Divizní premiéra skončila nejtěsnější porážkou…

publikováno v: ČFbU

Víc než těsná porážka nás mrzí zejména dvě věci. To, v jakém duchu se nesl zápas a hlavně fakt, že jsme si tuto historickou událost nemohli vychutnat s našimi fanoušky tak, jak jsme zvyklí. Kdo by v této pro sport těžké době za takovýchto podmínek někam chodil…

A ještě jednu maličkost bych mohl doplnit. Sotva jsme se vypořádali s absencí Fíly, zranil se na včerejším před zápasovém tréninku i Miloš. A tak jsme museli nastoupit bez obou Karbanů… Na druhou stranu mě zahřál pohled na i tak zaplněnou střídačku a také fakt, že na hřišti byla i čtveřice borců, kteří kdysi v ten památný den 28.12. 2005 byli na hřišti Rožnovské Sokolovny při vůbec prvním zápasu našeho oddílu.

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – FBC Orca Krnov     5 : 6    (1:1,2:5,2:0)

  • G+A: 20´ M.Štěpán (O.Polách), 32´ L.Bohm (J.Skýpala), 37´ A.Polách, 42´ M.Štěpán (E.Milata), 55´ A.Polách (P.Káňa)

S: J.Eliáš
J.Skýpala – J.Klecker, L.Bohm – A.Polách – P.Káňa
F.Nádvorník – R.Pavelka, M.Štěpán – R.Lacina – P.Hrňa
V.Syrovatka – M.Vašenda, D.Pícha – O.Polách – E.Milata, J.Ondryáš

Kvůli faktoru Karban jsme museli překopat první dvě pětky a natěšení jsme vlétli do zápasu. A už v první třetině bylo vidět, jak nám prospěla turnajová či pohárová příprava. I když občas se štěstím ale také hlavně díky skvělému Hondovi v bráně jsme odolávali náporu. I chybu při přesilové hře jsme dokázali včas napravit a tak stav po první třetině byl hodně příznivý. První Divizní trefu má na svědomí Mara a určitě ho to bude něco stát 🙂 . Bohužel druhá třetina se nám už tak nepovedla, občas jsme zaváhali s návratem a přišla třígólová série soupeře. Ovšem nejsme zvyklí skládat zbraně a brankami Barta a Adama se dostali znovu na dostřel. Bohužel ale jen na chvíli. Do poslední třetiny jsme vstupovali s třígólovým mankem a obavami, jak se s poslední dvacetiminutovkou vypořádáme. Přece jen v tuto dobu už jsme mívali po zápasech. Vypořádali jsme se výborně. Obě naše ikony, Mara s Adamem se trefily v zápase po druhé a opět jsme byli na dostřel. Bohužel šanci na vyrovnání jsme už v závěru nedostali, neboť se na hřišti děly věci někde mezi nebem a zemí…
První zápas jsme si tedy představovali malinko jinak, ono to spíš chvílemi připomínalo zápas PFLky než Divize. Škoda. I to jsou ale zkušenosti. Musíme ale naše hráče pochválit. Byl to dobrý výkon a byli jsme blízko. Snad tedy udržíme nastavenou laťku i v dalších zápasech.

Poděkování samozřejmě ale hlavně také zaslouží celý Tonyho pořadatelský tým, včetně všech těch malých dobrovolníků i novopečené zdravotnice. Poděkování samozřejmě také směřujeme všem pětadvaceti nezlomným fanouškům na tribuně… děkujeme!