Junioři berou čtvrté vítězství!

publikováno v: ČFbU

A nebýt katastrofální osmiminutovky v poslední třetině druhého zápasu, mohla panovat i spokojenost s výkonem. Nepanuje a je to tak dobře, alespoň nehrozí usnutí na vavřínech 🙂

Opět dva zápasy a dvě verze podání tohoto sportu. První zápas vítězný, ale že bychom takový zápas chtěli opakovat, to si nemyslím. Ve druhém zápase nakonec drtivá porážka, ale klidně bych s tímto soupeřem hrál po pětiminutové pauze znovu.

Na minulý turnaj v Brně jsme „vyškrabovali“ zbytky hráčů abychom jakž takž zvládli dva zápasy, dnes jsme na soupisku mohli napsat 19 hráčů. Tedy dva golmany, tři kompletní pětky a ještě dva hráče navíc. Bohužel, stejně jako včera i dnes musím konstatovat, že mi je líto těch hráčů, kteří se na víkend těšili, jak si zahrají…dvěma hráčům to nevyšlo. Laci po zbytečném faulu v úvodu zápasu se Šumperkem dostal berle na tři týdny…a po úderu do boku nedohrál ani Márty, který tak přišel o dnešní druhý zápas.

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – FbC Asper Šumperk  7 : 6  (3:3,1:2,3:1)

  • G+A: 11´ A.Soudil (P.Káňa), 13´ P.Káňa (A.Polách), 14´ M.Adamec (J.Ondryáš), 25´ A.Soudil, 32´ P.Koutný (A.Polách), 34´ A.Soudil,
    44´ A.Polách (A.Soudil)

S: M.Vávra
P.Hrňa – P.Koutný, P.Káňa – A.Polách – R.Lacina
M.Bolek – M.Adamec, J.Ondryáš – O.Polách – A.Soudil
M.Vašenda – J.Kratochvíl, J.Frydrych – F.Wilczek – J.Plevák
J.Gonos, M.Ondryáš

Nevím co se stalo…se Šumperkem a s těmito hráči jsme odehráli už celkem dost zápasů a nikdy nebyl problém. Víme, že mají hráče nesmírně technicky i fyzicky šikovné a v tabulce jsou tam kde jsou jen proto, že na zápasy jezdí v sedmi lidech. Dnes bylo ale něco jinak. Přijeli s deseti hráči a dvěma golmany, ovšem víc než samotné hře se věnovali jiným činnostem. Jednoznačně si myslím, že kdyby se soupeř soustředil výhradně na florbal, tak nás přejede jak parní válec, byli dnes jednoznačně herně lepší ale z nepochopitelných důvodů si to kazili zbytečně tvrdou hrou, kdy se o snaze hrát míček nedalo hovořit. Jako první na zbytečný faul doplatil Laci, pro kterého skončil zápas už po pár minutách a po vyšetření v nemocnici nafasoval na tři týdny berle. Někteří hráči se chovali jako smyslů zbavení…co říct na situaci, kdy po souboji zůstane na zemi ležet otřesený hráč, nikdo v první chvíli neví, co mu je, jestli vyražený dech, nedejbože zapadlý jazyk…rozhodčí přeruší hru a „člověk“ navlečený do dresu začne řvát, proč přerušuje hru a po dotyčném, že je simulant…kde je nějaká lidská slušnost či úcta k soupeři, to opravdu chci ty body za každou cenu? Dnes jsme ale měli štěstí na dvě skvělé rozhodcovské dvojice, které si s takovýmto jednáním uměly poradit. Přitom zápas měli od začátku soupeři ve své moci. V osmé minutě už vedli 3:0. Když nejprve využili přesilovku za naše hloupé střídání, poté druhou za Keckovu hru tělem (!) a poté přidali třetí při plném počtu hráčů na hřišti. My byli na ručník a stejně tak i padesátka diváků a fanoušků v hledišti. A právě potom to začalo. Dvěma vyloučeními za blokování hokejky a hrubost v krátkém časovém rozmezí nám umožnili dostat se zpět do hry. Přesilovku jsme díky přesné trefě Soudyho využili.  Vzápětí si pěknou florbalovou chvilku připravili Adam s Pítrsem a druhý zmiňovaný snižoval. A to ještě nebylo vše, zraněného Laciho v prvním útoku nahradil Ondra, na jehož místo se přesunul z pozice obránce Kecka, který tak poprvé zavítal k soupeřově brance a hned z toho byl vyrovnávací gól. Ožili jsme my i diváci. A jetě víc, když ve druhé třetině vypíchl Soudy míček a parádním únikem poslal náš tým do vedení. Jenomže když soupeř začal hrát florbal, bylo nám úzko, rychlost, technika, přihrávky…to vše na vysoké úrovni. Dvěma brankami do konce třetiny soupeř znovu otočil skóre ve svůj prospěch. Důležité a rozhodující bylo, že jsme zachovali klid a pevné nervy a soustředili se na vlastní hru. Soupeř naopak v poslední třetině inkasoval pět dvouminutových trestů převážně za hrubost či nedovolené vrážení. A i když přesilovky v našem podání byly prachbídné, nakonec rozhodly zápas. Nejdříve Peťan po Adamově akci krásně vymíchal golmana a by posléze v tomto zápase nepolapitelný Soudy strhnul vedení na naši stranu. Jenže soupeř má neodiskutovatelné herní kvality a velký tlak korunoval vyrovnávacím gólem. Bylo to drama a čekalo se na první chybu. Naštěstí přišla opět na straně soupeře, dvě minuty před koncem další vyloučení za nedovolené vrážení a po 13 vteřinách přesilovky střílí kapitán Adam (zasloužená odměna za víkendovou čtyřzápasovou šichtu) vítěznou branku! Zbylou minutu a půl už jsme dokázali ubránit a zasloužené vítězství určitě udělalo radost hráčům i divákům. Ne že bychom ale předvedli moc florbalové krásy, to určitě ne. Pochvalu zaslouží borci spíše za enormní nasazení, klidnou hlavu a bojovnost. Moc šancí na vítězné zápasy jsme v letošní soutěži neměli, tak jsme rádi i za to málo!

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – FBC Spartak Přerov  1 : 9  (0:3,1:0,0:6)

  • G+A: 11´ P.Koutný (A.Polách)

S: O.Žingor
P.Hrňa – P.Koutný, P.Káňa – A.Polách – O.Polách
M.Bolek – J.Gonos, J.Ondryáš – M.Adamec – A.Soudil
M.Ondryáš – J.Kratochvíl, J.Frydrych – F.Wilczek – J.Plevák

Zápas jakoby z jiné dimenze. Tvrdý, rychlý, důrazný, plný soubojů…které ale při překročení povolené hranice končily omluvou a podáním ruky. Tak to ma byť, soudruzi, tak to mame v brožuře… A to se dvě třetiny jednalo o poměrně vyrovnaný zápas.
Chtěli jsme soupeři ukázat, že umíme hrát lépe, než jak jsme předvedli v zápase v Brně. 37 minut se nám to snad i dařilo, ale poslední osmiminutovka poslala naše snažení do háje…
Jako bychom dnes začínali hrát až od stavu 0:3. Takovým poměrem totiž skončila první třetina, když jsme si nedokázali pohlídat dobré střelce v dresu soupeře.Nicméně ve druhé třetině jsme se více zatáhli a dokázali srovnat hru. Povedlo se nám dokonce Peťanem vstřelit i branku. Jenže další už jsme nepřidali. Největší příležitost měl Soudy který si důrazem na brankovišti vykoledoval nájezd, který sám zahrával. Skončilo to žalostně…on prostě musí prchat, pokud jde pomalu, je to v pytli. I začátek poslední třetiny dával naději na slušný výsledek, jenže pak následovalo totální osmiminutové zhroucení. jak doposud chytal Žingy skvělý zápas, tak teď za 8 minut pustil za svá záda všech šest střel, které na něj šly. Ne že by mu tedy hráči pomohli…s hurá florbalem neměli šanci. O zmaru a beznaději třeba svědčí i to, že jak Soudy zářil v prvním zápase, teď neobešel ani sám sebe. Jedinou šanci jsme si vypracovali a tu Ondra zakončil střelou do břevna. Konec byl tedy dnes hodně depresivní…
Nicméně soupeři děkujeme za zápas i za lekci pro náš mladý tým… Keckovi pak přejeme rychlé zotavení po operačním zákroku, který jej v nejbližších dnech čeká a věříme, že se vrátí ještě rychlejší, než je teď 🙂

Díky všem, kteří se opět podíleli na výborné organizaci turnaje, díky naší zdravotnici za její ochotu, díky divákům za podporu a do konce juniorské sezóny nám zbývá jediný turnaj…