Junioři přivezli z Prostějova jen dobrý pocit

publikováno v: ČFbU | 0

Přestože jsme v obou dnešních zápasech sahali po bodech, vezeme si opět ho…uby. Je to už taková lehká beznaděj…přitom jediná věc, co se dnes nepovedla, byl právě zisk nějakého bodu. Jinak se vedení týmu jednohlasně shodlo na tom, že dnešní výkon, přístup a hlavně vystupování týmu bylo balzámem na bolavou duši…

Kluci, kteří po minulém dorosteneckém výbuchu byli podrobeni kritice a dnešního turnaje se zúčastnili, si kritická slova vyložili správně a dnešní tým působil zcela jinak. Všechny nové návrhy na fungování týmu byly jednohlasně přijaty, byly veskrze pozitivní a i samotné kluky to určitě bavilo více než minule. Jen ty nešťastné konce…A proč pletu dorostence s juniorama? Protože i dnes 17-ti členný kádr tvořilo 12 dorostenců a pět zbylých juniorů. Škoda že někteří další junioři nejeví zájem. Dnes jsme ale byli svědky jednoho velkého návratu. Včera se do ČR po půlroce stráveném na škole v USA vrátil Mates a dnes už proháněl soupeře na palubovce v Prostějově. A opět potvrdil, že to je přesně ten typ hráče, který nám letos chybí. Přestože florbalku nedržel půl roku v ruce, přestože se se spoluhráči v útoku viděl dnes poprvé, dokázal se v obou zápasech střelecky prosadil. To je totiž to, co nám letos ve třech ze čtyřech ligových týmů chybí nejvíce – střelec zabiják. Který tři z pěti střel narve do brány.  Přestože někteří dosud nepostradatelní dorostenci si dnes vybírali oddechový čas, přestože někteří junioři přestali komunikovat i trénovat, postavili jsme opět tři kompletní pětice a dnešní výkon byl zejména v prvním zápase velmi dobrý. Bohužel, stále omíláme, že na body to opět nestačilo…

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – FBK Horní Suchá   5 : 8   (1:2,3:2,1:4)

  • G: 10´ M.Adamec (V.Syrovatka), 16´ V.Syrovatka (M.Adamec), 26´ M.Marek (O.Kašpárek), 27´ M.Adamec (V.Zemánek), 40´ V.Zemánek (V.Syrovatka)

S: M.Rusev
P.Koutný – J.Stráník, R.Lacina – O.Polách – J.Ondryáš
A.Soudil – D.Kutěj, V.Zemánek – M.Adamec – V.Syrovatka
M.Vašenda – J.Kratochvíl, O.Kašpárek – M.Marek – V.Petr

Ještě dvě a půl minuty před koncem zápasu svítil na ukazateli skóre vyrovnaný stav…Kolik zápasů jsme už letos ztratili v posledních okamžicích zápasů…S Kánětem jsme se shodli, že je to blbost, že to nemáme rádi, ty řeči o pokakaném štěstíčku, ale to už není normální…
Ovšem nezvládli jsme už úvod zápasu a po pěti minutách jsme prohrávali 0:2. Potom už se ovšem rozjela skvělá mašinerie pěkných kombinací, nadšeného a bojovného výkonu i pěkných zakončení. Každá ze tří pětek přispěla. První neinkasovala a neuvěřitelnou bojovností a nasazením zachraňovala jednu nebezpečnou situaci za druhou. Druhá předváděla ofenzivní koncert a střílela pěkné branky a třetí přidávala zarputilost a Matesovu nebezpečnost. I Čompa v bráně se oháněl. Jasně, jeden míček si do branky nešťastně hodil sám a chtěl střídat, ale určitě nebyl důvod. Myslím, že si kluci užili i novou formu oslav vstřelených branek a s Kánětem jsme se shodli, že až neuvěřitelně rychle implementovali do svého představení jednu ze základních nových podmínek…zákaz jakékoli diskuze s rozhodčími a o rozhodčích. Neuvěřitelné, jak se všichni, včetně Trenera 🙂 , dokázali s tímto srovnat. A že by bylo o čem diskutovat 🙂 . Za to patří klukům velký dík. Jen vytrvat. O dnešním výkonu nejlíp svědčí popis jedné situace. Druhá lajna svírá za stavu 4:5 soupeře před jeho brankou, míček se odráží k soupeři, ten vyráží do brejku, hráč má náskok dva metry na Syrdu, ten zapíná turbo, dobíhá jej (Syrda!!!), odebírá míček, nahazuje na Zemyho a ten vyrovnává! A takovýchto akcí předvedli naši hráči celou řadu. No jo, jenže přichází konec zápasu. Po přerušené hře  při zranění soupeře, přenecháváme buly sportovně soupeři, ten vybíhá před branku a skóruje. Přichází další závar před naší brankou, rozhodčí píská nájezd…bez keců střídáme golmany, jenže Zdena tu není, tak málo platno, inkasujeme znovu. V závěru ještě inkasuje Mates podivnou dvojku za hraní na zemi, hrajeme vabank, útočíme a …v poslední vteřině inkasujeme naposledy…to by se jeden pos…
Jasně, ne všechno a ne všechny výkony byly ideální, ale tenhle způsob zápasu nás bavil, kluci zaslouží pochvalu, o to smutnější je konec…

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – SK K2 Prostějov   2 : 4   (1:0,1:2,0:2)

  • G:  12´ A.Soudil, 16´ M.Marek (O.Kašpárek)

S: J.Adamec
P.Koutný – J.Stráník, R.Lacina – O.Polách – J.Ondryáš
A.Soudil – D.Kutěj, V.Zemánek – M.Adamec – V.Syrovatka
M.Vašenda – J.Kratochvíl, O.Kašpárek – M.Marek – V.Petr

Jako přes kopírák. Nasazení, přístup, výkon…vše ok…výsledek, naprd. Za stavu 2:4 trefujeme tyčku, Syrda dokonce střílí branku, kterou rozhodčí neuznává (opět bez jakýchkoli keců z naší strany) a pak je konec a opět beznadějné pohledy všech…To pokakané štěstíčko na nás čeká asi někdy v budoucnosti. Jo, vedli jsme 2:0, jo, George chytal skvěle, jo, dřeli jsme, bojovali…ale nedávali góly a tak opět nula na kontě zisku. Soupeři gratulujeme a je jen škoda, že se neutkáváme častěji, byl to skvělý a vyrovnaný zápas. A já mám pro tohoto soupeře slabost, vždycky jsou to vypjaté souboje, ale vždycky tak nějak … lidské. I dnes za mnou přišel jeden ze soupeřů, poděkoval za zápas, ocenil náš výkon a popřál hodně štěstí v dalších bojích. Takhle nějak si to představuju, škoda že někteří mají v hlavě spínač, který v tělocvičně přepíná na destrukční mód…

Suma sumárum, začátek nové cesty se povedl i nepovedl. Je teď na nás všech, co s tím uděláme do budoucna a já si dovolím vyslovit svou skromnou vizi…vidím město veliké, jež přeje sportu, vidím jeho představitele, jak pro sportovní vyžití mládeže z tohoto města dělají maximum, vidím florbalový klub, který přináší radost spoustě lidem a vidím, jak se tento klub opět společně florbalem baví… 🙂 Ale budeme muset přiložit ruku k dílu, všichni…