OV CUP – 2. den – pro nás poslední

publikováno v: Ostatní turnaje | 0

I letos jsme zůstali věrni letní tradici a do závěrečných, nedělních bojů nezasáhneme. I letos ale zůstáváme věrni další tradici, opět můžeme být s vystoupením našich týmů spokojeni a opět můžeme v budoucnosti těžit z nabytých zkušeností…

Mladší žáci se turnaje zúčastnili vůbec poprvé a rozhodně ostudu neudělali. Vždyť drtivá většina z nich doposud hrála „jen“ PFLku za naše Béčko a nyní ve svém prvním turnaji na velkém hřišti v pěti soupeřili s ligovými týmy a nevedli si vůbec špatně…
Pravda, dorostenci nedokázali urvat ani bod, ovšem do bojů jsme vyslali mladý tým pro příští sezónu, kdy až na pár vyjímek neměli kluci s velkým florbalem mnoho zkušeností a i když v zápasech s těžkými soupeři prohrávali, nešlo o žádné debakly, ba naopak, kluci a holka dokázali svým soupeřům vzdorovat se vztyčenou hlavou…

Rychlé info k sobotnímu dění:

Žáky, trenéry a rodiče čekalo brzké ranní vstávání, neboť už v 8:00 jsme otvírali program na Trojhalí. Naštěstí nás letos v tomto nehostinném místě čekal jen jediný zápas, kdy po nočním ochlazení se v hale ještě dalo dýchat a davy lidí se teprve pozvolna scházely. Prvním dnešním soupeřem nám byli domácí Škorpioni. Podle výsledků z dalších zápasů bylo jasné, že prostě v tomto zápase musíme útočit na vítězství. Soupeř těžil z dobrého pohybu svých hráčů ovšem přesto jsme taktovku utkání drželi pevně v rukou. Kluci se v ten pátek přece jen něco naučili a už po osmi vteřinách jsme Mattyho gólem šli do vedení. další branku jsme však dokázali přidat až po dalších osmi minutách hry, potom jsme ale už začali své šance proměňovat a náskok se zvyšoval…což ale vedlo k tomu, že jsme se s lehkostí pouštěli do útoků a zapomínali na pana navrátila a soupeř dva rychlé brejky využil ke snížení rozdílu ve skóre. Nicméně druhé vítězství v turnaji jsme si nenechali vzít…

Po zápase jsme se díky perfektní spolupráci s rodiči (vskutku letos v obou kategoriích mimořádná ochota a zájem rodičů!!! což velmi ulehčilo naše účinkování na turnaji) přesunuli na Dopravku, kde naše žáky čekala nejtěžší prověrka v turnaji, mladší žáci Havířovského Torpeda. A byť tento zápas pro nás skončil velkým zklamáním, byl to pro naše kluky i pro jejich trenéry určitě vrchol turnaje. Zápas to byl totiž naprosto dokonalý. Soupeř na nás vlétl ve velkém stylu, technicky jejich hráči převyšovali naše, kombinačně a pohybem po hřišti rovněž, ovšem v bojovnosti a nasazení jsme se soupeři vyrovnali a navíc měli Mattyho. Byl to on, kdo jako první prolomil nápor soupeře a poslal nás do vedení. Ani soupeřovo vyrovnání nás nezastavilo a úvod druhé poloviny byl jako ze snu… ještě před tím došlo ale k velmi pěknému momentu, kdy Jenda u mantinelu „zbořil“ soupeře, tak jak on to umí, nemá totiž brzdy. O přestávce se šel soupeři omluvit a ten zase vážil cestu až k naší střídačce, aby si s Jendou přátelsky plácl…pěkné gesto, doufejme, že to klukům vydrží. Hned v úvodu druhého poločasu opět pálil ostrými Matty a po pár minutách znovu! Vedení 3:1 jsme však nedokázali udržet a v samotném závěru, pár vteřin před koncem jsme inkasovali rozdílový gól, který znamenal porážku…škoda, kluci si prohrát nezasloužili, ale chyběly zkušenosti a štěstí v závěru.

Dnešní program byl pro Trenera pěkně naštosovaný a na nějaké lajdácké prostoje na jídlo nebyl čas, stačil tak akorát sníst Dušanovi svačinu a vydat se na Vítkovickou střední, kde se v posledním zápase skupiny proti Brněnskému výběru představili dorostenci. Vítkovická střední, hřiště dětských rozměrů a proti nám urostlí chasníci převážně z Hattricku. V potemnělé socialistické hale na nás vlítli pěkně od podlahy a během první minuty jsme prohrávali 0:2. Samozřejmě, na první branku jsme soupeři sami krásně namazali, druhou trefili výstavním způsobem. Vypadalo to na ručník. Jestli se ale něco dorostencům na turnaji povedlo, tak to byla chuť bojovat za jakéhokoli stavu. Kluci pochopili, že jejich pomalá hra s držením míčku na tak malém prostoru a proti tak rychlým soupeřům nemá šanci, zrychlili rozehrávku, dávali si rychle míčky a vida vida, hle hle, najednou úplně jiný obraz hry a i když měl soupeř stále převahu, tak i my se dostávali do šancí, když jednu z nich po míčku vybojovaném Leou snižoval Kompot. brzy jsme sice další chybou v rozehrávce nabídli soupeři třetí gól, ale to bylo až nečekaně všechno. Víc hráči ani skvělý Čompa soupeři nepovolili a pro naše mladíky to tak byla sice třetí porážka, ovšem třetí dobrý a bojovný výkon!

Rodiče opět zařídili Trenerovo přesunutí, tentokrát do haly Bonver. Vůbec poprvé jsme se do této haly podívali a je nám jasné, že v takovém počtu týmů se musí hrát všude, kde to jde… Na naše žáky čekal první zápas play off proti týmu Hattrick Brno. Hřiště velikosti Příborského turnaje nám mohlo vyhovovat, ovšem nestalo se tak a my jsme byli svědky nejméně povedeného zápasu z naší strany. Kluci se v určitých fázích zápasu nechali rozptýlit okolním děním a zapomínali na florbal. Naše šance držel opět střelec Matty, který dvěma brankami dlouho držel nerozhodný stav. Ovšem závěr nám opět nevyšel a tak po porážce 2:4 turnaj pro kluky skončil. Letos mě na turnaji velmi mile překvapili rozhodčí. S jedinou vyjímkou právě tohoto zápasu jsme si na výkony mužů s píšťalkou nemohli naříkat 🙂  a výkony a zájem pískat zejména mladých rozhodčích i ve vypjatých zápasech dorostenců byly na letní turnaje na vysoké úrovni.

Žáci sice skončili, ale dorostence čekal závěrečný bonbónek v podobě souboje s provoligovým týmem z Pražských Kobylis. A ještě navíc na „Čépépéčku“. Po předchozích dvou zápasech halově doslova balzám na florbalovou duši. Už při pohledu na nastupujícího a rozcvičujícího soupeře bylo jasné, co nás čeká. Soupeř bude hrát a my se mu v tom budeme pokoušet bránit 🙂 . Už v první minutě nám to tam za Čompova záda exklusivně „nabombil“ jeden ze soupeřů a Kecka ještě doteď nechápe, jak to udělal…a to si myslel, že umí střílet…možná tak z malorážky 🙂 . V rozmezí 8 – 12 minuty jsme 3x povolili a soupeř trestal. Ovšem kluci už tentokrát s úsměvem a pozitivně tuto situaci zvládli a snažili se svému soupeři vzdorovat. Nehráli jsme žádný beton, chtěli jsme dát branku, Bobeš dokonce trefil horní žrdku soupeřovy branky, ale míček, sviňa, tam ne a ne spadnout. Pátou branku daroval soupeři rozhodčí. Nejprve signalizoval, že rozehrávku máme my, potom své rozhodnutí bez upozornění změnil a zatímco se naši hráči stavěli k rozehrávce, soupeř dával gól… škoda. jako samozřejmě nic to neřešilo, jen to zamrzelo. Celý druhý poločas jsme se dokázali nájezdům soupeře ubránit a třeba takový Beny vyrostl v tomhle zápase minimálně o čtyřicet centimetrů…když srovnám jeho hru proti Orlové a dnes…nebe a dudy. Ještě v poslední vteřině jsme měli šanci na gól, ale míček se zastavil o brankovou čáru… Nicméně opět, když se podívám na složení našeho týmu, beru to jako vítězství…no tak dobře, jako remízu…no dobře no, je to porážka, ale se ctí a po maximálním výkonu, prostě holt takhle vysoko zatím (?) nemíříme…

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – Škorpioni Ostrava   8 : 2   (4:0,4:2)

  • G+A: 1´M.Křenek (J.Slezák), 9´ T.Pátek (J.Slezák), 15´ M.Křenek (J.Slezák), 15´ D.Milata (P.Svoboda), 16´ T.Křenek (M.Křenek), 23´ M.Křenek (D.Milata),
    25´ P.Klepáč (D.Milata), 30´ M.Křenek (O.Pícha)

S: A.Závodný
D.Baletka – P.Klepáč, M.Křenek – T.Pátek – J.Slezák
M.Genzer – O.Pícha, D.Milata – P.Pícha (T.Křenek) – P.Svoboda

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – Torpedo Havířov   3 : 4   (1:1,2:3)

  • G+A: 9´M.Křenek, 16´ M.Křenek, 20´ M.Křenek (J.Slezák)

S: M.Kalina
D.Baletka – P.Klepáč, M.Křenek – T.Pátek – J.Slezák
M.Genzer – O.Pícha, D.Milata – P.Pícha (T.Křenek) – P.Svoboda

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – Reny Brno   1 : 3   (1:3,0:0)

  • G+A: 10´ J.Polášek (L.Gracová)

S: M.Rusev
M.Adamec – B.Rašovský, V.Syrovatka – D.Kutěj
D.Svoboda – J.Zeman – A.Hovorič, L.Gracová – T.Dolák – J.Polášek, J.Jančálek – O.Kašpárek – O.Kytka

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – Torpedo Havířov   2 : 4   (1:1,1:3)

  • G+A: 10´M.Křenek (O.Pícha), 20´ M.Křenek (D.Baletka)

S: M.Kalina
D.Baletka – P.Klepáč, M.Křenek – T.Pátek – J.Slezák
M.Genzer – O.Pícha, D.Milata – P.Pícha  – P.Svoboda

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – FbK Kobylisy   0 : 5   (0:5,0:0)

  • G+A:

S: M.Rusev
M.Adamec – B.Rašovský, V.Syrovatka – D.Kutěj
D.Svoboda – J.Zeman – A.Hovorič, L.Gracová – T.Dolák – J.Polášek, J.Jančálek – O.Kašpárek – O.Kytka

 

Závěrečné zhodnocení mladších žáků se musí nést ve velmi pozitivním duchu. Kluci nám dokázali, že to co si o nich myslíme, je pravda 🙂 . Že má cenu se jim věnovat a dávat jim i něco navíc. Svou první zkušenost s velkým florbalem zvládli na výbornou. S týmy na výkonnostně stejné úrovni dokázali bodovat ale hlavně si dokázali, že i s výkonnostně a kvalitativně lepšími týmy dokáží sehrát vyrovnané partie. Obrovskou proměnou prošli za těch pět zápasů, kdy v tom prvním nevěděli co mají dělat, jak se pohybovat, co s tím prostorem kolem sebe a v závěru už hráli jako kdyby tohle trénovali furt 🙂 . Jednotlivce hodnotit nebudeme, své si odehráli všichni, tady není co a koho vyzvedávat nebo naopak, kluci hráli jako tým… jedinou vadu na kráse stále vidím v počtu hráčů…Vašek po zranění a Šíma na výletě a kdybychom nevzali dva hráče z přípravky, tak nesložíme dvě pětky. Na tomhle musíme zapracovat nejvíc. Rovněž se velmi povedla spolupráce s rodiči. Já věřím, že ti nejvytrvalejší vydrží v nastoleném tempu minimálně do juniorů 🙂 . Rovněž po Trenérské stránce se o tento tým nemusíme bát, vždyť na každé 4 hráče připadal 1 trenér 🙂 . Jestli Ondra nezmamlasovatí, může být na tomto postu přínosem, kluci ho berou. Dušan to je stálice na trenérském nebi a letos to vše zvládl i v roli hlavního organizátora na naprostou jedničku, vždyť i toho Trenera nakrmil vlastním jídlem tak, aby nepadl při výstupu do Karolínských schodů ( a že ty letos stály opravdu za to 🙂 ) vysílením…

Dorostenci… z počátku frustrace z porážek se pochopení a uvědomění si svých možností přeměnilo na jakousi spokojenost. Ono je to jako s tím našim fotbalem. Světově pokreslení chlapci by chtěli hrát s Itálií, Německem či Brazílií a přitom neporazí ani San Marino, Maltu či Burkinu Fasso, o Austrálii nemluvě. je to o uvědomění si svých schopností. Prostě na týmy typu hattricku či Kobylis prostě nemáme…ovšem Beny, Alan, Jonáš, Bobeš, Kompot … nulové zkušenosti s takovým florbalem, Davča, Kulich, Kašpy, Denis, Tom minimální… Čompa loni touto dobou začínal golmanskou kariéru… s tím jsme sem ale jeli a děkujme bohu či pořadatelům za tak kvalitní soupeře. Ty zkušenosti jsou pro kluky k nezaplacení a je jen na nich, jak s nimi v budoucnosti naloží. na závěr jsem si nechal to nejhezčí. Leontýna byla prostě skvělá, mezi naše kluky zapadla neuvěřitelným způsobem a herně no prostě špica. Okamžitě bych ji bral 🙂 . Jsem rád, že si zahrála nejen za naše holky 🙂 . A dnes, když nastupovala s Ondrovým dresem a číslem 16 a jeho jmenovkou a prohlásila, že mi teď vlastně může říkat tati, okamžitě jsem souhlasil 🙂 Vždyť ta moje malá Leontýnka by chtěla sestřičku, tak bych měl Leontýnky dvě 🙂 🙂 🙂 . Takhle pozitivně končí letošní ročník Ostrava cupu…