Muži začali Regionální ligu bez porážky a se ziskem 4 bodů!

publikováno v: ČFbU

Nebylo a nebude to lehké. Ale to jsme čekali. A tak vstup do soutěže vítězstvím a remízou musíme hodnotit pozitivně. Nebude to vždycky a je třeba se radovat i z dílčích úspěchů.

Jaké jsou první dojmy z nejvyšší regionální soutěže? Stejně jako devátá, osmá i sedmá dokáže být pěkně „uřvaná“. A ne vždy za to mohou jen hráči. Jak vypadá zápas, mají v rukách hlavně „muži v pruhovaném“. Jsou jediní aktéři zápasů, kteří za svůj výkon na hřišti berou plat. Tak se prostě nemohou divit, že se od nich něco očekává… Samozřejmě je to soutěž plná fyzicky zdatných jedinců, rychlá, tvrdá. Je zde také více technicky zdatných jednotlivců, kteří dokáží vymyslet neuvěřitelné věci. A tak buďme rádi, že i náš specifický tým se na prvním turnaji neztratil a čtyři body budiž motivací do dalších zápasů…

Já osobně jsem si víkendové čekání na premiéru v 5. lize ukrátil sobotní premiérou v dalším sportovním odvětví. Co je to šprtec jsem věděl už v dobách, kdy florbal ještě ani neexistoval. Teprve ale až včera jsem vzal hokejku do ruky a vyrazil na první turnaj Frenštátské ligy „O Micanův pohár“. Nebylo to špatné, šest vítězství a jen dvě porážky, spousta krásných branek a celkově třetí místo při debutu… (musel jsem se pochlubit 🙂 ). Ale i tam to tedy bylo hooodně hlasité a plné emocí… takový je sport. Dnes už to vypuklo na ostro a první zpráva byla ta, že Filda jest nemocen a nedorazí. Ondra, Peťan, Hrnec i Morty dorazili s nachlazením a tak prvním předpokladem úspěchu byl široký kádr, kde se zdravotní komplikace snáz rozloží. Přes všechny problémy jsme dnes byli totiž nejpočetnějším týmem. A to včetně dorosteneckých fotbalistů na venkovním hřišti, kde se na střídačkách pro hráče tísnili dva trenéři, jeden dědeček a jedna slečna… takový je sport. Zato na mobilech bychom napočítali desítky sportovců…

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – TJ Sokol Kostelec na Hané – HK      8 : 5    (3:2,2:2,3:1)

  • G+A: 6´ E.Milata (O.Polách), 8´ D.Panáček (E.Milata), 9´L.Bartík (F.Karban), 16´ F.Karban (L.Bartík), 24´ D.Panáček (E.Milata), 33´ A.Polách (J.Skýpala),
    44´ J.Skýpala (F.Karban), 45´ P.Hrňa (Z.Zejda)

S: J.Eliáš
J.Skýpala – M.Karban, L.Bartík – A.Polách – F.Karban
P.Hrňa – V.Syrovatka, D.Pícha – P.Káňa – Z.Zejda
M:Vašenda – L.Morys, D.Panáček – O.Polách – E.Milata, P.Koutný

Další věcí, v čem je 5. liga stejná třeba jako 7 je to, že některé týmy ji zvládají i v sedmi lidech. Jako tušil jsem, že ti kluci budou šikovní a že to s florbalkami budou umět. A taky to, že nás čeká boj s brejky a dlouhými náhozy na hráče, kteří se z útoku nevrací a spoléhají na své tři bránící kolegy. Je fakt, že i v dalším zápase našeho prvního soupeře ukazovali tito velkou šikovnost, to my bychom na tomhle stylu pohořeli. Se zapomenutými hráči jsme si dokázali poradit, s důrazem na brankovišti už tak úplně ne a vlastně všechny branky jsme dostali po těchto situacích. Naštěstí se jako první chytla naše třetí lajna, která díky jednoduché hře dokázala Emčou a Dankem 2x srovnat vedení soupeře. Vlastně o první „pátoligovou“ branku se postarali hráči, kteří nevévodí našim statistikám, Emča s Ondrou. Poprvé vedení na naši stranu otočilo naopak nejproduktivnější duo letošní sezóny, Bart s Fílou. Ti dva si na začátku druhé třetiny vyměnili role a v probíhající přesilovce se nám povedlo odskočit o dvě branky. Jenže to už ze zápasu byla taková menší holomajzna, kdy i my jsme podlehli trendu nastavenému rozhodčími a nebylo to v našem podání nic pěkného. Na soupeřovo snížení opět odpověděla třetí lajna a Danek nám znovu zajistil dvoubrankové vedení, které ale soupeř brzy znovu korigoval. Pak došlo k situaci, kdy náš hráč dostal „strom“ a zůstal nehybně ležet na zemi. Rozhodčí však dlouho hru nepřerušil (dokud prý neteče krev, není třeba) a soupeř šel do brejku, který jsme hasili faulem za který bylo nařízené trestné střílení. Jako zažil jsem 2x volání sanitky a odvoz zakurtovaného hráče z hřiště na nosítkách. Není to nic, co bych chtěl zažít znovu a žádný výsledek mi za to nestojí. Nebezpečná zranění nejsou jen ta, kde teče krev… To není nic proti hráčům soupeře, nemyslím si, že v tom byl nějaký úmysl, jde mi jen o citlivější posuzování těchto věcí. A nebylo to dnes jen jednou. Honda ale přidal svůj velký díl do skládačky úspěchu a nájezd zlikvidoval. V úvodu poslední třetiny nás pak uklidnil Adamův gól, kdy lehce tečoval Skypyho střelu. jenže klidní jsme nezůstali dlouho a v přesilovce soupeř opět snížil na rozdíl jediné branky. Definitivní rozhodnutí pak přinesla až branka dlouho mlčícího střelce, Skypyho. Konečně prolomil svou smůlu a minutu před koncem dal naději na zisk prvních bodů. Soupeř šel ještě do šesti, ale pár vteřin před koncem si Zbyňa zkušeně počkal na míčku, nabil na křídlo Hrncovi a ten dal razítko pod naše první vítězství!

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – Fbc Šternberk      5 : 5    (3:1,1:2,1:2)

  • G+A: 2´ O.Polách (E.Milata), 3´ L.Bartík (F.Karban), 7´ L.Bartík (A.Polách), 19´ F.Karban (L.Bartík), 35´ A.Polách (M.Karban)

S: J.Eliáš
J.Skýpala – M.Karban, L.Bartík – A.Polách – F.Karban
P.Hrňa – V.Syrovatka, D.Pícha – P.Káňa – Z.Zejda
M:Vašenda – L.Morys, D.Panáček – O.Polách – E.Milata, P.Koutný

Při dvouzápasovém čekání na náš druhý zápas jsem byl svědkem utkání, které bylo reklamou na to, proč nedat dítě na tento sport. A znovu v tom příběhu hráli hlavní roli nejen hráči obou týmů. O to víc jsme se snažili o to, abychom tentokrát vystupovali lépe než v prvním zápase a aby případní potencionální zájemci o umístění svých dětí do florbalových oddílů nebyli odrazeni. Myslím, že se nám to jakž takž povedlo. Bylo to vyhrocené, bylo to tvrdé, bylo to emocionální, včetně závěru. Ale díky tomu, že se hráči navzájem dokázali omluvit, plácnout si, třeba i zpětně to společně probrat a hodit to za hlavu tak to nakonec bylo fajn. tak to má být, emoce k tomu sportu jistě patří, ale je třeba zachovat chladnou hlavu. Vstup do zápasu jsme měli excelentní. Už ve druhé minutě se prosadila stejná dvojice jako  v zápase prvním. Tentokrát si jen role prohodili a Emčovu střelu dorazil pod víko Ondra. O minutu později přidal druhou branku Bart, který se posléze trefil ještě jednou. Nicméně to nebylo o tom, že bychom měli drtivou převahu. Naopak, brzy měli více ze hry hráči soupeře a ještě do konce třetiny se jim podařilo snížit ze samostatného nájezdu za faul někde v rohu hřiště. Na snížení v začátku druhé třetiny jsme ještě dokázali brzy odpovědět, ale  další šance jsme nedokázali využít, včetně dvou nastřelených tyček soupeřovy branky. Na konci třetiny přišel asi rozhodující okamžik zápasu. Soupeř za faul mimo hru inkasoval pětiminutový trest, který jsme však nedokázali potrestat. naopak z jediného brejku dokázal soupeř vyrovnat. Těžká rána. Ale neznamenala naše zlomení a pár vteřin po skončení přesilovky se parádně ze vzduch prosadil Adam a my znovu vedli. Uff, to bylo drámo. Soupeř se s porážkou nechtěl smířit a povedlo se mu opět srovnat. Měli jsme šance, měli jsme tlak, ale další gól jsme nepřidali. Z nějakého důvodu nebylo ani odpískáno Bartovo stažení k zemi v brankovišti soupeře (když si vzpomenu, za co byl odpískán nájezd…) ale ustáli jsme to i psychicky, včetně závěrečného pošťuchování. Bohužel se nám na konci zranili Bart i Syrda a tak jsme zápas končili poměrně dost rozbití…

Takže jo, vstup do 5. ligy se docela povedl. Čtyři body jsou hezké, pár herních okamžiků taky, přístup i nasazení v pořádku…tak jedeme dál 🙂