Junioři na Čeladné neutržili ostudu ale utrhli bod

publikováno v: ČFbU | 0

Dobrý turnaj dnes odehráli naši juniorští dorostenci ve stále, a určitě ještě dlouho domácí, hale na Čeladné. V prvním zápase svedli pohlednou florbalovou bitvu s druhým týmem tabulky, Ostravským MVILem, a i když odešli poraženi, tak svou kůži nedali lacino. Ve druhém zápase proti Přerovu nebyli daleko od tří bodů, nakonec i ten bod za remízu je takovou drobnou odměnou za snahu a nasazení…

Naše nejstarší mužské složky dnes tříštily síly na třech frontách, díky jimž juniorům chyběli Peťan s Mártym. Dále chyběli Zemy a v prvním zápase i Soudy. celkem ale máme z čeho vybírat a tak si dva zbylí junioři pozvali na pomoc 14 dorostenců… Než se budeme věnovat zápasům, musíme poděkovat pořadatelské službě v podání Davida a Tonyho za skvělou a obětavou práci…

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – 1. MVIL Ostrava    5 :7   (2:0, 1:5, 2:2)

  • 12´ P.Hrňa (T.Dolák), 15´ M.Adamec (P.Káňa), 29´ D.Kutěj (J.Ondryáš), 39´ O.Polách (J.Stráník), 42´ T.Dolák (O.Kašpárek)

S: M.Rusev (31´ J.Adamec)
P.Hrňa – M.Bolek, J.Kratochvíl – J.Stráník, R.Lacina
M.Adamec – O.Polách – P.Káňa, J.Ondryáš – D.Kutěj – V.Syrovatka, T.Dolák – V.Petr – O.Kašpárek

Soupeř sice zřejmě nepřijel v nejsilnějším složení, to však na jeho herní převaze nic neměnilo. Od začátku nás zavřel před naši branku a v neuvěřitelném tempu s námi točil…my jsme ale byli připraveni, dobrou poziční hrou i za pomoci výborného Čompy jsme soupeře celou třetinu ubránili. A navíc jsme se dokázali 2x gólově prosadit! Když nejprve Hrnec s Tomem výborně a jednoduše sehráli standartku a poté Kecka z blízka využil dobré práce Pítrse za soupeřovou brankou. Stav 2:0 po třetině byl jako z říše snů…jenže větší herní jistota a neustálý tlak soupeře se nakonec musel projevit a soupeř ve druhé třetině průběh zápasu otočil. Nám se sice ještě podařilo srovnat na 3:3, když … a teď se pohodlně posaďte a poslechněte si pohádku … Sony s Denisem se dostali do rychlého brejku, Sony přesně přihrál a Denis bombou vymetl pavučinky … hezká pohádka, i když málo uvěřitelná 🙂 . Bohužel pohádka neměla dobrý konec, protože v úplném závěru třetiny soupeř dvěma střelami z dálky opět strhnul vedení na svou stranu. Do branky putoval na poslední třetinu George ale na tom jsme se dohodli už před zápasem, určitě to nebylo z důvodu výkonnosti Čompy, ten naopak odchytal životní zápas ve své zatím krátké kariéře. Bohužel i nástup do poslední třetiny měl lepší soupeř a po dvou dalších gólech už to s námi ale nevypadalo dobře. Ovšem v letošní sezóně jsme zvyklí na horší pohled na časomíru a navíc…myslím si, že na rozdíl od mnoha jiných zápasů hraných nejen v této soutěži, my chceme nebo přinejhorším hráči jsou vedeni k tomu, aby hráli s nasazením pořád, do poslední vteřiny… Částečně se to vyplatilo a šest minut před koncem byl Ondra opět tam, kde měl být a dalekonosnou Staňovu pecku dorazil za soupeřova záda. Radost z gólu byla veliká, ale tak je to spravne, tak to ma byt. Tři minuty před koncem navíc vypustil ze své florbalky jedovatou pecku Tom, golman vyrazil nad sebe, ale energie míčku byla taková, že zapadl za jeho záda. V posledních třech minutách jsme zavřeli soupeře, zkusili i hru bez golmana, vypracovali si ještě několik šancí a ještě v poslední vteřině střílel Kecka do poloprázdné branky. Nevyšlo to na body, ale zápas z naší strany nebyl určitě odsouzení hodný…

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – FBC Přerov     6 :6   (4:2, 1:2, 1:2)

  • 7´ M.Bolek (P.Káňa), 11´ J.Kratochvíl (T.Dolák), 12´ P.Káňa (M.Adamec), 15´ P.Káňa (M.Adamec), 30´ J.Ondryáš (V.Syrovatka), 45´ M.Bolek (P.Káňa)

S: J.Adamec
P.Hrňa – M.Bolek, M.Adamec – O.Polách – P.Káňa,
A.Soudil – J.Stráník,  J.Ondryáš – D.Kutěj – V.Syrovatka,
J.Kratochvíl – R.Lacina, T.Dolák – V.Petr – O.Kašpárek

Na náš druhý zápas po vééélkééé a vleklééé pauze dorazil za námi i volejbalista Soudy a my tak mohli hrát na tři pětky. Konečně se trošičku zaplnila i tribuna, na které se tísnila padesátka diváků 🙂 . Na hřišti nás tedy bylo 2x tolik než soupeřů…Nic to ovšem neměnilo na hrůzostrašném začátku zápasu z naší strany. Hned při prvním střídání jsme hořeli jako noviny z roku 1939, druhá pětka se nedostala ani za půlku a třetí po pěti vteřinách na hřišti vyrobila ukázkovou hrubici, když rozehrávající obránce luxusně namazal soupeři do šance, kterou bych musel proměnit snad i já. Jestli nám dnes ale něco šlo, tak to byla ofenziva, kdy jsme se opravdu snažili o častou střelbu a jednu takovou dalekonosnou ránu zakroutil za soupeřova záda Jarmil. Jenže my přece nechceme mít nic jednoduché, my si musíme před sebe stavět výzvy. a tak přišel další ukázkový námaz a další gól v naší síti… a navíc jsem nechápal jednu věc…my máme volného hráče soupeře před naší brankou…a je nám to jedno…prostě hra soupeře nám neseděla a my nevěděli co s tím. Nicméně ofenziva se nám dnes opravdu dařila. A závěr první třetiny potěšil oko Trenerovo i divákovo. Nejdříve v dalším díle pohádkového vyprávění vyslal přesnou střelu na branku soupeře Kraťas a bylo srovnáno. Pak přišly velké chvíle prvního útoku. Nejdříve Ondra vyhrál tvrdý osobní souboj, posunul na Kecku, ten z první na Pítrse a bylo to tam. O pár chvil později opět tihle tři pěkně zakombinovali a rázem jsme vedli o dvě branky! Zatímco v prvním zápase se kluci z Přerova ani nezapotili, my jsme je nutili do slušného tempa a hrál se zajímavý florbal, ve kterém jsme měli problém si hlídat nevracející se hráče soupeře. Soupeř i v málo lidech ukazoval své kvality a postupně vyrovnal. V samotném závěru třetiny provedl pěknou akci Syrda, prošel přes půlku hřiště a jako na stříbrném podnose vybídl Sonyho, aby trefil prázdnou branku. A Sony napsal další díl pohádkového příběhu a trefil! Dlouho, opravdu dlouho jsme díky velké bojovnosti a skvělému Georgemu drželi jednogólové vedení, ale neudrželi a soupeř z rychlého protiútoku 3 minuty před koncem srovnal. a bylo ještě hůř, v každé pohádce musí vystupovat nějaký záporák a tak rozhodčí dvě minuty před koncem vytáhli jedno ze svých kontroverzních rozhodnutí a odpískali až druhý faul, ten náš, protože ten první ze strany soupeře prý nebyl…no, naše názory se značně lišily a co jsem viděl další zápas a rozhodčí a názory trenérů těch jiných týmů…ani se mi nedivím. Standartku v bezprostřední blízkosti branky soupeř využil a naše království se chystalo potáhnout černým suknem… Ale jak jsme psal už výše, kluci už jsou zvyklí bojovat až do konce. První pětka opět přišpendlila soupeře před jeho branku a v poslední minutě Jarmil po Pítrsově přihrávce z prostoru velkého brankoviště srovnal! na sukno jsme se tedy vykašlali a nakonec s pokorou přijali ten jeden bod za remízu, protože prohrát jsme si fakt nezasloužili…