Legendy ovládly letošní Hammer Cup!

publikováno v: Ostatní turnaje

Je to náhoda? Nebo to tak mělo být? Letošní ročník Hammer Cupu se nesl ve znamení individuálních schopností. Soupeřily mezi sebou týmy složené z jednoho brankáře a jednoho hráče. Po vyčerpávajících šestihodinových bojích se nakonec ve finále radovala z vítězství dvojice Honda – Adam.

Tedy dvě opravdové klubové legendy. Oba vítězové jsou v klubu od prvního tréninku na podzim roku 2005. Oba startovali vůbec v prvním soutěžním zápase a oba stále kráčejí společnou cestou i nyní, kdy už jim do života promlouvají rodina, dítě, studia… Za mně je to nádherná symbolika. Vždyť Honda má na svém kontě v roli brankáře již neuvěřitelných 291 zápasů. A druhý vítěz, Adam ve svých dvaceti jedna letech už absolvoval 699 zápasů v našem dresu. Ale nebylo to jen o vítězích…

Vše začalo už v devět hodin ráno, kdy se jako první v naší domovské Sokol aréně (no spíše tedy arénce) představili naši nejmladší z přípravky. Je krásné sledovat, jak někteří rodiče a samozřejmě hráči už v tak útlém věku žijí klubovými událostmi a nenechají si nic uniknout. Ne že bychom tedy takovýchto rodičů i hráčů neviděli rádi více ale budeme věřit, že to přijde! Na hřišti jsme byli svědky velmi vyrovnaného zápasu a navíc to herně nebylo vůbec špatné! I po tom vánočním přejídání předvedli zúčastnění kluci parádní výkony. velký příběh napsal i jeden z golmanů…Hokejka. Rodiče měli zabookovaný odjezd a pobyt v zahraničí, nicméně on tolik toužil po tom, být součástí Hammer cupu, že maminka si dala práci a vše přebookovala a zařídila odjezd o den později. Krásné… děkujeme.
Po přípravce přišli na řadu žáci. Ti se sešli v pěkném počtu a tak jsme sledovali zápas ve velkém tempu s obrovským nasazením. Tento zápas opět ukázal, jak je nám naše domovská aréna malá. Nemám vůbec nic proti hře ve třech, má to své plusy ale chtělo by to pár metrů na šířku i délku přidat…
Myslím, že by se to hodilo i našim ženám. Ty se na palubovce představily po žácích a doslova šokovaly svou početnou účastí! Společně s našimi Kočičími maminkami a Šárkou jsme zkompletovali dva týmy se dvěma brankářkama. Super zápas dvou vyrovnaných týmů skončil nerozhodně a tak rozhodovaly nájezdy. Drama, krásné akce, skvělá účast… ženy se předvedly v tom nejlepším světle!

Po krátké pauze přišla na scénu šedá eminence celého turnaje. Bez něj by nebylo nic… Ríša zajistil a dovezl mantinely ale také samozřejmě iontový nápoj v podobě zlatavého moku. Miloš s Fildou s pomocí Robina potom připravili první pomoc pro naše žaludky a tak 30 statečných mohlo jít na věc…
Pro letošek jsem zvolil inovátorskou novinku ve formátu pro hlavní část Hammer Cupu. Namísto klasického turnaje (kdo chce, může letos v Sokolovně trénovat 2x týdně, takže nejde o nic vzácného) jsme zvolil přehlídku dovedností ve formě 1 v 1. Tedy hráč vs hráč. Vlastně přesněji brankář + hráč vs brankář + hráč. Na hřišti o rozměrech 17 x 8 metrů jsme po šest hodin byli svědky náročných soubojů, které povětšinou končily dlouhým vydýcháváním v předklonu… ale také svědky parádních individuálních výkonů a skvělých golmanských zákroků. Musím říct, trochu možná neskromně, bylo to dobré a dobře vymyšlené. Mělo to spád, mělo to náboj, bylo to divácky velmi zajímavé a mělo to gradující tendenci. I z trenérského hlediska to bylo extrémně zajímavé. Dost věcí to ukázalo…fyzickou kondici, techniku, herní inteligenci, morálku a také lidský charakter. To vše zábavnou formou…
Nejdříve se rozhořely boje ve skupinách, kde se bojovalo o zajištění účasti v pavouku play off. Golmani byli rozděleni do výkonnostně podobných dvojic a pravidelně se střídali. Se základními skupinami si nejlépe poradila trojice Adam, Dušan a Davča, kteří si bez porážky zajistili nejlepší pozici pro play off. Došlo také k jednomu šokéznímu překvapení, když do dalších bojů nepostoupil Fíla. Jenže kdo ho zná, ani se moc nediví, to je to samé, jako kdybyste po něm chtěli, aby PFLku hrál naplno 🙂 … Někteří borci už toho měli dost po prvních 3 minutách a tak došlo i ke dvěma kontumacím. Ještě bych měl zmínit, že dva na poslední chvíli omluvené muže nahradili žáci Matty s Genzym a oba ukázali, že budoucnost bude patřit jim, i když tentokrát to ještě na postup nebylo. Ten si naopak zajistil nejmladší účastník Mikeš, který nahradil Danka, který se nějak asi zapomněl omluvit nebo zapomněl, že se někam přihlásil. Mikeš záskok zvládl a navíc si pobyt postupem do play off prodloužil. Po základní části jsme se taky rozloučili s dvojicí golmanů a dále postupovali pouze čtyři. Honda, Žíža, Adam a o jedinou branku Strny. Černý petr tentokrát zbyl na Mikiho a Tonyho. Ale nemusí smutnit, budoucnost patří jim 🙂 . Oba jsou totiž mladí a nesmírně talentovaní…
Play off již znamenalo jedno. Vyhraješ, nebo končíš. Tentokrát si z dvojice golmanů vybírali lépe postavení hráči po základní části. Hned v prvním souboji došlo na bratrský souboj, když Adam nejtěsnějším výsledkem 1:0 porazil svého mladšího bratra Ondru. Pro Adama to byl nějtěsnější souboj dne. Ve  druhém souboji rozstřílel neúnavný Bart Syrdu 5:0. Ve třetím souboji porazil Filda  3:1 Čompu (ten asi zapomněl, že se přihlásil jako hráč a nešel dál než dva metry od vlastní branky). V dalším souboji na sebe narazili tvrďáci. Márty ukázal, že přejít přes něj prostě není žádná sranda když k tomu přidal i přesnou střelu, odnesl to bojovník Dušan a po porážce 1:2 dostal Dušan volno. Další překvapení si pro nás připravil Mikeš, když ukončil účast v turnaji Emčovi po výsledku 2:1. V souboji dvou běžeckých stylů nejtěsnějším výsledkem 3:2, když vítězný gól vstřelil Sony Davčovi až těsně se sirénou. V dalším boji se utkaly dvě hračičky a ta se zkušenostmi ze zahraničí tentokrát slavila úspěch nad talentovaným mládím. Jinými slovy Tvary zdolal Kulicha 2:1. Před posledním soubojem byly šance jasné. A tak se nikdo nedivil, že Mury zdolal Miloše 3:2 🙂 .
A už tu bylo čtvrtfinále, ve kterém si tentokrát své spoluhráče vybírali golmani. V prvním souboji Adama se Žížou v bráně proti Murymu s Hondou už další překvapení favorit nepřipustil a semifinále po výsledku 3:1 čekalo na Adama. Nesmírně náročný souboj svedl Bart se Strnym proti Tvarymu s Adamem. Jediná branka rozhodla pro Tvaryho. V dalším souboji opět Sony svého soupeře uběhal, navíc jištěný Hondou v bráně… tentokrát to odnesli Filda se Žížou. No a v posledním čtvrtfinále se Mikeš s Adamem vzadu už proti o metr většímu a 100 kilo těžšímu Mártymu se Strnym probít nedokázal a mohl běžet na poslední autobus.
Po šesti hodinách jsme tedy dospěli k závěrečným bojům. V prvním semifinále se postavil Adam proti Mártymu a našel cestu jak tuto zeď zdolat a zajistil si postup do finále. Ve druhém semíčku pak Tvary udolal Jánošíka Sonyho a šlo se na souboje o medaile.
V boji o třetí místo rozhodovaly o složení dvojic nájezdy. Ty lépe zvládl Sony a vybral si do branky Žížu a postavili se proti dvojici Márty – Adam. Nádherný souboj nakonec skončil vítězstvím Sonyho a Žíži v poměru 3:2 a pomyslné bronzové medaile putovaly do Trojanovic, Frenštátu a Tiché…
Finále se jako jediné hrálo na 2 x 3 minuty. Vítěz nájezdů Tvary si jako golmana zvolil Strnyho. Adam tedy ve dvojici s Hondou se pokusili tuto Kanadsko Novozélandskou dvojici zastavit. A prvu to tak nevypadalo, Tvary už vedel 3:1, nicméně možná i zranění a pauza, po které šel do akce zdravotník Klemča se role otočily a ještě do přestávky Adam srovnal a ve druhém poločase dvěma brankami rozhodl o svém a Hondově vítězství 5:3. Krásný souboj a pěkná tečka za celodenním snažením. A ještě si dovolím předat jednu pomyslnou cenu. Cenu fair play by jednoznačně získal Tvary. Opravdový rytíř palubovek. Každou vteřinu na hřišti jede naplno ale vždy v duchu toho, co se právě hraje. Třeba ve finále došlo k situaci, kdy se Adam rozplácl u mantinelu a místo toho, aby to Tvary využil a zaútočil, počkal, až se Adam zvedne a pokračoval ve hře. Nevím, kolik lidí si toho všimlo ale pro mě to je jeden z největších okamžiků roku a potvrzení toho, jak moc nám tento chlapec chybí… a kdybych věděl, kde si ukrývá cestovní pas, vloupám se k němu a třeba ho seže*u, jen aby nikam nejel 🙂 .

Tolik tedy několik vět k letošnímu Hammer Cupu. Snad se líbil nejen mně, snad se bavili i jiní… soudek (spíš tedy sud) se vypil, jídlo se snědlo, góly se nastřílely a tak můžeme v klidu vyhlížet konec roku…