Muži vydolovali v Ostravě další tři body!

publikováno v: ČFbU | 0

Bohužel i do sestavy mužů výrazně promluvily absence. Pro nemoc, zranění či práci chyběli Fíla, Bart i Honda. Velký zásah do sestavy. Původně měl chybět i Adam, ale vyvinul iniciativu, po probdělé noci vyrazil brzy ráno z Prahy, aby doma přestoupil do vozidla směr ČPP aréna. Nic by to nebylo platno, kdyby jej Zbyňa po večerním zápase ochotně nehodil … do Zlína. Jak prosté, milý Watsone 🙂

Věděl jsem, že proti tak těžkým soupeřům, kteří na nás v Ostravě čekali, musíme hrát nejméně v deseti, nepodařilo se, neboť k zápasu nedorazil z pracovních důvodů Olí. Kdybych to věděl dřív, nejel by Peťan do Uničova, škoda.
Uvolněná místa v sestavě tak zaujali Béčkaři, škoda, že jsme jich nemohli využít více. Do branky se tak ve své neoblíbené hale postavil v Áčku letos poprvé Zdena, do obrany Filda a do útoku byl povolán Dušan, který dokonce obětoval i lahváče…na že by nás tedy zásoboval láhvovým pivem, ale pro jednou dal přednost florbalu před hokejem a myslím, že podle hokejového vítězství jeho týmu a díky Dušanově perfektnímu výkonu to bylo dobré rozhodnutí!
No, nezbývalo než dodržet nedělní tradici a hrát na tři beky…a podle ohlasů nás čekal fyzicky nejnáročnější turnaj v mužské ligové historii…

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – FBC Hlučín   (0:4,2:3,3:2)   5 : 9

  • 18´ J.Skýpala (V.Graf), 18´ D.Pícha (F.Nádvorník), 25´ Z.Zejda (M.Karban), 33´ M.Karban (J.Skýpala), 35´ V.Graf (R.Pavelka)

S: Z.Polách
M.Karban, J.Skýpala, F.Nádvorník
M.Štěpán – A.Polách – D.Pícha, V.Graf – R.Pavelka – Z.Zejda

Náročné proto, že neumíme hrát statický florbal, chceme být aktivní, chceme hrát a chceme dávat góly a je jedno, jak těžký soupeř proti nám stojí. A v prvním zápase to byl ten nejtěžší a ještě s plnou soupiskou. Začali jsme dobře, nebojácně, aktivně, hráli dobře a … vyrobili tři chyby, které soupeř nemilosrdně trestal. Opravdu, v první třetině jsme inkasovali 4x a z toho 3x jsme exkluzivně namazali přímo na čepel nemýlícího se střelce. Tady si neodpustím malou poznámku. U všech tří branek se v zápise objevily asistence, nikoli však našich hráčů, celkem pochopitelně…ale hráčů Hlučína, celkem nepochopitelně…
No nic, dostáváme bídu, ale další zápas, kdy nehledíme na skóre a snažíme se hrát každou vteřinu tak, jako by to bylo 0:0.  A nezastaví nás ani výsledek 0:5. Bojujeme a Skypy po krásné akci a Dušan po pěkné spolupráci s kolegou z Béčka Fildou dvěma brankami vrací úsměv na tvář. Soupeř ovšem taky nespí, fakt jeho hráči vědí co a jak, mají to zmáknuté a přidávají další branky, včetně jednoho z řekněme ne zrovna citlivě odpískaného nájezdu. Další potěšení z naší strany má na svědomí Zbyňa, ovšem soupeř záhy znovu zvyšuje. Náš golman dělá co může, ale proti většině povedených akcí soupeře je bezmocný. Nicméně pořád máme pocit, že nehrajeme až tak úplně špatně, což dokazují další branky Miloše a Vojty. Poslední slovo má soupeř a my víme, že hrát v devíti proti tak těžkému soupeři je peklo. Nicméně pozitivní atmosféra i přes porážku zůstává a my se těšíme na další zápas…

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – FBC Vikings Kopřivnice B   (3:2,2:2,0:0)   5 : 4

  • 7´ D.Pícha, 8´ D.Pícha (M.Štěpán), 8´ Z.Zejda (R.Pavelka), 13´ J.Skýpala (A.Polách), 23´ J.Skýpala (D.Pícha)

S: Z.Polách
M.Karban, J.Skýpala, F.Nádvorník
M.Štěpán – A.Polách – D.Pícha, V.Graf – R.Pavelka – Z.Zejda

Ještě sice není konec soutěže, ale myslím, že směle můžu konstatovat, že dva zápasy s tímto soupeřem byly tím nejlepším, co nás letos mohlo potkat. Vyrovnané, dramatické do posledních vteřin a přitom vyloženě florbalové a v duchu fair play, kdy emoce jitřili tak leda občas rozhodčí 🙂 . O lecčemž vypovídá i automatické přiznávání autů za jakéhokoli stavu či Kolbyho noční omluvenka našemu golmanovi za nechtěné šlápnutí na ruku. A že to není běžná praxe jsme mohli vidět v jiných zápasech. Prostě tyhle zápasy nás maximálně bavily. I v odvetě jsme začali parádně a během necelých dvou minut nasázeli soupeři tři branky. Nejprve Dušan vypíchl soupeři míček a ve svém brejku zužitkoval všechny své letité florbalové zkušenosti. Opravdu na něm bylo vidět, že náš nejstarší hráč už dva roky brousí palubovky tam a zpět 🙂 . Škoda že to neviděly Káňata…No a aby toho nebylo málo, o pár vteřin později se Dušan prosazuje podruhé! Skvělou dvouminutovku korunuje Zbyňa parádní ránou po parádní sehrávce Robina. Kdybyste nevěřili, jak to byla hezká akce, řekněte Zbyňovi, on vám ji pustí 🙂 . Bohužel však stejně jako v prvním zápase komplikujeme zápas, byť trošku nešťastně. První gól inkasujeme ze standartky, když zeď zaklekává tam, kam ukazuje rozhodčí, že se bude rozehrávat, míček mrška se však kutálí dál a soupeř rozehrává odjinud a svou šanci proměňuje. Na náš dotaz, proč se nerozehrávalo z místa přestupku, argumentuje rozhodčí tím, že je přece těžší trefit míček v pohybu, takže vlastně byl soupeř znevýhodněn…zajímavé. Poté soupeř jde do dvou našich hráčů, s jedním si poradí, ten ve snaze trefit míček zasahuje florbalku, jasný faul a před soupeřem zbývá druhý náš hráč, načež se ozývá píšťalka, což nepřekvapuje ale zkřížené ruce na znamení nájezdu už ano, na dotaz co ten poslední hráč, argumentuje rozhodčí tím, že on by ho stejně udělal, takže by šel sám na golmana…no, zajímavé. Vše ale proběhlo bez křiku, jen jsme se zeptali. Kdyby to byl jiný rozhodčí tak se možná čertím víc ale tento opravdu patří k tomu lepšímu co se na palubovkách pohybuje, jen jsme si tentokrát moc nerozuměli 🙂 . No a nutno podotknout, že ten druhý pískač je ten nejlepší co znám 🙂 .  Soupeř opět odčarovává Zdenovo kouzlo a rázem je to o jednu branku. Hned v úvodu druhé třetiny se však prosazují zbytky naší kdysi juniorské repre lajny, Adam nachází Skypyho a znovu je to o dva.  Soupeř zvyšuje tlak, po jediném zaváhání našeho golmana snižuje na 3:4. Golman mnohokrát své zaváhání napraví, ovšem v závěru třetiny inkasuje od Kolbyho vyrovnávací branku. Kolby krásně u tyčky trefuje střílenou přihrávku a je vyrovnáno. Naštěstí ne na dlouho a univerzal Hero Skypy po minutě znovu posílá náš tým do vedení. Jenže docházejí síly a poslední třetina je už hlavně ve znamení bojovnosti. Když křeč posihuje Vojtu, hrajeme nějaký čas pouze v osmi lidech a jsme pod velkým tlakem. tady přichází velké chvíle našeho golmana, který několik velkých šancí soupeře likviduje doslova Haškovským způsobem. Jasně, v životě snad nechytil míček do ruky, jeho styl nemá s florbalovým stylem nic společného, ale možná právě to je jeho výhodou. Borci mu pomáhají, padají do střel, jen na ohrožení soupeřovy branky moc sil nezbývá. V závěru ještě soupeř svůj tlak zvyšuje hrou bez brankáře. V ní si vytváří několik šancí, dvě z nich likviduje skvělý golman a jedna v poslední vteřině těsně míjí branku. Konečně, Konečně se nám takto těžký zápas podařilo dotáhnout do vítězného konce. Samozřejmě, máme radost, přece jen se na palubovkách nepohybujeme tak dlouho jako náš soupeř a tak si to užíváme…a čím dál víc máme pocit, že se to vrací…to co bývalo…a chvíli se ztrácelo…ale je to zpět 🙂