Děvčata v Třebíči nevyhrávaly, přesto přinášely radost!

publikováno v: Ostatní turnaje

Byť si tedy z prvního dalekého výjezdu přivážíme po šesti zápasech pouze jednu remízu, vracíme se spokojeni. Spokojeni s výkony, které děvčata v té dálce předvedly!

Jedna jediná věc nám přinesla zklamání. A to slabá účast našich hráček. Přestože jsme termín znali víc než půl roku dopředu, přestože jsme si jej několikrát připomínali, odjelo do Třebíče nakonec pouze osm hráček do pole a jedna brankářka. Což je v porovnání s patnáctičlennými týmy soupeřek jasná porážka. Zato v počtu doprovodu jsme ostatní výpravy jednoznačně převýšili… Bylo to samozřejmě poznat, šest zápasů v sobotním odpoledni a nedělním dopoledni dalo devíti statečným ženám pořádně zabrat. Zvlášť, když některé se vracely po zranění a některé nebyly úplně zdravotně fit. Škoda, až se florbal dostane u všech našich děvčat alespoň do první desítky mezi jejich zájmy, můžeme uspět lépe. Zvláště, když ony statečné děvy předvedly výkony, na které můžou být pyšné. Ano, všechny další informace už se ponesou ve velmi pozitivním duchu!!!

Výjezd do Třebíče dal nám starším účastníkům této expedice vzpomenout na naše staré dobré začátky. Cesty daleko, přesuny neznámým městem, ubytování v tělocvičnách či klubovnách ve spacácích na zemi, společné výpravy za jídlem… jen poprvé bylo na akci více žen než mužů. Do cíle nás navedl neomylný navigátor a vedoucí výpravy Tony. I tu tělocvičnu jsme v rozkopaném a uzavírkovaném Třebíči nalezli, abychom zjistili, že se bude hrát na hřišti „PFLkovských rozměrů“ ale ve čtyřech. Šárka ještě před úvodním hvizdem nechala upravit velikost malého brankoviště, neboť to původně vypadalo téměř jako velké vápno ve fotbale a mohli jsme jít na věc… zoufale se nám na tomto turnaji nedostávalo obránců. Prakticky až na Šárku a snad Tinu jsme neměli hráčku, pro kterou by se tato role hodila, museli jsme tedy velmi improvizovat. Také jsme opět museli poskládat čtveřice, které spolu v sezóně snad neodehrály jediný zápas. Po delší pauze zaviněné zraněním se do sestavy vrátila Monča a první velký křest ohněm absolvovala Laura… Ještě je třeba zmínit, že po dvou turnajích této soutěže a po šesti zápasech jsme měli na kontě nula bodů a pouze tři vstřelené branky a tedy jistotu konečného čtvrtého místa…

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – TJ Sokol Frýdlant n.O.    1 : 4   (0:1,1:3)

  • G: M.Polášková
  • A: S.Čeladníková

S: S.Klementová
Š.Vávrová – S.Čeladníková – D.Petrová – M.Polášková
T.Šelepová – Z.Hillová – L.Zemanová – L.Střelecká

Cestovali jsme přes půl světa abychom se utkali s naším nejtradičnějším soupeřem a sousedem z Frýdlantu. Na počet jejich hráček byl impozantní pohled, co si budeme povídat. Hra se vyvíjela v intenci našich předchozích měření sil, byl to boj. Boj, ve kterém měl tentokrát více ze hry náš soupeř a my jsme se na hřišti teprve hledali. Taky jsme hned zjistili, že pozice obránce prostě není ani pro Simču ani pro Zuzku a tak jsme hned po poločase přeskupili síly, což na změnu vítěze zápasu nemělo vliv, vedlo to však k jedné moc pěkné vstřelené brance. Krásná akce a i malá radost je radost… Díky našemu statistikovi Klemčovi může o průběhu zápasu vypovídat i poměr střel na branky… 25 : 26 ve prospěch soupeře…

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – TJ Sokol Dubicko   4 : 5   (1:3,3:02)

  • G: M.Polášková – 2, Š.Vávrová, D.Petrová
  • A: Š.Vávrová – 2, L.Střelecká

S: S.Klementová
Š.Vávrová – T.Šelepová – S.Čeladníková – M.Polášková
L.Zemanová – Z.Hillová – D.Petrová – L.Střelecká

Proti dalšímu ze soupeřů, který měl po celou sezónu v brance šestnáctiletého kluka, se nám v sezóně vůbec nedařilo a odnášeli jsme si od něj vysoké porážky. I vstup do tohoto zápasu se nesl v podobném duchu a brzy jsme prohrávali 0:3. Ale stalo se něco, co zásadně změnilo pohled na náš výkon. Holky bojovaly, dřely a navíc předváděly i moc pěkné akce, které navíc dokázaly i přesně zakončovat. Tady jsme si dokazovali, že florbal hrát umíme a co teprve, kdybychom byli kompletní. Ale všechny naše děvčata zaslouží obrovskou pochvalu! Vždyť pro takovou Lauru to byla zápasová premiéra jako hrom a do kolika šancí se dokázala dostat, to bylo neuvěřitelné. Holky dokázaly stav srovnat na 3:3 a ještě spoustu dalších šancí jim pochytal i mužský golman v dresu soupeře. Nicméně soupeři se podařilo znovu odskočit o dvě branky. Ani to naše srdnaté děvy nezlomilo a znovu snížily a znovu a znovu se snažily o vyrovnání… nepodařilo se, nicméně výkon na danou sestavu bal naprosto parádní! Poměr střel 24 : 25

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – TJ Sokol Třebíč   0 : 3   (0:1,0:2)

  • G:
  • A:

S: Š.Vávrová
L.Zemanová – T.Šelepová – S.Čeladníková – M.Polášková
L.Střelecká – Z.Hillová – D.Petrová – S.Klementová

Dopředu jsem věděl, že chtít po Silvii odchytat tři zápasy v rychlém sledu po sobě by bylo týráním matek malých dětí a protože jsem nechtěl v dívčí soutěži nasazovat chlapce, domluvil jsem se se Šárkou na krátkodobém návratu do branky. Jenže jak již bylo řečeno, hráček jsme měli málo a tak musela golmanka Silvie odpočívat aktivně… na hřišti, v dresu a s hokejkou. Před zápasem si ještě zjistila, jestli její držení hole bude nalevo či napravo a šli jsme na věc proti soupeři, kterému jsme dosud nevsítili jedinou branku, neboť všechny tři čtveřice nás a všechny ostatní týmy převyšují o několik tříd. Neuvěřitelná věc se stala skutečností, odehráli jsme fantastický zápas, ve kterém měl sice soupeř v držení míčku absolutní převahu ale my jsme svou skvěle zvládnutou defenzívou (včetne třicetikilové Laury na pozici obránce 🙂 ) a hlavně fantastickému výkonu naší golmanky drželi soupeře po celý zápas v nejistotě. Neuvěřitelných 41 střel šlo na naši branku a jen tři míčky se dostaly za záda Šárky. Samozřejmě my jsme těch gólových šancí měli pomálu, tu největší vybojovala Silvie Neuvěřitelná, takový náš Gudas v sukních… už už šla do samostatného úniku, který by jistě bez problémů proměnila 🙂 , když v tom ji zastavil faul soupeřek a následoval samostatný nájezd, ten ovšem Simča neproměnila a tak Třebíč opět od nás neinkasoval. Ale já byl na svoje holky hrdý… i při poměru střel na branku 9 : 41

 

Následovalo večerní deštivé bloudění rozkopaným a uzavřeným Třebíčem, nález ubytování v herně Třebíčského Sokola, hledání vhodného stravovacího zařízení, které bylo nalezeno v podniku s nepříliš lákavým názvem La fabrika, ovšem se skvělou obsluhou, dobrým jídlem i pivem. Večer děvčata ani neměly sílu zlobit a brzy všechny pousínaly a tak noční idylku rušilo jen Klemčovo chrápání 🙂 …
V neděli jsme začínali už v osm hodin, bylo tedy nutno brzy vstanout a přesunout se chladným Třebíčem zpět do haly. Už po cestě Simča hlásila, že jí není dobře a že hrát nebude. Při osmi lidech problém. Nakonec jsme se tedy domluvili, že se alespoň postaví do obrany a bude odpalovat míčky 🙂 . Nutno dodta, že posléze odehrála možná své tři nejlepší zápasy v našem dresu… Protože nás opět čekaly tři zápasy, opět jsme se rozhodli, že na jeden zápas půjde do branky Šárka…

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – TJ Sokol Frýdlant n.O.    1 : 1   (0:1,1:0)

  • G: S.Čeladníková
  • A: M.Polášková

S: Š.Vávrová
S.Čeladníková – T.Šelepová – D.Petrová – M.Polášková
L.Zemanová – Z.Hillová – L.Střelecká – S.Klementová

Je to tam! Přepište dějiny! Náš tým získává v přeboru první bod! Další skvělý výkon našich hráček na tomto turnaji. Opět nezměrná bojovnost a nasazení, opět maximální snaha o úspěch a opět podpořená skvělým výkonem Šárky. Ale tentokrát podpořený opravdu výborným výkonem našich hráček, vždyť při pohledu na složení našeho druhého útoku, Silvie – Laura, musí mnohým naskakovat husí kůže. Soupeř šel do vedení pro nás hodně nešťastnou brankou, víc jsme mu ale nedovolili a ve druhém poločase předvedli nádhernou akci, kdy si Simča z obrany skvěle naběhla na přihrávku své sestry a parádní střelou srovnala stav. Tohle když budeme dělat častěji… Oba týmy se snažili zvrátit stav ve svůj prospěch, nepovedlo se to ani jednomu a tak další drobná a malinká radost i pro nás. Tentokrát jsme soupeře přestříleli v poměru 28 : 27 …

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – TJ Sokol Třebíč   3 : 5   (1:3,2:2)

  • G: Š.Vávrová – 3
  • A: M.Polášková – 2

S: S.Klementová
Š.Vávrová – S.Čeladníková – D.Petrová – M.Polášková
T.Šelepová – Z.Hillová – L.Zemanová – L.Střelecká

Je to tam! Přepište dějiny! Náš tým střílí Třebíči první branku! Vlastně hned tři! Všechny z hole Šárky ale opět smekám před výkonem našich děvčat. Bylo totiž jasné, co náš už poměrně hodně unavený tým čeká, skleněné peklo ve skleněné hale… Nardinovali jsme děvčatům taktiku s centrem při hře ve čtyřech hráčích a holky to do puntíku splnily. I to ukazuje na obrovský posun v našem díle. Něco si řekneme a holky se o to snaží! I Monča po pár minutách pochopila o co v téhleté hře půjde a byla odměněna. Dokonce jsme se ujali vedení ve vlastním oslabení! To když Šárka z půlky prostřelila nejlepší golmanku soupeře. Ten v pokračující přesilovce srovnal stav a posléze šel do vedení. Ovšem srdce a charakter devíti statečným v našem dresu na tomto turnaji nechyběl. Od jako vždy skvělé Silvii v brance po nováčka Lauru. Stále jsme se drželi na dostřel, Šárka po krásných akcích ještě 2x překonala golmanku soupeře, kterého jsme donutili k maximálnímu výkonu. Jsou zápasy, kde i porážky můžou být jako vítězství… i poměr střel svědčí o ještě lepším výkonu… 15 : 30. Stínem zápasu bylo jen zranění Laury, kterou jsem musel ze hřiště odnést v náručí a i když to tedy nevypadá, váží tedy víc než Leontýnka…

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – TJ Sokol Dubicko   2 : 7   (0:2,2:5)

  • G: S.Čeladníková, M.Polášková
  • A: Š.Vávrová

S: S.Klementová
Š.Vávrová – S.Čeladníková – D.Petrová – M.Polášková
T.Šelepová – Z.Hillová – L.Zemanová – L.Střelecká

Našim bojovnicím prostě došly síly. Dokázaly ještě houževnatostí v úvodu druhé půle srovnat stav na 2:2, ovšem zbytek zápasu se už nesl v duchu vyčerpání. Už jsme nechodili do soubojů, už jsme nechodili proti hráčkám ani pro míček, jen jsme se zoufale bránili a tentokrát neubránili. Teď jsme nejvíc doplatili na nedostatek hráček… O přístupu našich hráček svědčí i návrat Laury do hry, i když jsem to už nechtěl dovolit, nicméně nechtěla své spolubojovnice nechat ve štychu a to se cení…

 

Devítka našich děvčat zaslouží opravdu uznání a poděkování. Samozřejmě, vyrobili jsme asi milión chyb, máme asi milión nedostatků, ale máme taky zdravé jádro týmu, které pochopilo, o čem ten sport je. Včetně zraněné Julči, která hrát nemohla a přesto dlouhou plavbu absolvovala s námi. Jako opět se po turnaji vracím v povznešené náladě… jak to bude s děvčaty dál, záleží už jen na nich…

Poděkovat však také musím Tonymu, Honzovi, Radimovi a Klemčovi s pomocí na tomto dlouhém výjezdu. Zdenovi a Ondrovi za pomoc na střídačce a znovu všem devíti děvčatům za to, jak tento těžký turnaj zvládly…