Dorostenci berou bod…

publikováno v: ČFbU

S ne úplně nejlepší formou se potkali naši dorostenci na posledním turnajovém výjezdu. Zejména v defenzivě uspořádali pro soupeře den otevřených dveří. Na nezastavitelný Havířov to samozřejmě nemohlo stačit a proti Jablunkovu z toho byl jen bod za remízu po neuvěřitelném finiši…

Očekával jsem náročný turnaj a to se potvrdilo. Na linoleu v Bystřici se nám niky nehrálo moc dobře a dnes se to jen potvrdilo. Tento jinak nádherný sportovní komplex s několika sportovišti však nezbývá než nám, občanům z města sportu, jen tiše závidět. My jsme opět díky skvělým rodičům a dnes i prarodičům mohli vyslat kompletní sestavu. Tedy šest dorostenců a devět starších žáků. První a možná největší úspěch dne měl na svědomí kapitán Kulich, který díky včasnému příjezdu vybojoval tu nejlepší šatnu z nabízeného portfolia a my se tak nemuseli převlékat na chodbě jako minule 🙂 . Takže krutě brzké ranní vstávání a cestu jsme měli za sebou a jako první na nás čekal soupeř z Jablunkova…

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – Fbc Coyotes Jablunkov    7 : 7    (0:1,1:2,6:4)

  • G+A: 18´ J.Zeman (M.Křenek), 26´ V.Stráník (D.Svoboda), 28´ M.Genzer, 32´ D.Svoboda (A.Hovorič), 33´ J.Zeman (V.Stráník), 34´ D.Svoboda (J.Zeman), 36´ B.Rašovský (J.Zeman)

S: M.Strnadel
J.Zeman – A.Hovorič, D.Svoboda – B.Rašovský – M.Křenek
M.Genzer – P.Pícha, J.Jančálek – P.Klepáč – O.Kytka
V.Stráník, Š.Motyka, O.Pícha

Podle postavení v tabulce jsme měli potvrzovat roli favorita, jenže já jsem věděl, že to nebude úplně jednoduché. Jablunkov nemá špatné hráče a jsem moc rád, že během sezony se změnila i atmosféra mezi hráči obou klubů. Díky klukům v bílém za to, že naslouchali. A tak jsme na hřišti sledovali lítý boj ale zcela v duchu fair play. Prakticky po celou dobu utkání měli hráči soupeře velký náskok ve skore. Trochu mi to připomnělo zápas mužů proti Kostelci, kdy jsme jen bezmocně přihlíželi, jak soupeř zasazuje lehce a bez starostí jednu ránu za druhou. V první třetině byl florbal z obou stran ještě opatrnější a jedinou branku vstřelil soupeř po nešťastné teči našeho hráče. Ovšem to, co jsme potom dovolili soupeři v našem brankovišti bylo trestuhodné. Jako bychom soupeře zvali prohlédnout si malé brankoviště z blízka. Kromě jedné branky padaly všechny ostatní z nedůrazu před brankou. Soupeři si tam mohli dělat prakticky co chtěli. A hlavně když už jsme se pokusili zorganizovat hnutí odporu a vstřelili nějakou kontaktní branku, stačilo pár vteřin a soupeř si v pohodě došel k naší brance pro další snadnou trefu. My jsme dlouhou dobu zkoušeli jen nahazované míčky z dálky, což nemohlo mít šanci. Poprvé jsme výrazně ohozili soupeře až v polovině utkání (!) a bylo z toho snížení Kulichem na 1:2.Jenže do konce druhé třetiny soupeř zvýšil na 1:3 a hned v úvodu poslední třetiny na 1:4.  Nám pomohla výhoda přesilové hry. Ne zrovna nejlépe zahrané ale nakonec náš dvacetikilový „rozražeč“ Vašek dorážel Davčovu střelu a zaznamenal tak svou první ligovou branku v kariéře. Jen 24 vteřin stačilo soupeři k tomu, aby si pojistil vedení na 2:5. A za další minutu to již bylo 2:6 a do konce zbývalo jen něco málo přes osm minut. Ke cti našich hráčů slouží to, že to nezabalili a dál se pokoušeli se zápasem něco udělat. Ono se dobře hraje, když vše vychází, daří se a všechno jde tak nějak samo, ale umět se poprat s opakem, to už se musí umět a hlavně musí se chtít. A klukům se chtělo. Svým gólem z půlky k tomu přispěl i Genzátor a byla to zasloužená odměna za jeho přístup k florbalu. pět minut před koncem dal malou naději na zvrat Davča, který po oběhnutí branky zasouvá míček za záda soupeřova golmana a bylo to 4:6. Za 16 vteřin bylo po naději… další proběhnutí soupeře po našem brankovišti a čtyři minuty před koncem prohráváme 4:7. Jenže tentokrát i my najdeme brzkou odpověď a Kulich snižuje na 5:7.  Po další minutě hry se do tutovky dostává Jonáš a když už zasouvá míček do prázdné branky, dostává sekeru a místo gólu je tu nájezd, který skvělým způsobem golman Kulichovi zlikviduje. Další důvod na ručník. Ten se však nekoná a dvě minuty před koncem využívá Davča lehkou střelou k tyči Kulichovu přihrávku. No podívejme… V čase 35:09 dostává soupeř standartku u své brány a pro nás je to čas na oddechový čas. Na hřiště posíláme to nejzkušenější a chceme co nejdříve vybojovat míček, aby místo Strnyho mohl naskočit šestý hráč. To se nám brzy daří, držíme míček a kroužíme kolem branky soupeře. Čas však neúprosně běží. Kluci to však sehráli skvěle, dvacet vteřin před koncem jdou do poslední akce kterou přesnou dorážkou korunuje Beny ve vyrovnávací branku! Osmnáct vteřin před koncem. Z pohledu vývoje skóre určitě těžce vydřený a získaný bod a pro soupeře až krutý závěr. Z pohledu průběhu zápasu a neschopnosti zastavit soupeře v našem brankovišti jistě bodová ztráta. Nicméně i tohle ke sportu patří a kluci si dnes zažili zase něco nového…

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – 1. Sfk Havířov      4 : 10    (2:3,2:3,0:4)

  • G+A: 6´ J.Jančálek (M.Kalina), 9´ M.Genzer (J.Jančálek), 15´ J.Jančálek (O.Kytka), 22´ D.Svoboda (J.Zeman)

S: M.Kalina
J.Zeman – A.Hovorič, D.Svoboda – B.Rašovský – M.Křenek
M.Genzer – P.Pícha, J.Jančálek – P.Klepáč – O.Kytka
V.Stráník, Š.Motyka, O.Pícha

Mladí a neklidní. Havířovští mladíčci předvádějí neuvěřitelné výkony a válcují jednoho soupeře za druhým. Jak v dorostencích, tak ve starších žácích, kam asi většina z nich věkem patří. A válcují soupeře i zvučnějších jmen, než je to naše. Přesto jsme se chtěli pokusit soupeři jejich cestu zkomplikovat. Po dvě třetiny se nám to relativně i dobře dařilo. Bohužel slušný dojem a pocit ze zápasu nám pokazila nezvládnutá poslední třetina a zejména nevychytané přesné křížné…
Je to prostě tak. Soupeř nás převýšil ve všech aspektech hry. Od práce s míčkem každého jednotlivce po celkovou souhru. My tak komplexní hráče prostě nemáme. Ten umí to a ten zas tohle ale málokdo umí dohromady vše 🙂 . Nejlépe bych to dokumentoval na Jonášovi. Doufám, že to Jony pochopí, co tím chci říct a že to nemyslím zle. Podle zápisu 2+1… jednoznačně nejlepší hráč… jenže ve skutečnosti žádná mezihra. Je to prostě střelec, který potřebuje, aby mu ostatní to všechno okolo zařídili. A to na takový tým, jako dnes Havířov, nemůže stačit. Ale tak to prostě je. My jsme samozřejmě rádi, že Myslivce máme a snažíme se z něj vytěžit maximum. Protože nic jiného ani nemůžeme dělat. A tak bych mohl postupně vyjmenovat každého jednoho z nás. Včetně sebe sama…
Už nástup soupeře do utkání byl možná až úsměvný. Dvě střely a stav 2:0. Poté jsme i my začali hrát a nejdříve právě Jony po geniálním Mikiho výhozu proměňuje svůj brejk a po chvíli Genzy bekendovou zadovkou dokonce srovnává stav. Jenže remíza nevydrží ani do konce třetiny a ve druhé soupeř po další parádní akci navyšuje na 2:4. I na to dokážeme reagovat, když životní akcí a přesnou přihrávkou nachází Bobeš našeho hlavního lovčího a Jony snižuje na 3:4. Soupeř však v klidu a pohodě zvyšuje na 3:6 na což už stačíme do konce třetiny reagovat jen přesnou Davčovou střelou po souhře s Kulichem. Poslední třetina nám však vůbec nevyšla a v závěru to už z naší strany byla jen velká bída v podobě závodů v běhu od mantinelu k mantinelu bez snahy o nějakou smysluplnou hru a soupeř v klidu a pohodě trestal.
Dobrá lekce, potřebná lekce ze které se ale nemusíme potento… dál se budeme snažit a dál se budeme pokoušet posouvat se v našem snažení dál a dál…