme naštěstí měli svého Miloše. Toho pravého, neplést s jiným Milošem. Po celý zápas se snažil řídit naši hru a že to neměl jednoduché. Neúnavně dřel a bojoval a nakonec byl odměněn vítězným gólem. První pětka odmakala poslední dvě minuty, několikrát při Bartově kličkování nám vstávaly vlasy hrůzou na hlavě, ale byl to nakonec právě on, který po jednom ze svých rychlých a těžko zastavitelných brejků 15 vteřin před koncem rozhodl o našem prvním letošním vítězství…