Dorostenci ukončili tréninky na Čeladné zápasy s Frýdlantem

publikováno v: Ostatní turnaje | 0

Pro tuto sezónu definitivně odzvonilo tréninkům na Čeladné. A rozloučili jsme se v zápasovém tempu, když si hru na velkém hřišti přijeli za námi vyzkoušet kluci z Frýdlantu.

A s hráčským materiálem rozhodně nemají problém, vždyť jich bylo téměř jednou tolik, co nás. My jsme dali prostor stejné sestavě, která nás o víkendu bude reprezentovat na OV Cupu.

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – TJ Sokol Frýdlant n.O.    9 : 1   (6:0,3:1)  (2×20 min)

  • G+A: D.Svoboda (J.Zeman), O.Kytka (V.Syrovatka), V.Syrovatka (J.Jančálek), D.Svoboda, J.Jančálek (D.Kutěj), D.Svoboda (J.Zeman), J.Jančálek (V.Syrovatka), D.Syrovatka (A.Hovorič), D.Svoboda (J.Zeman)

S: M.Kalina (21´M.Strnadel)
A.Hovorič – J.Polášek, D.Svoboda – J.Zeman – B.Rašovský
V.Syrovatka – D.Kutěj, J.Jančálek – T.Dolák – O.Kytka, P.Kostelník

Od začátku bylo zřejmé, že drtivá většina Frýdlantských kluků si hru v pěti zkouší poprvé. Jsou to kluci šikovní, ale přece jen je rozdíl ve hře 3 na 3 nebo 4 na 4. Už po dvaceti vteřinách jsme šli do vedení a pěkné góly po pěkných akcích rychle přibývaly. Naši hráči si užívali dostatek prostoru na hřišti a upřímně ny jejich hru byl pěkný pohled. Prosazovaly se obě nově složené pětky a ta první ukázala, že ten příští rok by jim to takhle mohlo fungovat. Čím dál víc se hráči Frýdlantu sžívali s velkým hřištěm a navíc neměli problém s fyzičkou, naše dvě pětky v závěru trochu tahaly nohy a tak konec zápasu byl z naší strany trochu divočejší, čehož soupeř využil ke vstřelení čestného úspěchu. Když nic jiného, tak kluci ukázali, že když dostanou prostor, dokáží ho pěkně zužitkovat…

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – TJ Sokol Frýdlant n.O.    4 : 3   (1:2,3:1)  (2×15 min)

  • G+A: D.Svoboda (J.Polášek), J.Polášek (J.Zeman), D.Kutěj (V.Syrovatka), J.Polášek (A.Hovorič)

S: M.Strnadel (16´ M.Kalina)
A.Hovorič – J.Polášek, D.Svoboda – J.Zeman – B.Rašovský
V.Syrovatka – D.Kutěj, J.Jančálek – T.Dolák – O.Kytka, P.Kostelník

Ovečkin, Kučerov, Kuzněcov… jeden vedle druhého tak působili borci v našem dresu. Týpci, co si myslí, že to půjde bez práce a stačí se  jen volně pohybovat po hřišti. Ani jeden Pesonen či Anttila, týpci, co by na hřišti pro vítězství nechali duši, srdce i tělo. Soupeř toho pohotově využil a první poločas byl o třídu lepší. Několikrát šli jejich hráči při naší neexistující obraně sami na naši branku a buďme rádi, že skórovali pouze 2x. My jsme se dostali ke dvěma střelám. První v úvodu do golmanovy masky a druhou v poslední sekundě Davča snižoval. Ale jinak náš výkon děs a hrůza. Opět keců jak na koledě, výmluvy či dokonce alibistické omlouvání chyb. Samozřejmě, i když o nic nešlo, tohle u mně neobstojí a tak si hráči museli vyslechnou dost tvrdá slova o sobě a svém přístupu. A druhý poločas už přinesl jiný pohled na hru. Takže to rozhodně nebylo o tom, že nám došly síly, ve druhém poločase jsme se vrátili ke hře z prvního zápasu a povedlo se nám nakonec otočit i stav zápasu. Ale nešlo by to příště bez toho hloupého machrování? Nemáme na to a vypadá to blbě…

O šikovnosti soupeře pak svědčí dodatečná soutěž v nájezdech, kterou vyhráli 6:2. Jinými slovy, soupeř z deseti nájezdů překonal naše golmany 6x. My jejich golmana pouze 2x. Beny a Kulich jasně potvrdili, kdo bude jezdit nájezdy v zápasech. Ještě možná dva borci se pokusili o dobrou akci, ostatní prostě pouze dovezli míček soupeřovu golmanovi…

Já jsem rád, že jsme tyto zápasy mohli odehrát a dost mi to ukázalo. A jednoznačně nejlepším našim hráčem dnes byl Beny, i když skončil 0+0 v KB…