Den D – mladší žáci to zvládli podle očekávání

publikováno v: PFL | 0

Den D – neděle 16.12. V jeden v akci všechny oddílové mužské složky. Už při vytváření kalendáře našich akcí bylo jasné, že to pro nás bude opravdová zátěžová zkouška. Tento termín jsme znali měsíce dopředu, upozorňovali jsme, že v tento den budeme potřebovat každou ruku, nohu. Ne všichni však k tomuto faktu přistoupili tak, jak bych, asi bláhově, čekal… mnoho dalších však potilo „krev“ ve jménu našich barev. A to nejen na hřišti jako hráči, ale rovněž při organizační činnosti. Všem bych chtěl poděkovat a jim patří dík za to, že jsme tento den zvládli se ctí a na úrovni.

Začneme těmi nejmladšími, mladšími žáky. Ti ve dvou týmech bojují o úspěch v PFLce. Ani tady jsme se nevyhnuli ztrátám. Ze tří brankářů nám zbyl jediný a to ještě jen napůl zdravý Adam. Do boje tak museli narukovat naši prckové z přípravky. Vlastně stejně polovinu záložního týmu tvořili hráči přípravky. Áčku zase kromě Mikiho citelně chyběl Genzy, oba totiž museli posílit již tak dost řídké řady dorostenců. Ještěže rozpis turnaje vyšel tentokrát tak, že naše týmy nehrály současně, a tak si Dušan, při neúčasti Trenera a Ondry, kteří byli zaúkolováni jinde, mohl otestovat své trenérské schopnosti v šesti zápasech po sobě. Na místě je potřeba vyzvednout přístup rodičů, díky kterým opět vše mohlo proběhnout bez zádrhelů a také je třeba ocenit práci pana Mildy, který se velmi pečlivě a poctivě připravuje na svou budoucí roli vedoucího družstva a vzorně pečoval o momentálně nehrající kluky.
Áčko si nakonec připsalo dvě povinná vítězství v zápasech s výrazně slabšími týmy, i tyto však zvládli na úrovni a vzhledem k úkolům, které si pro tyto zápasy dali, určitě nebyly zbytečné. Vyrovnaný zápas jsme odehráli proti domácímu Áčku, které tentokrát bylo šťastnější, nicméně budiž tento výsledek velkou motivací k lepší práci v tréninku pro naše kluky…
Béčko naopak čekaly dva zápasy proti týmům z jiné výkonnostní planety. Ale opět nebyly tyto zápasy zbytečné. Protože si kluci stanovili dílčí cíle. Což bylo neukončit zápas před limitem. V obou případech se to povedlo, díky nezměrné bojovnosti a obrovskému nadšení našich hráčů. A tak nastala paradoxní situace, kdy jsme po skončení zápasů odcházeli ze hřiště s výsledkovým debaklem, přesto s úsměvem na tváři a spokojeni, že se nám něco podařilo. No není to krásné a pro ty kluky přínosné? Odměněni byli ve svém třetím zápase, kdy se utkali se sobě podobným týmem a díky svým zkušenostem z předchozích zápasů se jim podařilo zaznamenat první vítězství v sezóně. Rád bych se ještě zmínil o jednom hráči a jednom přístupu. Jenda si po prvním turnaji ode mně vyslechl těžkou kritiku, předvedl totiž „jájistický“ výkon, při kterém pro něj spoluhráči prakticky neexistovali, prostě běhal po hřišti tak dlouho, dokud nepřišel o míček a jeho přínos pro tým byl nulový. A jeho reakce? Žádné urážení, naštvání a brečení. Naopak, v týdnu ukázal přístup k tréninkům takový, že strčil do kapsy všechny borce z Áčka. A dnes dřel, bojoval, snažil se o přihrávky a v posledním zápase byl odměněn pěti vstřelenými brankami. Z toho by si mnozí starší mohli vzít příklad. Výborně, Jeníčku!

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. A – TJ Sokol Polanka n.O.    15 : 0   (10:0,5:0)

  • G: Š.Motyka – 4, M.Křenek – 4, D.Milata – 2, P.Pícha, O.Pícha, T.Pátek, P.Klepáč, V.Stráník
  • A: M.Křenek – 3, P.Klepáč – 3, P.Pícha – 2, O.Pícha, T.Pátek

S: A.Závodný
V.Stráník – O.Pícha, M.Křenek – D.Milata
P.Klepáč – T.Pátek, Š.Motyka – P.Pícha

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. A – TJ Sokol Frýdlant n.O. C   16 : 1   (7:1,9:0)

  • G: O.Pícha – 3, M.Křenek – 3, D.Milata – 3, Š.Motyka – 3, T.Pátek – 2, P.Pícha, P.Klepáč
  • A: D.Milata – 3, M.Křenek – 3, T.Pátek – 2, P.Pícha, P.Klepáč, V.Stráník, Š.Motyka

S: A.Závodný
V.Stráník – O.Pícha, M.Křenek – D.Milata
P.Klepáč – T.Pátek, Š.Motyka – P.Pícha

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. A – TJ Sokol Frýdlant n.O. A      3 : 5   (3:2,0:3)

  • G: Š.Motyka, D.Milata, P.Pícha
  • A: Š.Motyka

S: A.Závodný
V.Stráník – O.Pícha, M.Křenek – D.Milata
P.Klepáč – T.Pátek, Š.Motyka – P.Pícha

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. B – 1. Fbk Karviná      0 : 12   (0:4,0:8)

  • G:
  • A:

S: J.Pícha (13´ J.Klement)
P.Svoboda – D.Ťulák, J.Slezák – J.Ivan
A.Strnadel – J.Bambuch, T.Křenek – V.Pešák

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. B – TJ Sokol Frýdlant n.O. A      1 : 15   (1:6,0:9)

  • G: D.Ťulák
  • A:

S: J.Pícha (13´ J.Klement)
P.Svoboda – D.Ťulák, J.Slezák – J.Ivan
A.Strnadel – J.Bambuch, T.Křenek – V.Pešák

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. B – TJ Sokol Frýdlant n.O. C      11 : 3   (5:3,6:0)

  • G: J.Slezák – 5, T.Křenek – 3, V.Pešák – 2, J.Ivan
  • A:  P.Svoboda – 3, J.Ivan

S: J.Pícha
P.Svoboda – D.Ťulák, J.Slezák – J.Ivan
A.Strnadel – J.Bambuch, T.Křenek – V.Pešák

Na závěr samozřejmě nesmí chybět hodnocení akce z pera toho nejpovolanějšího, trenéra Dušana:

První dvě utkání odehrálo naše Béčko proti papírově silnějším soupeřům z opačného konce tabulky. Hned od prvních sekund bylo jasné, že dnes si potrénujeme hlavně bránění. Do druhého poločasu jsme nastupovali s přijatelnou ztrátou 0:4. Gól jsme sice nedali, ale předčasné ukončení zápasu při rozdílu skóre o 15 gólů jsme soupeři nedovolili.

Druhý zápas proti Frýdlantskému Áčku byl podobný. Technicky kvalitnější soupeř ukazoval, jak se hraje kombinační florbal. Dokonce i nám se povedlo jednou udeřit a vstřelit alespoň čestný gól. V posledních minutách už se nám podařilo, s vypětím všech sil, ubránit skóre 1:15 a opět nedovolit soupeři ukončit zápas před závěrečnou sirénou. Možná je to zvláštní, ale bylo to takové naše malé vítězství. Příslibem do budoucna jsou naši brankáři z přípravky, kteří se snažili pochytat, co se dalo. Také obránce Ťulda se ukázal jako naše velká naděje. Bylo radost pozorovat, jak (ač dvakrát menší než soupeř) se nebojácně pouštěl do obranných akcí. Ve třetím zápase už jsme konečně narazili na soupeře, se kterým jsme mohli hrát. A najednou jsme měli problém. Nikdo nás „agresivně“ nenapadal a my jsme měli tvořit hru. Žádný soupeř se neporazí sám a kluci si museli uvědomit, že bez pohybu to opravdu nebude. Naštěstí kapitán Jenda pochopil, že teď přišla jeho chvíle a podařilo se mu prosadit. Když se přidali i ostatní, dotáhli jsme zápas do vítězného konce.

Naše Áčko se v prvních dvou zápasech setkalo také se soupeři z opačné strany tabulky, ale tentokrát jsme favorité byli my. Už v prvním zápase proti Polance dostali hráči pokyn, že zápas nepotřebujeme ukončit dřív; chtěli jsme si procvičit hlavně kombinace a hledání ještě lépe postaveného spoluhráče. I druhý zápas jsme využili k nácviku pohledných kombinací do prázdné branky. Kluci se snažili, a i když už mohli zakončovat, tak přece jen zvedli hlavu a dívali se kolem sebe. Nejtěžší zápas nás čekal na závěr. Souboj dvou Áček předestíral kvalitní a vyrovnaný zápas. A skutečně, najednou tu bylo plno osobních soubojů a na všechno daleko méně času. Na začátku jsme se dostali do vedení, ale soupeř vzápětí srovnal. Opět jsme šli do vedení, ale pak přišel asi zlomový moment zápasu, Arnoštovo vyloučení. V oslabení jsme inkasovali vyrovnávací gól. To by ještě nebylo tak hrozné, to se stává. Ale problém byl v tom, že kluci najednou začali řešit výkon rozhodčího, a místo na hru se soustředili na neodpískané nedovolené zákroky. Naše hra se rozpadla a bohužel jsme se nedokázali zkoncentrovat. Přišlo potrestání v podobě rozdílové branky, na kterou už jsme nedokázali reagovat a naopak jsme při odvolání brankáře ještě jednou inkasovali. Na jednu stranu se hráčům nedivím, protože jak v tobě začne doutnat pocit křivdy, těžko se to dá vytěsnit z hlavy. Psychická odolnost je jedním z faktorů v zápasech dvou vyrovnaných soupeřů. Berme to jako lekci k zamyšlení.

Je třeba opět pochválit přístup a zájem rodičů, protože díky nim jsme se opět pohodlně naložili do aut. Speciální dík patří ještě panu Mildovi, který se svědomitě staral o oba týmy v době, kdy nehráli.