Junioři si vyšlápli na vedoucí Opavu!

publikováno v: ČFbU | 0

V prvním zápase proti vedoucímu týmy tabulky předvedli naši hráči výborný výkon, za který byli odměněni dobrým pocitem z vítězství a třemi body.

Druhý zápas proti poslednímu týmu tabulky už tak slavný nebyl, když jsme jej nezvládli především ve svých hlavách, ale i takové zápasy je třeba umět vyhrávat, což se nám nakonec podařilo a z dnešního Ostravského výjezdu přivezli junioři šest bodů. Což se dvěma včerejšími vítězstvími našich mužů a odpolednímu vítězství našich žen znamená, že tento víkend nenašly naše týmy přemožitele… 🙂 Nestává se to často, je třeba si to pěkně užít…

Ani dnes se skládání sestavy neobešlo bez komplikací. Zemy vyrazil na mistrovství republiky v atletice a Peťana skolily zdravotní problémy. Do hry nám tak zbylo deset hráčů, včetně jednoho volejbalisty a dva brankáři. Na druhé straně proti nám sedmnáctičlenný kádr vedoucího týmu tabulky a ve druhém zápase osm statečných borců z posledního týmu tabulky…

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – S.K. P.E.M.A Opava    5 : 3    (2:1,2:1,1:1)

  • G+A: 4´ Soudy (Pítrs), 11´ D.Panáček (M.Adamec), 19´ P.Káňa (D.Panáček), 24´ M.Adamec, 36´ J.Ondryáš

S: J.Adamec
V.Syrovatka – J.Stráník, D.Kutěj – O.Polách – J.Ondryáš
P.Hrňa – A.Soudil, M.Adamec – P.Káňa – D.Panáček

Možná nejlepší zápas v podání našeho juniorského týmu za poslední dva roky. Od začátku jsme proti favoritovi určovali tempo hry a měli „územní“ převahu. Namotivovaní, připravení a odhodlaní. Navíc se skvělým golmanem v brance. Už ve čtvrté minutě se po krásné Pítrsově akci prosadil volejbalista Soudy. Těžko po něm chtít nějakou taktiku a strategii ale pohyb po hřišti si užívá tak nějak bez nervů. Na soupeřovo vyrovnání jsme ještě do přestávky dokázali reagovat Dankouvou brankou. Ale hlavně jsme opravdu hráli dobře. Je třeba připomenout, že první Opava ve svém dnešním prvním zápase jasně porazila druhé Vítkovice… Začátek druhé třetiny nebyl ideální a po přesně rozehrané standartní situaci soupeřem bylo vyrovnáno. Na obrazu hry se nic neměnilo a svou první dnešní brankou nás do vedení poslal opět Pítrs. To už jsme ale byli chudší o dvě florbalky, když Syrda a Pítrs přišli při ostrých soubojích o své nástroje. Velmi důležitý gól na 4:2 natáhnul do soupeřovy branky Kecka. Začalo se přiostřovat, byli jsme svědky i seknutí do zad po odpískání, nicméně rozhodčí s bohorovným klidem a nezájmem nezdržovali hru nějakým pískáním čehokoli. Dramatický zápas vrcholil v poslední třetině, hra se přelévala ze strany na stranu a my jsme velmi dobře kontrolovali situaci. Až do chvíle dvě minuty před koncem, kdy se potřetí prosadil gólově náš soupeř. Ten navíc posléze odvolal brankáře ale ani to na náš výborný výkon nestačilo a minutu před koncem zdvojili Sony s Ondrou posledního hráče, míček propadl k Sonymu a ten svůj brejk na prázdnou branku soupeře korunoval pátou brankou a dal tak definitivní razítko na vítězství a hlavně dobrý výkon…

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – 1. SC Bohumín ´98    5 : 2    (1:1,1:0,3:1)

  • G+A: 10´ P. Káňa (D.Panáček), 20´ V.Syrovatka (D.Kutěj), 26´ P.Káňa (D.Panáček), 36´ D.Panáček (M.Adamec), 32´ A.Soudil (P.Hrňa)

S: M.Rusev
V.Syrovatka – J.Stráník, D.Kutěj – O.Polách – J.Ondryáš
P.Hrňa – A.Soudil, M.Adamec – P.Káňa – D.Panáček

Po vítězství nad Opavou nezněly v šatně žádné oslavné chorály, naopak hráči byli upozorněni, že pokud se stejným nasazením nepřistoupí i k následnému zápasu, se zlou se potáží. A nebylo to bezdůvodné. Druhý zápas se totiž nesl ve zcela jiném duchu. Na co jsme sáhli, to jsme pokazili. Místo úvodního tlaku soupeř 3x nebezpečně ohrozil našeho golmana. Ještěže si Čompa nějakou tu formu pošetřil ze včerejška. My ne že bychom nechtěli ale nešlo to. A pak to přišlo. Pláč, nářky, beznaděj, mávání rukama… jen několik málo borců chtělo to „nedaření se“ zlomit vůlí. To už jsme prohrávali 0:1, když se soupeř prosadil ze standartky z velkého brankoviště. Naše trápení pokračovalo…až v desáté minutě se konečně přesně trefil Pítrs. Jenže se nic nezměnilo. Naopak k pláči nad neštěstím se přidalo i vzájemné obviňování z toho, kdo co udělal blbě a co měl udělat lépe. Na střídačce bylo najednou několik dalších trenérů, kteří těm co byli na hřišti radili, co a jak dělat, potom tam šli sami a… nic. No to bylo něco zoufalého, to se už nikdy nesmí opakovat.Přitom stačilo si jen uvědomit své vlastní schopnosti a věřit v sebe sama. Protože přece jen rozdíl ve výkonnosti obou týmů byl, to ne že ne. Potvrdil to svým průnikem a přesným zakončením Syrda a mohl tak s kyselým obličejem na střídačku. Situaci ještě zkomplikoval Čompa, který po tvrdém ataku na sebe neudržel nervy na uzdě a šel si to se soupeřem vyřídit, rozhodčí samozřejmě viděli až jeho následnou reakci a kvůli Čompovi tedy budu muset vymyslet novou kolonku do statistik našich brankářů, trestné minuty, doposud jsme ji nepotřebovali 🙂 . Oslabení, rozdělené přestávkou jsme ale zvládli dobře a Pítrs navíc pěkně vymíchal soupeře a na chvilku uklidnil rozvrkočený tým. Ono se těžko hraje proti týmu, který v pěti stojí na brankovišti a jen občas vyráží do brejků (nic proti taktice soupeře, na jejich místě bych udělal to samé, tam prostě nešlo nic jiného vymyslet), vymýšlet jsme měli my a v téhle činnosti jsme selhali a po jednom zřídkavém závaru před naši brankou soupeř se štěstím snížil. Definitivu přinesla až Keckova střela z úhlu, do které vložil svou čepel Danek. Když se ještě „uvolněný“ Soudy trefil do soupeřovy sítě po páté, bylo rozhodnuto o povinném vítězství. I takovéto zápasy se hrají i takovéto zápasy je třeba zvládnout, jen příště to musí být v trochu jiném stylu. Tak je vlastně dobře, že to víme a že se z toho poučíme…

Jinak dnes tedy dvě vítězství, šest bodů, třeba se z toho radovat, nebývá to pravidlem, takže musí převažovat spokojenost…