Pohárová cesta mužů končí ve 3. kole

publikováno v: ČFbU | 0

V nervydrásajícím souboji podlehli naši muži v nejdelším zápase naší historie týmu Eagles Orlová 7:8 v prodloužení. Vítězný gól padl po 68 minutách a 38 vteřinách lítého boje. Chlapci do zápasu dali vše, zkušenosti soupeře rozhodly. Ne že bychom nedělali chyby ale je potřeba naše borce pochválit. Když proti vám divizní soupeř hraje 60 minut těžký beton, není to úplně jednoduché. Myslím že soupeř dokonale zúročil své zkušenosti, přesně věděl, co a jak zahrát a nezbývá než pogratulovat k postupu…Zklamání ve tvářích našich borců bylo veliké, moc si přáli zvítězit, jak už je našim zvykem, nestalo se ale netřeba truchlit. Teď je potřeba všechny zkušenosti nabyté v letošním poháru plně zúročit v ligové soutěži. Pokud budeme vždy hrát takhle…

TJ Sokol Frenštát p.R. – 1. FbK Eagles Orlová  7 : 8 v prodloužení  (3:1,4:3,0:3)

G+A: 10´ O.Rusev (F.Karban), 16´ O.Rusev (A.Polách), 17´ Z.Zejda (R.Pavelka),
27´ L.Bartík (J.Skýpala), 28´ F.Karban (O.Rusev), 35´ M.Štěpán (L.Morys),
37´ M.Štěpán (M.Karban)

S: J.Eliáš
J.Skýpala – D.Schneiderka, O.Rusev – A.Polách – F.Karban
J.Klecker – L.Morys, L.Bartík – R.Pavelka – Z.Zejda
M.Štěpán – M.Karban – M.Marek
A.Nádvorník, D.Pícha

Že nás čeká těžký zápas jsme věděli, že ale budeme více než šedesát minut dobývat polovinu divizního soupeře, bránícího od půlky v pěti hráčích (však se taky někteří po zápase za to omlouvali 🙂 ) to jsme tedy nečekali. Urostlí borci v zelenočerných dresech hráli po celý zápas přesně to, co potřebovali, drželi se na dostřel a v poslední třetině nás převálcovali. V prodloužení jsme byli lepší my, ale …

Začátek byl jako z pohádky, do 16 minuty se Olímu 2x podařilo po parádních kombinacích prvního útoku překonat obranný val soupeře. Jenže přišla opět první zbytečná a nevynucená chyba a soupeř snížil. Poté se opět krásně trefil Zbyňa a bylo to poněkud nečekané vedení. V závěru třetiny pak sudí lehce, řekl bych podcenili hrubý faul soupeře, který bez florbalky a bez jakéhokoli úmyslu hrát míček, doslova smázl našeho hráče, jestli byla náhoda, že to byl v té chvíli náš nejlepší hráč…dostal sice dvojku, ale tohle nemělo se sportem nic společného a nějaký ten trest za nesportovní chování by tomuto zákroku jistě slušel.

Přes pozdně večerní čas si cestu do hlediště našlo 57 diváků, za což tedy velmi děkujeme, i za jejich podporu!
Druhá třetina přinesla stejný obraz hry. My vytrvale dobývali obrannou tvrz soupeře který pak tvrdě trestal každé naše zaváhání. A to ještě musíme děkovat skvělému Hondovi v bráně. Nicméně, když si vezmeme, že uplynul rok od našeho prvního ligového zápasu, udělali jsme kus práce, ale pořád je před námi ještě dlouhá cesta. Po gólech Barta, Fíly a dvou Mary a po několika snížení od soupeře jsme do poslední třetiny šli s třígólovým náskokem. Jenže, jak trefně pravil Adam, prohráli jsme si to sami. Poslední třetinu jsme hrubě nezvládli, kupili chybu za chybou a soupeř nás přehrál. Svým efektivním způsobem hry ušetřil síly, které nám pak v závěru scházely. Bohužel no, prostě a právě takovéto zápasy nás posunou dál…

Přišlo velmi hektické prodloužení, v něm naše opětovné vzepětí, několik obrovských šancí zakončené Zbyňovou pumelicí do spodní strany břevna. A pak přišlo něco, co jaksi dost ovlivnilo závěr. Vyloučení našeho hráče za souboj, kterých bylo v zápase několik a zůstávaly bez trestu…no škoda no…dvě minuty drtivého tlaku soupeře, dvě minuty heroického boje o odvrácení vyřazení a po pár sekundách hry v plném počtu vítězná trefa soupeře a obrovské zklamání ve tvářích hráčů…naopak obrovská a pochopitelná radost na straně soupeře, což jeden z nich doprovodil nesportovními gesty na naše diváky doprovázené expresivními slovy, což jeden z našich fanoušků nevydržel…

Bylo to zbytečné jak ze strany toho … „sportovce“, tak ze strany našeho fandy, takovým lidem je nejlepší se jen vysmát….Ke cti soupeře však slouží to, že to byla jediná vyjímka, ostatní byli naprosto v pohodě, po zápase někteří ocenili jak náš výkon tak naše diváky a tak to má být. Díky emocím jsme byli svědky dramatického zápasu, kde vyhrát může jen jeden, tak proč z toho dělat ještě divadlo…

Každopádně cesta skončila. Každopádně to byla povedená cesta, která nás bavila a takový florbal se nám líbil. Narazili jsme na 4 divizní a 2 šestiligové soupeře. Končíme s bilancí tří vítězství a tří porážek, z toho jedné až v prodloužení. Stejně tak impozantní je to, že jsme těmto šesti těžkým soupeřům dokázali nasázet 60 branek…méně impozantní je to, že jsme 39 branek obdrželi. Mnoho z nich jsme nemuseli dostat…Přesto je třeba ocenit všechny borce, dokázali si, že když to půjde, tak by to mohlo jít 🙂 Díky chlapci…