Den D – oslabené Béčko nezklamalo!

publikováno v: ČFbU | 0

Den D – neděle 16.12. V jeden v akci všechny oddílové mužské složky. Už při vytváření kalendáře našich akcí bylo jasné, že to pro nás bude opravdová zátěžová zkouška. Tento termín jsme znali měsíce dopředu, upozorňovali jsme, že v tento den budeme potřebovat každou ruku, nohu. Ne všichni však k tomuto faktu přistoupili tak, jak bych, asi bláhově, čekal… mnoho dalších však potilo „krev“ ve jménu našich barev. A to nejen na hřišti jako hráči, ale rovněž při organizační činnosti. Všem bych chtěl poděkovat a jim patří dík za to, že jsme tento den zvládli se ctí a na úrovni.

Velké problémy nás čekaly při skládání soupisky mužského B týmu. Mnoho zranění (Dušan, Koty, Nádvor) i neúčast některých juniorů oslabily tým tak, že jsme nakonec horko těžko dali dohromady 11 hráčů a 2 golmany. Což zase na druhou stranu není tak, zlé 🙂 .Jenomže jsme věděli, že nás čeká sakra těžká zkouška. Myslet na body s Petrovicemi mohl asi jen velký bláhovec ale pohled na nezvykle početnou squadru našeho druhého soupeře z SKP a hlavně na jejich dravou a nesmírně akční a aktivní hru nevěstil pro nás nic dobrého. A na tomto místě musím vyzvednout Ondru, Miloše, Maru a Mortyho. Zvládnout dnešní dvojnásobnou porci tak těžkých zápasů jest hodno velkých mužů. Borci, děkuju! Ale smekám i před výkony ostatních. řada z nich nikdy nebude dobývat vrcholky bodových hitparád. Vždyť naše dnešní druhá pětka je vlastně tou naší třetí, která v dosavadním průběhu soutěže posbírala celkem 0 bodů v kanadském bodování, ale ti kluci dřeli, bojovali a nechali na hřišti duši a takoví hráči mají i mně vždy dveře otevřené. A tak i po zisku jediného bodu za remízu jsem po 14 hodinách na Čeladné nakonec odjížděl spokojen a s úsměvem na rtech s pocitem, že to stálo za to…

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R.  B – Z.F.K Petrovice D    1 : 6   (1:1,0:2,0:3)

  • G+A: 8´ M.Štěpán (O.Polách)

S: Z.Polách
M.Karban – P.Koutný, M.Štěpán – O.Polách – D.Panáček
M.Vašenda – J.Klecker, M.Ondryáš – R.Lacina – L.Muras, L.Morys

Upřímně? Nevěřil jsem, že téměř polovinu zápasu budeme hrát rovnocennou partii s tímto mnohem kvalitnějším týmem. Ale bojovnost, skvělý golman a také trocha toho florbalového umu, zejména v podání naší zkušenější první lajny, tvořené legendami Milošem a Marou a doplněné třemi juniory, dělala divy. Jasně, o vítězi nebylo pochyb ale já jsem byl s výkonem kluků maximálně spokojen. Protože narozdíl právě třeba od Miloše a Mary vím, že prostě Ufy to tam nenapere z první, že Lukáš je výborný běžec 🙂 nebo že Lacimu chybí svaly které zase naopak nechybí Mártymu nebo Klekymu. I golman si dokázal, že končit by byla blbost a že stále má týmu co dát. A souhlasím bez námitek s ním, že gól ze samostatného nájezdu neměl platit. Byť to z pozice obdivovatelů střelců (včetně rozhodčích) vypadalo úžasně a našim starým známým z Petrovic to bylo dokonale provedené, myslím si, že při té otočce hráč i míček v jednom okamžiku směřovali zpět, což by neměli. samozřejmě, o nic nejde a nic to neřeší, nicméně já, jako milovník brankářského postu chápu frustraci golmanů s novými pravidly. Dalším krokem by tak mohlo být pravidlo, že při nájezdu nesmí být golman v brance… Suma sumárum náš výkon nebyl beznadějný a zápas to jistě nebyl zbytečný, naopak…

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R.  B – SKP Nový Jičín – FBK Frenštát    6 : 6   (1:1,2:3,3:2)

  • G+A: 12´ P.Koutný (L.Muras), 14´ L.Morys (L.Muras), 19´ M.Štěpán (D.Panáček), 25´ M.Karban (D.Panáček), 31´ M.Karban (M.Štěpán), 33´ P.Koutný (O.Polách)

S: M. Rusev
M.Karban – P.Koutný, M.Štěpán – O.Polách – D.Panáček
M.Vašenda – J.Klecker, M.Ondryáš – R.Lacina – L.Muras, L.Morys

Tak toto byl opravdu zlatý hřeb večera. A opravdu večera, neboť zápas začínal ve 20:00. Derby jak má být a se vším všudy. Neuvěřitelné dostihy jak na hřišti, tak ve skóre. Naštěstí se již obrousily ostré třecí hrany a tak, byť je tento zápas stále pro některé něčím mimořádným, odehrál se celý ve znamení pouze a jen sportovního fair play klání. Za všechny momenty bych jmenoval jediný. Všichni známe Mártyho. Jediný náš hráč, který se svou fyziognomií rovná většině soupeřů a který navíc míček nerozehraje, dokud neabsolvuje osobní souboj. Na druhé straně podobně stavěný mladík a stejně starý Jarek Klečka. Tvrdý souboj těchto dvou u mantinelů, kosti praskají, těla lítají, rozhodčí pískají a Jarek běží k Martymu a praví: pěkný souboj… Jako fakt klobouk dolů. Hráči, kteří umí hrát tvrdě a zároveň umí přijmout tvrdou hru a nebrečí jak malé děcka, takových je třeba si vážit. A těch situací bylo mnoho, včetně přiznávaných tečí a podobně. Ale o tom přece ten sport je, chci vyhrát, ne vyřvát. Zápas to byl neskutečný, extrémně fyzicky náročný, jezdilo se nahoru dolů, žádné mezipauzy, pěkně od podlahy. Trošku jsme se bál, jestli to fyzicky zvládneme, ale třeba u takového Ondry se ukázalo, co udělá, když vynecháte tak max. dva tréninky za rok. Jenom na ten bazén by mohl začít chodit, při tom vytížení… Ještě bych se chtěl zmínit o jednom hráči soupeře s číslem 14. Snad se neurazí, ale tento „Rumcajz“ je mi svým stylem hry nesmírně sympatický a proto mu budíž odpuštěno, že nám dal tu první branku…
Excelentní souboj dvou vyrovnaných týmů jsme střelecky začali lépe my, když se jako první prosadil Peťan. Ovšem v samotném závěru jsme podlehli drtivému tlaku soupeře a dvě vteřiny před sirénou inkasovali vyrovnávací branku. Ve druhé půli jsme opět střelecký účet otevřeli my, když se trefil Morty. Na obou brankách měl podíl i Mury a oba tak smazali 0 na počtu bodů této formace 🙂 . Ale zase soupeř našel odpověď a od míčku těžce oddělitelný Jakub Lid srovnává. Nutno dodat, že konečně dočkavší se Čompa v brance vytasil ještě několik skvělých zákroků. Stejně jako na druhé straně otec naší přípravkářské hvězdičky, Jára Ivan starší. Ano, i takto byli dnes oba soupeři provázáni. I po třetí dokážeme jít do vedení, když se trefuje Mara, po asistenci nejproduktivnějšího hráče Béčka, Danka. Brzy ovšem nositel slavného florbalového jména, Vávra, srovnává a pět vteřin před koncem Trenerův skoro kolega z práce, Honza Macháč obrací stav ve prospěch SKP. Když je v úvodu poslední třetiny za sekání vyloučen další táta našeho přípravkáře, Jirka Strnadel vyloučen za sekání, srovnává zpocený a udýchaný Miloš na 4:4. Jenže souhra bratří Macháčů v červených dresech posílá soupeře opět do vedení. Je čas udělat něco se sestavou. Jenda Kos alias Miloš je vysunut do první linie, s jasným zadáním, zajistit perimetr, nalézt skuliny v soupeřově defenzivě a postarat o srovnání stavu. Miloš tento rozkaz splnil beze zbytku a s při návratu na střídačku mohl podat hlášení a splnění mise. Jenže ani to nebyl konec. Pět minut před koncem po zásahu Lida z dálky je soupeř opět na koni. Podobně jako Chris Hemsworth ve filmu 12 strong. Ale i my máme své Dostumy a mladé pušky Ondra – Peťan se postarají o srovnání stavu. Já myslím, že zasloužená remíza, fakt to bylo hustý… a já si nesmírně cením toho, že si po takovémto dramatu mohu se soupeři normálně promluvit. A hlavně, v čase vánočním obzvlášť, si přejme, abychom žádné poručíky Jendy Kosy či generály Dostumy v reálném životě nepotřebovali…