Dorostenci z Krnova bez bodů ale…

publikováno v: ČFbU

… ale ne bez naděje. Dva zápasy proti dvěma týmům z čela tabulky. Bez šance na body. Ale s vědomím, že jsme odvedli maximum, čeho jsme zatím schopni.

Žádný odevzdaný výkon, žádné bezbarvé něco. Každý do toho dal to, na co měl. Na dnešní soupeře to nestačilo ani náhodou. A není to jen proto, že ve druhé pětce hrají starší žáci prakticky bez zkušeností. Čtyři z nich absolvovali dorosteneckou premiéru. Kuba se Štěpánem hrál třetí zápas v životě. Tobi se rok na hřišti neukázal. James s Klemčou jsou prostě ještě malí. Však taky když jsme se při odchodu potkali s Vojtou, který čekal na divizní zápas s Krnovem, ptal se při pohledu na Klemču, zdali dnes hráli naši mladší žáci… Dnes bychom ale nebodovali ani kdybychom měli dvě první pětky. Protože prostě soupeři byli lepší. Pro naše hráče první lajny by to měl být impulz v tom, že ještě zdaleka nejsou na vrcholu. pro oba brankáře zase motivace. Nevynechat trénink, nevynechat zápas a můžou být jen lepší. Důležité je, že i samotní hráči neodcházeli s pocitem zmaru a beznaděje. Pro mně osobně to po dvou, třech letech byl konečně pořádně užitý turnaj. I já potřebuju, emoce, výbušnost, nasazení. Stát ze založenýma rukama to není pro mně…

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – FBC Intevo Třinec    1 : 8   (0:3,0:1,1:4)

  • 35´ P.Svoboda (A.Zlý)

S: P.Krpec (32´ D.Kubala)
P.Pícha – O.Pícha, Š.Motyka – P.Svoboda – A.Zlý
T.Křenek – Š.Blabla, A.Strnadel – J.Pícha – J.Zima, J.Klement

Po čtyřech minutách to bylo na ručník. První gól darovaný, další dva v rychlém sledu. Jak říkal Ivan Hlinka, kluci se z toho nepos… a šlapali dál. Gólostroj zastavili a občas jsme se osmělovali i k pokusům o protiútok. První pětka samozřejmě. Druhá zůstávala přibitá před naši brankou. Nicméně právě v těchto chvílích kluci ukázali naději. Dali na naše rady, snažili se plnit vše s největší zodpovědností. Jasně, z pohledu z venku to nevypadalo určitě nijak zázračně, nicméně my víme s kým a čím hrajeme a těší nás každá povedená akce. Myslím, že i Přema v brance si dokázal, že má smysl makat, nebylo to vůbec špatné. Další branky padly po chybách pramenících z nezkušenosti, další po krásných akcích soupeře. Kluci bojovali až do konce, poslechli a vůbec si nevšímali toho, co svítilo na ukazateli skore. Do závěru jsme je motivovali i tím, že pokud se jim podaří vstřelit branku, bude to naše malé vítězství. Proto ta radost po Krtkově brance. A o tom to je. Prohrát se silnějším soupeřem není ostuda, když vím, že jsme tomu dal vše…

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – FBC Vikings Kopřivnice    2 : 7   (0:3,1:2,1:2)

  • 18´ A.Strnadel, 25´ A.Zlý

S: P.Krpec
P.Pícha – O.Pícha, Š.Motyka – P.Svoboda – A.Zlý
A.Strnadel – T.Křenek, Š.Blabla- J.Pícha – J.Zima, J.Klement

Výsledek sice relativně příznivější, výkon však o něco méně povedenější. Srážely nás příliš snadno inkasované branky (a dovolím si konstatovat, že hned na dvou měli svůj podíl i málo pískající rozhodčí) a neschopnost prosadit se v útočné fázi. Vždyť jsme na soupeřovu branku vystřelili 3x a z toho padly dvě branky. I naše jediná přesilovka jasně ukázala rozdíl v kvalitách obou týmů. Nicméně opět se kluci se soupeřem, sebou samým i s rozhodčími prali statečně. Na víc, než na sběr zkušeností to dnes nestačilo ale je zvláštní, že ten pocit z z našeho týmu není vůbec špatný…