Z pralesa do lesa aneb slavit naši muži umí…

publikováno v: ČFbU | 0

Ačkoli bylo už dávno rozhodnuto o našem vítězství v Moravskoslezském přeboru a tedy v dnešních zápasech nám už o „nic“ nešlo, chtěli jsme si to užít a společně s fanoušky se radovat z úspěchu… povedlo se!

Vím, že pro náš přístup ke sportu v nižších soutěžích nejsme moc oblíbení, mnozí se nám smějí, mnozí nechápou… jako kdyby radost z úspěchu v sedmé lize byla něčím nepřiměřeným… já si to nemyslím, extraliga nebo prales, vítězství chutná stejně a je potřeba si ho užít. Na pozadí dnešních událostí je potřeba si uvědomit, že ne všichni dostali v životě tu možnost, radovat se z maličkostí. Do osobního života jednoho z našich členů dnes zasáhla krutá rána, která se nedá slovy popsat, važte si tedy všichni toho, že se můžete radovat ze vstřeleného gólu, z vítězství ale také toho, že můžete řešit, jak napravit porážku, jak se z ní poučit… ne všichni tuto šanci v životě dostali…

Ať si o mně říká kdo chce co chce, jsem rád, že jsem svou filozofii přístupu ke sportu dokázal předat svým svěřencům. Ti si dnes, po čtrnácti společně prožitých sezónách, dokázali sami krásně zorganizovat oslavu svého úspěchu. Jasně, jsem si vědom, že A týmy všech okolních měst hrají mnohem vyšší soutěže, že kdybychom se utkali s jejich nejlepšími týmy, tak nejspíš odejdeme ze zápasu bez možnosti něco slavit, ale to přece neznamená, že si ten náš a jen náš úspěch nemůžeme zpříjemnit oslavou s fanoušky. Dnes byla opět plná tribuna, fandilo se, zpívalo, létaly konfety a bylo to moc fajn. V té chvíli si člověk řekne, že těch 14 let, obětovaných klubu, hráčům a lidem okolo nebylo zbytečných a že to mělo smysl… i když šlo jen o ty pomyslné „zlaté trenky“…

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – FK Gufůň Nový Jičín      3 : 3     (0:0,3:2,0:1)

  • G+A: 16´ M.Karban, 19´ M.Štěpán (F.Karban), 20´ L.Bartík (O.Polách)

S: J.Adamec
J.Skýpala – L.Morys, F.Nádvorník – P.Hrňa.
M.Štěpán – A.Polách – F.Karban, D.Panáček – M.Karban – P.Káňa, L.Bartík – O.Polách – V.Graf

V komorní atmosféře, před zraky třiceti diváků a jednoho Krtka, neúnavně mlátícího do bubnu, jsme nastoupili do zápasu proti soupeři, který nám v sezóně dělal největší potíže. My jsme měli své jisté, soupeř bojoval o druhou příčku a tak se dal čekat opět těžký zápas. Prvotním úkolem bylo opět připomenout hráčům, že jde především o samotnou hru a to vše okolo bude na programu teprve posléze. nevím, jestli je to nějaká úchylka, ale já chci odvést maximum vždy, i když je dávno rozhodnuto. Chci to po sobě a chci to i po klucích. Patří to do sedmé ligy? Odpověď je jednoduchá… stejně bych to chtěl v první i poslední lize 🙂 .
Den před zápasem ulehl s horečkami Zbyňa a tak jsme se poprvé v sezóně museli obejít bez něj. První třetina byla vyrovnaná, své šance ani jeden z týmů nevyužil. Postupně jsme však začínali přebírat otěže zápasu a ve druhé třetině jsme během čtyř minut dokázali nastřílet soupeři tři branky. Nejprve se krásně a chytře ze standartky prosadil dnešní MVP turnaje Miloš. Druhou branku přidal Mara po krásné sehrávce celého prvního útoku. Prosadit se dokázal i nově budovaný třetí útok, když nejdříve Ondra nedokázal tečovat míček do prázdné, aby posléze dokázal ještě o míček zabojovat a přesměrovat jej na přesně zakončujícího Barta. Poprvé v sezóně jsme byli konečně lepší než soupeř… o vítězství nás však připravily individuální chyby. Nejdříve zbytečná ztráta míčku na polovině hřiště, posléze míček vyvezený před vlastní branku do dvou soupeřů a potřetí horká hlava a zbytečné oplácení. To vše soupeř ztrestal a bylo vyrovnáno. V závěru jsme pak nedokázali využít přesilovku a tak přes slibné šance skončil zápas remízou a naše konto bodů se zakulatilo na krásnou padesátku…

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – FBC Vikings Kopřivnice     5 : 2     (2:0,1:0,2:2)

  • G+A: 2´ M.Karban (F.Karban), 7´ M.Karban (P.Káňa), 17´ P.Káňa (D.Panáček), 32´ F.Karban (J.Skýpala), 32´ D.Panáček (F.Nádvorník)

S: J.Eliáš
J.Skýpala – L.Morys, F.Nádvorník – M.Karban.
M.Štěpán – A.Polách – F.Karban, D.Panáček – P.Káňa – P.Hrňa, Z.Zejda, L.Bartík – O.Polách – V.Graf

Poslední zápas a ten jsme si chtěli užít. Rekord sice nepadl ale i tak 136 fanoušků vytvořilo skvělou atmosféru. Atmosféru podpořenou bubnem, hlasivkami a na závěr i konfetami. Moc rád jsem v hledišti zaregistroval pár tváří rodičů i dětí těch našich nejmladších členů z přípravky. Když kluci i rodiče vydrží, jednou jim přijdou fandit i současní hráči. Oni taky kdysi začínali a v mnohem skromnějších podmínkách. A dnes si mohli užít oslavu postupu i vítězství.  Do branky se postavil Honda, Miloš se přesunul na beka a Hrnec premiérově do útoku. Tím vším okolo jsme si to udělali těžší, byli jsme nahecovaní a moc jsme chtěli potěšit fanoušky výkonem. Soupeř však rovněž přivezl kvalitní tým a tak byli diváci i zástupci televize Beskyd svědci lítého boje a ze zápasu, v němž fakt o nic nešlo, byl najednou zápas jakéhosi play off.  Emoce, šance, důraz, góly a také pěkné branky. Tu první už ve druhé minutě vstřelil Miloš a jednoznačně tak stvrdil korunu pro nejlepšího hráče sezóny. No a i tu druhou přidal stejný hráč a máma s tátou na ochozech museli mít ze svého synka radost. Hra nabírala grády, zkušený soupeř si nechtěl nechat nic líbit, jiskřilo se v soubojích, diváci bouřili a Pítrs proměnil svou velkou šanci. Jenže soupeř se nevzdával, po takovém, řekněme zdraví nebezpečném extempore snížil a v polovině třetiny druhou brankou se dostal na dostřel. Střelec druhé branky nám dal svým vyloučením prostor k vyjádření a speciální formace z florbalky Fíly trestala. No a když se krásně zády k brance dokázal prosadit i Danek, bylo rozhodnuto. Na hřiště mohly přilétnout konfety, mohli jsme si společně s fanoušky zazpívat, Trener se opět prolétl vzduchem (už si snad na toho „hobla“ zvykl a letos se vůbec nebál) a místostarosta Frenštátu, p.Unruh, nám mohl předat pohár. Jak se zpívá v jedné svingové písni Ondřeje Havelky…bylo to krásné, děkuji…