Dorostenci opět vítězní!

publikováno v: ČFbU

Tak dlouho jsme se těšili na domácí turnaj na Čeladné až to úplně nevyšlo. Nepřijel tým Opavy a tak jsme se doma představili pouze jednou, proti Domaslavicím.

I po čtrnácté v řadě nenašel náš tým přemožitele a připsal si tak další tři body do tabulky. Nejtěžší práci tak dnes měli pořadatelé David s Ríšou, jelikož Orlová nepřistoupila na dřívější začátek zápasu, museli v hale vydržet až do dvou hodin a podstatnou část trávili pozorováním prázdné hrací plochy. Taková je prostě doba. A tak došlo ke kuriozní situaci, protože když jsem se vrátil domů po ranním zápase, nejmladší mé dítě ještě spalo a když jsem se vrátil z večerního zápasu, to samé dítě už spalo 🙂

Ani nám se nevyhnuly potíže při skládání sestavy a museli jsme se obejít bez Mikiho, Mikeše a Jezevce. Ale byli jsme zase rádi, že se nám podařilo udržet při životě dvě pětky a Strnyho v bráně…

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – SK Domaslavice    11 : 0   (0:0,3:0,8:0)

  • G+A: 14´ M.Genzer (M.Křenek), 16´ P.Svoboda, 20´ P.Klepáč (V.Stráník), 25´ M.Křenek (V.Hlista), 27´ O.Šimík (M.Křenek), 28´ M.Křenek (V.Hlista), 32´ Š.Motyka (P.Svoboda), 34´ V.Stráník (P.Svoboda), 34´ V.Hlista (O.Šimík), 36´ M.Genzer (V.Hlista), 36´ O.Šimík (SN)

S: M.Strnadel
M.Genzer – F.Vančo, M.Křenek – O.Pícha – V.Hlista
P.Pícha – Š.Motyka, P.Svoboda – P.Klepáč – V.Stráník

V podání našich dorostenců to byla taková malá divize naruby. To co naši muži zažívají týden co týden, zažil dnes náš soupeř. Od počátku jsme byli neustále v držení míčku a v tlaku na branku. Soupeř hrozil ojedinělými výpady. Jeho obrana byla ale pevná a kompaktní, včetně výborného brankáře. A tajk se šlo na přestávku za bezgólového stavu. I do druhé třetiny jsme vstoupil náporem a klid na florbalky přinesl Genzyho průstřel mezi nohy golmana. Když o něco později vybojoval míček za brankou soupeře Krtek a překvapil i brankáře, bylo veseleji. Třetí branku tradiční „klepáčovkou“ přidal Kuky. Ten stálý a trvalý tlak se prostě někde musí projevit a tentokrát to tedy byla naše strana, která z něj těžila. V poslední třetině už soupeři začaly docházet síly a tak i přes velkou bojovnost inkasoval jednu branku za druhou. Jako poslední se pár vteřin před koncem prosadil parádním samostatným nájezdem Ondra.
Už nejednou jsme slyšeli, proč jsme se do této soutěže hlásili, že máme hrát výš. Jenže my jsme si samozřejmě nemohli vybírat 🙂 a navíc, kdo nás viděl na Ostrava Cupu, nevsadil by si na nás ani groš. Jenže tihle kluci se ohromným způsobem posunuli, tvoří skvělou partu a jsou zatím po zásluze sami sebou odměňováni…
Kromě hráčů a pořadatelů zaslouží ještě absolutorium dnešní kotel ve složení Davča, Beny a Ondra. Ještě teď mi zní jejich buben v uších…