Ohlédnutí za ligovou sezónou

publikováno v: Informace | 0

Jsou to paradoxy. Dnešní finálový den Českého florbalu byl pro mně prvním volným víkendem bez florbalu od Vánoc. A tak stejně jako každý Lannister splácí své dluhy, i já dnes splácel dluhy své rodině. Superfinále jsem tedy naživo neviděl ale ani mě to nemrzí, neboť několik vlastních malých superfinále jsem si prožil v minulých dnech…

Máme za sebou pátou sezónu v soutěžích řízených ČFbU či po novém Českým florbalem. Jaká tedy byla tato zakulacená sezóna? ale ještě než se za ní ohlédneme, malý exkurz do minulosti…

2013 / 2014 – do soutěží ČFbU vstupujeme s týmem juniorů – nadšení, očekávání, těšení, odhodlání a dobré výkony i výsledky. Osud tomu chtěl, že až do úplně posledního zápasu jsme bojovali o titul. Při své premiéře. Doma na Čeladné jsme padli s Petrovicemi před 160 diváky 2:3. Skončili jsme druzí. Zklamání i slzy. Ale také později spokojenost. Na zážitky jistě nejbohatší sezóna a klobouk dolů před hráči za to, co dokázali…

2014 / 2015 – druhý rok přidáváme k juniorskému týmu i tým dorostenců. Ti kopírují premiérovou sezónu juniorů a při své premiéře bojují o první místo. Ano, jeden tým byl o něco lepší, ale také jsme odehráli zápas, ve kterém se rozhodovalo, nebylo to na Čeladné a nebyl to poslední zápas. Bylo to v Třinci a v zápase proti Třinci nám dva rozhodčí z Třince ukázali, jaký také může být sport. Jejich jména se nám nesmazatelně vryla do paměti. Ale druhé místo jsme si užili, byl to velký úspěch.
Junioři svou druhou ligovou sezónu strávili většinou na druhém místě tabulky. Skvělý závěr, obrovské chtění a chuť neopakovat první rok vedl k tomu, že své snažení dotáhli do úspěšného konce a řekněme pro nás zlatá generace dotáhla své snažení k vítězství. nejen v lize, ale i v následné baráži a tak se kromě vítězství slavil i postup. Je to dávno ale dodnes to hřeje…

2015 / 2016 – třetí rok přidáváme třetí tým. Muže. K odrostlým juniorům se přidává „pražská generace“ a jde jim to náramně. Začínáme v nejnižší lize kde kromě Petrovické zálohy nenacházíme soupeře a tak i muži při své premiéře berou stříbro. I to ovšem znamená postup a tak je na zakončení opět co slavit…A mimochodem, v tom roce jsme měli asi nejsilnější tým…
Junioři premiérově brázdí vody 2. ligy. Najednou jsou tu noví soupeři…Brňáci, Otrokovice a další. A opět hrajeme dobře! I bez opor, které odešly do mužů. Máme skvělou repre lajnu, která hraje nejlepší florbal kariéry a nemá problém otáčet zápasy za stavu 2:6 proti takovým týmům, jako jsou třeba Otrokovice. Druhá lajna talentovaného mládí se hlásí o slovo a my po dobré hře bereme konečné čtvrté místo. Já tvrdím, že dosud nejhodnotnější výsledek našeho týmu.
Dorostenci následují juniory i ve druhém roce a stejně jako oni si vybojují titul i postup do druhé ligy! Senzace. Pamatujete? Rozhodující zápasy v Opavě? pan Horák a jeho autobus plný hráčů a fanoušků? Legendární kruhové objezdy při návratu? Nezapomenutelné…

2016 / 2017 – čtvrtý rok a o slovo se hlásí čtvrtý tým. Hráči dorůstají a tak do bojů vysíláme i záložní tým mužů. Ten přesto, že hledá sebe, hráče a často i míček na florbalkách nekončí sice druhý, ale bere bednu za bronz! Neuvěřitelné. Stejně jako následný a nečekaný postup o soutěž výš. Váháme, ale výzvu akceptujeme.
Mužské Áčko prochází soutěží jako nůž máslem, pouze jednou ze dvaceti zápasů klopýtne a je jasné, že k vítězství v soutěži přidá i další postup. I přes citelné oslabení, když nám Tvary frknul do Kanady… Ale vítězilo se a vítězilo se výrazným rozdílem.
Ale přichází i problémy. Juniorský tým se z nejrůznějších důvodů rozpadá. Odchody, zranění, konce kariéry v nejlepších letech…tým tak ve 2. lize bojuje o udržení a konečné deváté místo je ještě dobrý výsledek.
Zato dorostenci i ve své třetí sezóně berou placku!!! Při premiéře ve 2. lize končí na skvělém druhém místě! Vyrovnávají se i s odchodem nejlepšího hráče a dlouholetého tahouna týmu a nestačí jen na jediného soupeře. V závěrečném zápase o stříbro pak předvádí doslova koncert a potěší nás všechny…

2017 / 2018 – a je to tady. Máme ještě v živé paměti hektické souboje minulých víkendů, kdy se naše týmy opět pokoušely splnit své cíle. Tentokrát jsme nastavený trend neudrželi a pátý tým v pátém roce nepostavili. Bez haly už prostě není kam týmy stavět, už tak jsme některé domácí zápasy museli hrát v Rožnově či Kopřivnici a není lehké to vše zařídit…
Dorostenci: 20 záp. – 13 v – 1 r – 6 p  96 : 52  40b  a hlavně opět pozice na stupních vítězů!!! I ve čtvrtém roce přidávají dorostenci medailové umístění! Bronzové. Važme si toho, tohle není běžná věc. A pozor, máme tři hráče, kteří byli u všech čtyř dorosteneckých medailí! ONDRA, PÍTRS a ZEMY!!!
Dorostenci vlétli do soutěže jako velká voda, šest zápasů, šest vítězství a pouze sedm inkasovaných branek! Ovšem stroj se zadrhl, k dalšímu turnaji jsme odjížděli bez dlouhodobě zraněného Pítrse a bez několika nemocných hráčů základní sestavy. Dvě porážky. A na dalším, domácím, turnaji znovu. Včetně řekněme nedobrého přístupu v jednom zápase. Možná jsme to potřebovali, možná jsme měli nosy moc nahoru, někteří. Museli jsme se vrátit k pokoře, k bojovnosti a nastavit nový režim. Povedlo se, kluci se zvedli a závěr, už i s Pítrsem, byl opět excelentní. Třetí místo je dobrým výsledkem a pěkným loučením jedné generace. Příští rok nás čeká premiéra zbrusu nového týmu. Týmu, jehož někteří hráči letos pomalu získávali zkušenosti. Já se nebojím, já se těším, i když myslet na udržení medailové pozice je nyní čirá utopie…
Junioři: 20 záp. – 1 v – 3 r – 16 p  66 : 146  6b   Reorganizací soutěží v juniorské kategorii soutěž nesoutěž. V podstatě těžký nezájem některých klubů i hráčů. Ne tak pro nás. My jsme chtěli, ale nešlo to. Junioři došli. Před sezónou jsme přišli o všechny tři brankáře, které jsme si mnoho let piplali. Museli jsme hledat nové a začínat florbalovou kariéru v 17 letech není žádná sranda. I hráčů do pole zbylo jen co by na prstech jedné ruky napočítal. A tak jsme tuto soutěž využili k „apgrejdu“ našich dorostenců se kterými jsme pendlovali mezi dětským (dorosti) a mužským (junioři) florbalem. I co se přístupu rozhodčích týká. A bylo to těžké. Bojovali jsme, dřeli a prohrávali. Nakonec jsme ani to desáté místo neuhájili. Ale na druhou stranu, ani jediný zápas jsme nezabalili a i za stavu 0:8 jsme se rvali o čestné úspěchy a to nám budiž velkým příslibem do budoucna. Vyhrávat, když se všechno daří, umí každý bl…každý, ale rvát se když to nejde, to je  umění…a pozor, příští rok junioři budou! 🙂
Áčko mužů: 20 záp. – 11 v – 4 r – 5 p   104 : 76   37b   Před sezónou opět oslabilo. Ke Kanaďanovi se přidal Portugalec Filda a mladí, kteří měli posílit tým, šli do vyšších soutěží. Přesto tým prokázal nejstabilnější výkonnost z našich týmů v průběhu celé sezóny. Už to ale nebyla jasná vítězství. Už přišly i porážky. Už jsme se museli na každý výsledek nadřít. A když nám v průběhu soutěže začala chybět i dlouholetá hlavní opora, nebylo to jednoduché. Ale co bylo hlavní, zaznamenali jsme i jeden velký návrat. A to návrat Pražského jara. Pražského jara a jeho pozitivní nálady. zasvěcení vědí. Blbou náladu jsme hodili do kanálu a bavili se a byla to paráda. A to co kluci předvedli na posledním domácím turnaji a nemyslím jen perfektní výkon na hřišti, ale i perfektní organizaci a 185 diváků na tribunách, z toho mrazí. a taky těší. Vždyť o tom to je. Jo, víme, to superfinále před televizními kamerami si asi nezahrajeme ale já to snad ani nepotřebuju, já měl superfinále na Čeladné 🙂 … a nakonec i ta televize tam přece byla 🙂 a hlavně zase můžeme slavit to třetí místo na zakončení sezóny a to je vždy prvořadý cíl… 🙂 Příští rok? Uvidíme, jestli po Kanadě a Portugalsku nepřibude další destinace. Ale po dlouhé době snad můžeme počítat se šikovným mládím…
Béčko mužů: 20 záp. – 7 v – 2 r – 11 p  62 : 76  23 b   Tento tým napsal letos silný příběh. Trochu JINÝ než třeba Gabriela Koukalová, ale silný. Osm zápasů. Jediný bod. Beznadějné poslední místo. Pouze 14 vstřelených branek. Ale také tři porážky 2:3. Nehráli jsme úplně špatně, ale neuměli jsme dávat branky a neuměli jsme vyhrávat. Tým se hledal. Po prvním turnaji se mnozí hráči „ztratili“ a půl roku o nich nebylo slyšet, o některých dodnes. Museli jsme hledat nové hráče a hlavně jsme se museli naučit vyhrávat. Přišel Hammer Cup. Slovo dalo slovo, stabilizovali jsme kádr a … ve dvanácti zbývajících zápasech pouze 4x prohráli. Přišlo sedm vítězství. A pozor, nejen proti týmům z konce tabulky. naopak. Dokázali jsme brát body i týmům z čela tabulky. Kromě Petrovic samozřejmě. tam to nejde už z principu 🙂 . Bavilo nás to. Bavilo to hráče. Nehráli jsme špatně. Skvělou práci odvedl golman Zdena, který aniž by chtěl, stal se nepostradatelným. Kluci si začali rozumět i mimo hřiště, Skvěle zapadli i Áčkaři Skypy, Bart, Zbyňa či Miloš. Jako fakt, ta druhá půlka stála za to a osmé místo má stejnou hodnotu jako placka. Víme, že o nic nejde. Že je to „osmá“ liga. Že je to osmé místo v osmé lize. Ale je to sport. A ten se dělá pro radost z vítězství. A my se ji naučili zažívat 🙂 . No nelze se divit, že když jsme tým stabilizovali, že na něm budeme stavět. Doplníme o pár šikovných mladíků a ostatní nás musí přesvědčit…

Celkem 55 hráčů se v uplynulé sezóně představilo v našem dresu. Z toho to bylo 49 hráčů v poli a 6 brankářů. A u nás už to tak chodí, že nemáme jednotlivé týmy naplněny ročníkově a někteří tak nastupují ve více kategoriích. A tak si někteří přišli na pěknou porci zápasů. Nejvytěžovanějším hráčem se stal srdcař Márty, který nastoupil ve 47 zápasech. 39 zápasů si připsal Peťan ( a pak že nemáme juniory? 🙂 ) O třetí pozici se pak podělili dorostenci Ondra, Syrda a Hrnec s 33 zápasy.
Nejvíce míčků do soupeřových branek se podařilo dostat Fílovi, bylo jich 24. A to hrál povětšinu sezóny dost bídu 🙂 . Keckovi se to podařilo 22 x a volejbalistovi Soudymu 18x.
Nejvíc úspěšných asistencí měli Skypy s Keckou, po 18. O bronz se pak podělili Fíla se Zbyňou, kterým se to povedlo 16x.
Z předchozího výčtu je jasné, že nejvíce bodů nasbírali Fíla s Keckou, 40. Jen Fíla na to potřeboval o 15 zápasů méně. Pomyslný bronz bere Skypy za 30 bodů.
Nejtrestanějším hráčem je s 24 minutami Márty. Ovšem vzhledem k počtu zápasů z toho vychází jako beránek! Druhé místo patří s 23 minutami Hrncovi! A o třetí se s 20 minutami podělili Jarmil s Ondrou.
Golmani. Tady se do branky nejčastěji postavil George, bylo to celkem 24x. Svůj osobák si na „stará“ kolena vylepšil Zdena s 18 zápasy. A se 16 zářezy si pomyslný bronz odváží do Písku Honda. Jo, až z Písku lze cestovat na zápasy našich týmů.
Ale samozřejmě nejen čelo tabulky chce znát svá čísla a tak v následující tabulce se najdete všichni…

Brankáři
zápasy minuty obdrž. g. vítězství remíza porážka
George 24 900 92 10 2 12
Zdena 18 648 75 7 1 10
Honda 16 576 50 8 4 4
Čompa 12 653 51 2 2 8
Domino 7 267 55 2 0 5
Šárka 6 216 24 3 1 2

 

Hráči
zápasy góly asistence body t.m.
Márty 47 4 9 13 24
Peťan 39 9 6 15 10
Hrnec 34 11 15 26 23
Syrda 34 6 15 21 14
Ondra 34 9 4 13 20
Kecka 33 22 18 40 12
Jarmil 33 4 6 10 20
Sony 32 14 13 27 10
Zbyňa 31 12 18 28 17
Denis 31 10 1 11 14
Dušan 30 7 6 13 12
Kraťas 29 1 1 2 6
Skypy 28 12 18 30 4
Soudy 28 18 8 26 6
Koty 26 11 5 16 10
Tom 26 4 5 9 2
Zemy 25 17 11 28 6
Pítrs 24 16 10 26 16
Bart 24 10 6 16 10
Staňa 23 1 5 6 0
Robin 22 6 7 13 8
Ufy 22 5 4 9 2
Vojta 20 8 4 12 2
Mara 19 14 10 24 4
Miloš 19 7 6 13 8
Fíla 18 24 16 40 12
Adam 18 13 12 25 12
Filda 18 2 5 7 6
Kulich 18 4 0 4 0
Davča 17 4 3 7 2
Laci 17 4 3 7 2
Kašpy 17 1 5 7 2
Alan 16 10 4 14 2
Mury 16 1 1 2 2
Plejtvák 14 2 2 4 4
Vojtas 14 1 1 2 0
Olí 12 13 10 23 2
Kompot 9 2 1 3 4
Kopec 8 1 2 3 2
Koudy 8 1 1 2 2
Emča 8 0 0 0 7
Beny 7 0 0 0 0
David Z 4 1 0 1 0
Kleky 4 0 0 0 2
Ořech 4 0 0 0 0
Stypa 3 0 0 0 0
Mates 2 2 0 2 2
Nádvor 2 0 0 0 0
Snajpr 2 0 0 0 0

 

Úplně na závěr poslední statistika: zatím vím o čem píšu… při 80 zápasech jsem byl na lavičce 71 x…