Dorostenci dnes ukázali, že jsou na dobré cestě…

publikováno v: ČFbU | 0

Z posledního letošního dlouhého výjezdu si totiž přivezli tři body za druhé vítězství v sezóně ale hlavně si snad konečně zvedli sebevědomí po pěti skvěle odehraných třetinách. V té šesté nám už extrémně došly síly a soupeř toho využil. I tak to byl dnes ale výkon, který nám udělal radost.

V podstatě jsme dnes nasadili do hry všechny možné zdravé adepty. Tedy všechny tři (!) dorostence doplněné o 11 žáků. A těm jsem se snažil na šatně napumpovat zdravé sebevědomí, neboť po dosavadním průběhu sezóny i po posledních debaklech to v šatně nevypadalo příliš vesele. Ovšem sebevědomí (nikoliv machrování) je podstatnou podmínkou úspěchu. Rovněž jsem klukům naordinoval tzv. „úterní strategii“ a nemožné se stalo skutečností. V našem dresu se dnes předvedl úplně jiný tým než v minulých kolech. Jen mě mrzí, že nás fakt není víc a museli jsme zápasy odehrát na dvě obrany, dva centry a tři dvojice křídel… stanovená taktika totiž vyžadovala velké fyzické nasazení, což při našem věkovém průměru slibovalo, že si kluci sáhnou na dno…

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – FBC Ossiko Třinec   3 : 2   (2:1,0:1,1:0)

  • G+A: 4´ B.Rašovský (P.Klepáč), 4´ D.Kutěj, 28´ M.Křenek

S: M.Kalina
A.Hovorič – M.Genzer, J.Polášek – B.Rašovský
D.Kutěj – J.Zeman – O.Kytka, D.Svoboda – V.Syrovatka – M.Křenek, J.Jančálek, P.Klepáč

To byl zápas. Pro nás jako superfinále. Od začátku jsme na řekněme fyzicky zdatnějšího soupeře vlétli, kluci do puntíku dodržovali pokyny a už v první minutě jsme si vykoledovali výhodu přesilové hry. Vyloučen byl soupeř s č.18, ne jak je v zápise uvedeno, že to byl náš Alan. A světe div se i ta naše přesilovka nebyla vůbec marná. Sice jsme ji nevyužili ale v pokračujícím tlaku se neuvěřitelně předvedl démon Beny, který zúročil několik tréninků na postu útočníka. A vzápětí jsme dostali výhodu další přesilové hry a Denis zvyšoval na 2:0! Obrovská škoda, že Denis dnes vůbec nebyl ve své kůži a právě od něj jsme dnes potřebovali větší příspěvek, než tu neustálou znechucenou grimasu. Samozřejmě to nebylo dál vůbec jednoduché, silný a důrazný soupeř do toho šlapal a v šesté minutě se mu podařilo snížit. tady se lámal chleba, položíme se, nebo to ustojíme. Už to mohlo vypadat, že jsme si užili svých šest minut slávy a končíme. Jenže kluci pokračovali v úterním tempu, bojovnost a nasazení bylo na maximu a třeba takový Syrda konečně táhl své mladší kolegy za úspěchem. K tomu je potřeba přičíst vynikající a jistý výkon Mikiho v brance. To i kluci pocítili, že mají za sebou oporu a to se hned jinak hraje. Dále je třeba dnes vyzvednout skvělou trojici rozhodčích, jako takový zájem o pískání se málokdy vidí. A neměli to dnes pánové jednoduché. Tedy hlavně v jiných zápasech. Musím smeknout před Třineckými, hráli rychle, tvrdě, důrazně ale disciplinovaně a je vidět, že jsou skvěle vedeni. Ve druhé třetině pokračoval tlak soupeře ale i my jsme se dokázali prosazovat, bohužel jedinou branku vstřelil soupeř a dostal se tak na koně. Ve třetí třetině tlak narůstal a v době, kdy byl na vrcholu, přišel rozhodující okamžik. Za odraženým balónkem do rohu hřiště se vydal ve dvacetimetrovém sprinterském souboji s jedním ze soupeřů Matty, vyhrál ho a navíc z velkého úhlu dokázal překonat i brankáře soupeře! Neuvěřitelné. Do konce zbývalo dlouhých a přetěžkých osm minut. Kluci ale nechali na hřišti srdce i duši. Skákali do střel, dřeli, bojovali a… minutu a půl před koncem zbytečnou a jedinou nedisciplinovaností nás do oslabení poslal Syrda.  V té chvíli bych mu nejraději jednu… něco řekl, ale byl daleko. Já ale věřím, že to byla jen další velká zkušenost, zvlášť, když kluci v tom závěru na hřišti doslova vypustili duši a na konci zápasu mohli propuknout v obrovský jásot. Moc si letos té radosti neužili, o to byla sladší a větší!

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – S.K P.E.M.A Opava   3 : 6   (1:1,1:0,1:5)

  • G+A: 11´ J.Jančálek (V.Syrovatka), 16´ V.Syrovatka (D.Svoboda), 32´ D.Svoboda (J.Polášek)

S: M.Kalina
A.Hovorič – M.Genzer, J.Polášek – B.Rašovský
D.Kutěj – J.Zeman – O.Kytka, D.Svoboda – V.Syrovatka – M.Křenek, J.Jančálek, P.Klepáč

Otázkou dne bylo, jestli nastavené tempo vydržíme i druhý zápas. Podle průběhu je jasné, že se nám to dařilo dost dlouho, dvě třetiny zápasu. Bohužel, poté nám extrémně došly síly a soupeř toho využil. Nicméně od začátku už nebylo tempo tak vysoké jako v prvním zápase. nějak jsme nemohli rozhýbat ztuhlé nohy. Do tempa jsme se dostávali postupně, to už jsme však prohrávali 0:1. Ještěže jsme měli v sestavě borce, co si plní normu jedenu branku na turnaj. Jo, byl to Jonáš, který vybombil Bobešovku přímo pod víko. To nám vlilo síly do žil a ve druhé třetině jsme domácí překvapivě dostali do úzkých. Zvlášť poté, kdy se po devíti přesných ligových asistencích poprvé mezi střelce zapsal Syrda, po excelentní Davčově přihrávce. Už to svědčí o tom, že dnes bylo něco jinak, Syrda střílí, Davča nahrává….Jenže viditelně nám docházely síly, Beny už byl totálně KO a tak musel do útoku a jeho místo v obraně zaujal Denis. Začátek poslední třetiny jsme ještě ustáli, potom však soupeř během tří minut dostal do branky úplně všechno, do čeho se trefil. Prostě jsme se už nestačili včas vracet…už to nebyly sprinty, ale dobíhání… ke cti ale hráčům slouží, že bojovali až do samotného závěru a Davča ještě vykřesal jiskřičku naděje. Jenže tu uhasil svým vyloučením (jediným na naší straně v tomto zápase) dnes poloviční Denis a soupeř pečetil výsledek na rozdíl tří branek.
Nicméně to, co dnes kluci předvedli, má budoucnost. A budeme na tom pracovat a budeme sdírat kůži nejen z Kulicha 🙂 🙂 🙂 .

Speciální poděkování míří za Pavlem, Petrem, Radkem a Alešem… bez nich bychom byli v pytli….