Dorostenci porazili chřipku i oba soupeře!

publikováno v: ČFbU | 0

Snad poprvé v historii si můžete přečíst info z víkendových zápasů až v pondělí. Ovšem po patnáctihodinové párty a návratu domů po dvaadvacáté hodině už byly myšlenky na čerstvé info v oblasti fantasmagorie i díky nutnosti v pět hodin ráno vstávat do práce…

Extrémní neděle, kdy souběžně hráli dorostenci, junioři i muži a kdy do sestav jednotlivých týmů tvrdě promluvila chřipková epidemie byla ve znamení mnoha otazníků…jak se s osudovou výzvou popere nezkušený tým „jakože juniorů“…jak se s oslabením týmu popere mužské Áčko proti soupeřům nejtěžším … a co udělá s dorostenci velký hráčský výpadek…

Začínáme dorostenci a začínáme pozitivně. Kluci totiž dokázali porazit nejen chřipku, ale i oba své soupeře a z Hornosušské haly přivezli 6 bodů! A ještě pozitivnější je fakt, že velká spokojenost panuje i s předvedenou hrou. Samozřejmě si uvědomujeme, že jsme hráli proti týmům z konce tabulky, ale žádný soupeř není jednoduchý a žádný se neporazí sám…

A může za to Pítrs, samozřejmě. Po jeho zranění nás štěstí opustilo, nedařilo se nám, přišla série porážek…kluci se ale i za něj a bez něj rvali, přišlo zlepšení a došlo i na pár vítězství. Ovšem co se nám Pítrsek vrátil na hřiště, ještě jsme neprohráli 🙂 A vůbec to není o jeho gólovém přínosu, je to o jeho osobnosti…

Soudy, Staňa, Sony…ti všichni lehli s chřipkou, nemohli jsme použít ani Benyho či Alana (pokolikáté už…) . Nemohli jsme použít ani záložníky, čekající na příležitost, Toma, Kašpyho, Vojtase…ti byli odveleni lepit díry v juniorech, kam nakonec putoval i na poslední chvíli uzdravený Denis. I přes všechny tyto rány se nám nakonec podařilo dát dohromady jednoho brankáře a deset hráčů do pole. S tím, že nakonec jsme se rozhodli hrát pouze na tři obránce, neboť jsme potřebovali hlavně kvalitu vzadu … a tak ke zbylým dvěma pravověrným bekům Hrncovi a Jarmilovi putoval Kecka. První útok ve složení Syrda – Pítrs – Zemy znamenal klid a jistotu. Zato druhý to byl skok do neznáma. Na centra se postavil Ondra, kterému se na křídlech točily „mladé pušky“, Kulich, Davča a Kompot. Jak se ukázalo, byl to geniální tah 🙂 …

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – FBC Tigers Poruba   (0:0,1:0,2:1)   3 : 1

  • 23´ D.Svoboda (J.Polášek), 28´ P.Hrňa (V.Zemánek), 33´ P.Káňa

S: J.Adamec
P.Hrňa, M.Bolek, M.Adamec
V.Syrovatka – P.Káňa – V.Zemánek, D.Svoboda – O.Polách – J.Zeman, J.Polášek

V prvním vzájemném zápase nás náš první soupeř doslova uběhal. Navíc tenkrát ten zápas řídili rozhodčí, kteří pískají i nejvyšší soutěž a ti si nejspíš řekli, že se nějakými dorostenci nebudou zdržovat a zápas hraný na 3×12 minut se dvěma dvouminutovými přestávkami trval přesně 40 minut. Dovedete si představit, kolikrát se asi zdržovali foukáním do píšťalky. Obé se naštěstí dnes neopakovalo. Soupeř byl dnes o poznání opatrnější a my o poznání jistější. Od začátku jsme se snažili mít zápas pod kontrolu a být co nejvíce na míčku. Díky skvělé hře našich obránců se nám to i dařilo. Houževnatý soupeř se přidal kvalitním výkonem a tak jsme byli svědky opravdu pěkného zápasu. Jen ta naše produktivita, dlouho to vypadalo, že na zdejších naleštěných parketách prostě nedokážeme vystřelit. Pozitivní bylo, že bez bázně a hany pálili hlavně naši nejmladší. A ještě pozitivnější byla hra druhého útoku. Hráli spolu poprvé, ale hráli perfektně, nadšení, nebojácnost a střelecká chuť Kulicha, Davči i Kompota, doplněná a jistotu, přehled a perfektní defenzivní práci v podání Ondry. k tomu skvělý, i když studený George (mockrát jsme před něj soupeře nepustili), perfektní obrana s obrozeným Jarmilem a jistota v podání prvního útoku. Ale téměř dvě třetiny nám trvalo, než jsme se poprvé prosadili a byli to právě mladíci, když Davča svým druhým ligovým gólem a Kompot vůbec prvním bodem v lize zařídili naše vedení. Nutno ještě poznamenat, že jsme ještě před tím Pítrsovou „zásluhou“ 🙂 nevyužili ani výhodu samostatného nájezdu. Svou převahu jsme dokázali zúročit až v poslední třetině, když se nejdříve prosadil po akci prvního útoku Hrneček. Potom si pro svůj stý ligový bod dokličkoval Pítrs. parádním sólem, kdy obešel tři hráče i golmana zvýšil na 3:0. Lehké to v tomto zápase neměl Jarmil, každá jeho snaha hrát tělem končila písknutím jednoho z rozhodčích a když byl srolován u mantinelu on, uslyšel nic, hrej dál…je to těžké, no…udržet nervy na uzdě, Jarmil to nedokázal, bouchnul si florbalkou o mantinel a vyfasoval 2+10 …no … Vyříkali jsme si to, s Jarmilem samozřejmě 🙂 … soupeř přesilovku využil a minutu před koncem lehce zdramatizoval zápas. Ale jen lehce, už žádné další komplikace jsme nepřipustili a těšili se ze zisku pěkných tří bodů i pěkné hry…a Ondra ze svého stého ligového zápasu…

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – Fbk Horní Suchá   (1:0,0:1,5:1)   6 : 2

  • 9´ J.Polášek, 25´ M.Bolek, 26´ D.Svoboda (M.Bolek), 29´ D.Svoboda (M.Adamec), 31´ J.Polášek (D.Svoboda), 32´ J.Zeman (D.Svoboda)

S: J.Adamec
P.Hrňa, M.Bolek, M.Adamec
V.Syrovatka – P.Káňa – V.Zemánek, D.Svoboda – O.Polách – J.Zeman, J.Polášek

Horní Suchá v prvním zápase velmi potrápila vedoucí tým soutěže z Frýdku Místku, kde byla jen krůček od vítězství. Navíc hráli doma a jen kousek od domu mé tchýně 🙂 . Čekali jsme tedy velmi tuhý boj, který také přišel a opět jsme kromě soupeře tak nějak lehce bojovali i s rozhodčími. A opět to neměl jednoduché zejména Jarmil, který jako první otevřel skóre zápasu, ovšem gól mu nebyl uznán pro postavení v brankovišti…ovšem i na tomto lze nalézt pozitivum…je na tom totiž krásně vidět Jarmilova proměna…Jarmil na brankovišti, to něbyvalo…Nutno říct, že opět jsme hráli velmi dobře, opět jsme se oprostili od zbytečných chyb a opět jsme dokázali vymýšlet pěkné kombinace. Navíc jsme soupeře nepustili ani do jediného brejku, na které doplatil první soupeř Horní Suché. Myslím, že se naše hra musel líbit i rodičům – šoférům na tribuně. Mezi fanoušky nechyběl ani kompletní Klement klan! Jako první tak nakonec rozvlnil síťku svou premiérovou trefou Kompot, krásně vypíchl soupeři míček a svoje sólo mazácky proměnil! To byl kompot! Potom opět nastalo naše tradiční nastřelování tyček a neproměňování šancí. Došlo však i na pětiminutový trest pro Hrnce, který neúmyslně a hodně nešťastně přehazoval florbalku přes o hlavu menšího soupeře a lehce jej trefil do hlavy…díky nezměrné bojovnosti jsme v tomto oslabení inkasovali jen jednou. Co bylo ovšem horší, bylo zchladit horké hlavy na střídačce. Ono když v oslabení vybojujete míček, máte jej na florbalce, aktivně s ním pracujete, jeden rozhodčí stojí dva metry od vás a vše je v pořádku a druhý rozhodčí, vzdálený 30 metrů píská zdržování hry…tak jako nevím co už by ten hráč měl jako dělat…a ten samý rozhodčí pak evidentní malou domů nepískne…nezbývá než klidnit, vysvětlovat, zvyšovat hlas a neužívat si jinak pěknou hru…naštěstí se dobrá věc podařila, kluci si dali říct, vrátili se ke své hře (doufám, že jim tato zkušenost v budoucnu velmi pomůže) a ve třetí třetině odpověděli tím nejlepším možným způsobem, góly. Nejprve se trefil…Jarmil…po kontrole u rozhodčího, zda tentokrát bylo vše v pořádku (ufff, bylo 🙂 ) propukla velká radost a po ní propukla střelecká ofenziva druhého útoku, který tak korunoval svůj parádní výkon. Že by se rodili střelci zabijáci, po kterých tak voláme? Davča dvěma góly korunoval souhru celé pětky a rázem bylo veseleji. Poté přišlo řekněme již tradiční vyloučení Jarmila, které soupeř využil ke snížení. Apropó…dnes jsme inkasovali pouze v oslabení, při plném počtu hráčů na hřišti ani jednou. Druhý útok však žádné komplikace nepřipustil a nejprve znovu Kompot a poté Kulíšek uzavřeli skóre v náš prospěch. Dobrý výkon, dobrá zkušenost, dobrý výsledek…dobrý pocit 🙂 .