Dorostenci nám dnes ukázali dvě tváře…

publikováno v: ČFbU | 0

Z jedné poloviny se v jejich tvářích značila nechuť si sáhnout na dno, nezájem o hru a jen předstírané nasazení. Na druhé polovině tváře, a já věřím, že na té pravé, jsme mohli vidět jiskru v oku, neutuchající bojovnost a světe div se, nadšení a zápal pro hru…

Po prvním zápase jsme ze hřiště odcházeli jako spráskaní psi, po druhém zápase s nadšeným aplausem většiny rodičů a rodinných příslušníků. A hlavně spokojeni sami se sebou. A o to přece jde. Můžu prohrát, na tom není nic špatného, ale vždy musím vědět, že jsem do zápasu dal maximum. Pokud to tam není, tak se zákonitě musím ptát, co je špatně…
A špatně to bylo už při mém příchodu po cestě od vlaku do haly. V šatně se ozývalo mohutné „duc duc méďa Béďa“ ze dvou reprobeden, hráči si spokojeně hověli na lavičce a … rodiče jim chystali mantinely na hřiště. Tak takto tedy né. My pro ně uděláme první poslední ale co je moc, je příliš. A jak bídný byl začátek, stejně bídný byl náš výkon v prvním zápase. Přišel 15 minutový pohovor, zákaz hudby a dresů v trenkách a kluci pochopili. Slíbil jsem divákům na druhý zápas úplně jiný tým a jsem rád, že jsem nelhal…

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – TJ Slovan Havířov   1 : 15    (0:6,1:4,0:5)

  • G+A: 27´ J.Jančálek (M.Genzer)

S: M.Kalina (25´ A.Závodný)
A.Hovorič – M.Genzer, D.Kutěj – J.Zeman – V.Syrovatka
T.Dolák – J.Polášek, D.Svoboda – B.Rašovský – O.Kytka
M.Křenek – P.Klepáč – J.Jančálek

Je to jisté. Za těch mnoho let a více než 350 ligových zápasů to byl nejhorší výkon mého týmu. Herně jsme nepředvedli vůbec nic, což není samozřejmě chybou hráčů ale chybou mojí, to už tu ale v minulosti mnohokrát bylo a alespoň přístupem a nasazením jsme dokázali lepším týmům vzdorovat. Chybou hráčů byl laxní přístup a pouze předstírané nasazení. Jsem přesvědčen o tom, že lehčí a jednodušší zápas náš soupeř ještě nehrál. Samozřejmě, i kdybychom podali top výkon, tak na jednoznačně herně lepšího, staršího a vyspělejšího soupeře nemáme. Ale takhle mu to usnadnit? Že si první dva góly dáme sami se může stát. Ale že pak dalších deset ze třinácti dostaneme stejným způsobem? Kdy si soupeř na našem brankovišti dělá co chce a my s florbalkou na ramenou koukáme, zdali se trefí či nikoli… nemluvě o našem střídání, nevím, jestli si toho rozhodčí „jen“ nevšimli, či byli tak blahosklonní ale to co jsem dnes viděl při našem střídání se nestává ani na přípravce. A ty naše protáhlé obličeje a neustálé brečení, že ten támto a tenhle ten tento…no prostě tohle už prosím nikdy… nebo nám uteče i těch posledních dvacet diváků…

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – 1. SC Vítkovice B   4 : 4    (1:1,2:1,1:2)

  • G+A: 8´ D.Kutěj (J.Zeman), 16´ T.Dolák (D.Svoboda), 24´ D.Kutěj, 25´ D.Kutěj

S: M.Kalina (25´ A.Závodný)
A.Hovorič – M.Genzer, D.Kutěj – J.Zeman – J.Jančálek
B.Rašovský- J.Polášek, D.Svoboda – V.Syrovatka – T.Dolák
M.Křenek, O.Kytka

Je to o hlavě, ne že ne. Ano, výkonnostně momentálně do téhle soutěže nepatříme, ale v tomhle zápase jsme si dokázali, že tomu tak nemusí být navždy. Najednou z parket ( jo vím, že tam je umělý povrch) lítaly jiskry. Najednou jsme dokázali být v pěti na brankovišti, najednou byl i golman platným členem týmu, najednou i ten 2x doslova do hlavy praštěný Syrda bojoval jako lev. Poté, co jsme jej z hřiště odnesli, jsem už přemýšlel, kdo jej nahradí a on znovu sedí mezi svými se slovy… já tam chci… najednou jsme i herně lepšího soupeře dokázali přibít před jeho branku, najednou jsme dokázali i proměňovat šance. Konečně se prosadil i excelentní střelec Denis. A že ho bylo plné hřiště svědčí i zápis z trestné lavice. Najednou jsme do zápasu vtáhli i fandy, rodiče a příbuzné, tedy alespoň většinu z nich, ti nešetřili hlasivkami a dodávali klukům sílu. Tohle prostě není o tom, že jsme poslední, tak přece o nic nejde. Jde, o budoucnost, o nalezení cesty a k tomu je potřeba občas i nějaký ten úspěch. Tak to vidím já. A i když máme ze zápasu jen bod, tak o tohle vůbec nejde, důležitý je ten výkon. A ten pocit, že nemusíte z hřiště odcházet s ostudou, ale že i když nevyhrajete, tak vám diváci za váš výkon zatleskají… škoda jen, že ta radost trvala tak krátce, velmi krátce…

Ještě máme osm zápasů a osmkrát budu chtít vidět stejný výkon, na to se připravte… už v úterý na tréninku…