Dorostenci 2x padli…

publikováno v: ČFbU

Jednou neměli vůbec nárok a jednou řekněme hodně smolně, když při rozhodující brance soupeře míček ani nepřešel brankovou čáru…

Den B, tedy den blbec, tak by se dal nazvat dnešní den v podání našich dorostenců. Den, kdy vám nevyjde nic podle představ, kdy se nedaří a jak už to tak bývá a jak praví jedna stará pranostika: na pos…..o aji ha..l spadne…

První dvě druholigové porážky jsou tedy na světě, nicméně pokud budu mluvit o přístupu hráču k zápasům, o bojovnosti ve chvílích, kdy se nic nedaří, tak musím uznale smeknou a jak vždycky říkám, v takových případech ty porážky tolik nebolí…
Kromě bodů jsme dnes ztratili i hlavní personu, hlavního tahouna, střelce, osobnost…Patrik zbytek sezóny odehraje v jiném dresu, přejeme mu štěstí, ale bude nám chybět…nicméně věřím, že společnými silami dokážeme jeho ztrátu eliminovat…

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – FbK Horní Suchá   2 : 6  (0:3,1:1,1:2)

  • G+A: 18´ M.Adamec (V.Zemánek), 31´ J.Ondryáš (M.Adamec)

S: J.Adamec
A.Soudil – M.Bolek, P.Káňa – P.Pícha – V.Zemánek
P.Hrňa – P.Koutný, J.Ondryáš – O.Polách – M.Adamec, J.Plevák

V noci před zápasem jsem se dozvěděl, že Syrdu bolí noha, znamenalo to, že jsme přišli o třetí lajnu, ze které se na Syrdovo místo posunul Kecka.
V tomhle zápase jsme na soupeře prostě neměli, přehrál nás důrazem, rychlostí, přesností a větším uměním. Po celý zápas jsme se nedostali ke své hře, kluci si nechtěli nahrávat, chtěli to potahat sami a to nemělo šanci. A když už jsme se dostali do nadějných pozic tak … nic. Vedle, netrefení míčku, nebo skvělý zásah soupeřova golmana. V tomhle zápase vyhořela zejména první lajna, inkasovala 4x a směrem dopředu to bylo hodne jalové. Navíc první tři góly jdou na vrub našeho doposud excelentního obránce, kterému to dne s prostě totálně nesedlo. Ale to se stane, kluci ho podrželi a on nám to zase příště vrátí… Góly dnes střílela pouze druhá lajna, když nejdříve jiskřičku naděje za stavu 0:3 vykřesal Kecka. Jenže brzy jsme inkasovali počtvrté a pak ze samostatného nájezdu popáté. Soupeři sice míček pár metrů před brankou přeskočil čepel a vrátil se, rozhodčí to ale nepostřehli…V závěru pak už jen kosmeticky upravoval stav po pěkné kombinaci druhé lajny Sony. Několikrát nás skvělými zákroky ještě podržel přes šest inkasovaných branek výborný George v bráně.První a nutno uznat že zasloužená prohra byla na světě…

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – 1. MVIL Ostrava   4 : 5  (0:1,2:3,2:1)

  • G+A: 15´ P.Pícha (P.Káňa), 17´ P.Káňa, 32´ P.Pícha (V.Zemánek),
    32´ V.Zemánek

S: M.Vávra
A.Soudil – M.Bolek, P.Káňa – P.Pícha – V.Zemánek
P.Hrňa – P.Koutný, J.Ondryáš – O.Polách – M.Adamec,
J.Stráník, J.Plevák

Na zápas s vedoucím a dosud neporaženým domácím týmem jsme se velmi těšili. Porážka z předchozího zápasu byla zapomenuta a my šli znovu na to. A zápas to byl náramný. Technický a rychlý florbal, krásné šance, skvělé výkony. Bohužel, už ve druhé minutě jsme opět jako první inkasovali a stav 0:1 vydržel až do úvodní minuty druhé třetiny, kdy jsme inkasovali podruhé. Nicméně hra byla vyrovnaná, ani my jsme nebyli bez šancí a tento gól byl poslední, který jsme inkasovali při pném počtu hráčů na hřišti. Obrovskou snahu a vůli jsme dokázali zápas vyrovnat, když se během dvou minut prosadila dvojička Pates – Pítrs. A ještě spoustu dalších velkých šancí jsme nevyužili…kluci dřeli, makali… a pak přišla dvě vyloučení od jednoho rozhodčího za řekněmě hodně sporné situace. Soupeř tvrdě trestal a znovu jsme prohrávali o dvě…Ani to kluky nepoložilo a s neutuchající vervou jsme se v poslední třetině pouštěli do dobývání soupeřovy branky. A ve 32 minutě jsme se během 30 sekund dokázali 2x prosadit. Když nejdříve Pates a poté Zemy konečně zamířili s míčkem tam, kam jsme si to všichni přáli. Věřil jsem, že kluci budou za obrovské nasazení odměněni alespoň tím jedním bodem…dvě a půl minuty před koncem nás stejný rozhodčí znovu poslal do oslabení a v něm jsme půl minuty před koncem dostali gól do posunuté branky, do které se míček dostal z boku, aniž by přešel brankovou čáru…protesty nám byly k ničemu, zbyla je frustrace a zklamání ve tvářích hráčů.
Takový je sport, krásný v radosti, krutý ve zklamání…porážky ale ke sportu i k životu patří a když se správně uchopí, mohou i posunout vpřed …