Záloha mužů dnes za 3 body

publikováno v: ČFbU | 0

Dneškem začala nová éra tohoto týmu, éra „po Milošovi“. Musíme se totiž naučit hrát bez něj , nemůžeme se spoléhat, že když je zle, pošleme tam Miloše a on to zařídí… V prvním zápase se nám to ještě nepovedlo a přišla zasloužená první porážka, ve druhém už to bylo lepší a já jsem moc rád, že si to kluci ubojovali. Ubojovali je to správné slovo, protože herně se stále ještě hledáme… celkem pochopitelně.

Plně si uvědomujeme, že nejsme Barcelona ani Real, přesto nejsme družina či zájmový kroužek. Jsme sportovní oddíl, kde se družstva účastní soutěží řízených ČFbU. Pro všechny pak platí nějaká pravidla a nějaké povinnosti. Cituji soutěžní řád:
Vedoucí družstva je povinen:
a) Dbát spolu s trenérem a asistentem na kázeň a pořádek v družstvu.
b) Vyplnit ZOU* řádně a včas tak, aby mohl být předán ke kontrole rozhodčímu pověřenému řízením utkání minimálně 30 minut před
utkáním, pokud příslušný rozpis soutěže nestanoví jinou lhůtu.
* ZOU – zápis o utkání se jmény, čísly a daty narození aktérů zápasu
V našem sportovním klubu to máme nastaveno jednoduše. Všichni nominovaní aktéři mají povinnost být 1 hodinu před začátkem utkání v místě konání zápasu tak, aby vedoucí družstva mohl citovanou podmínku splnit a hráči mohli do zápasu nastoupit.
Dnes se tak vinou pozdního příchodu na sraz nestalo a jedno auto přijelo těsně před nahlášeným začátkem utkání. Proto následovala reakce.
Tolik na vysvětlenou.

Teď už tedy k samotným zápasům. Maličká Bolatická hala se životu nebezpečnými kovovými mantinely ( je fantastické, že oba naši dnešní soupeři přijeli hrát florbal, nic jiného. Za to jim patří velké díky) tedy byla svědkem prvních zápasů s režižérem Milošem na střídačce. Neuvěřitelné je i to, že 5 našich fanoušků dorazilo za námi do této vzdálené haly, která uvádí 100 míst pro diváky, zatímco není místo ani pro hráče…děkujeme borci!
Bojovnost a snahu nelze našim borcům upřít, nicméně se ukázalo, že nás čeká ještě hodně práce, byť nejsme Real či Barcelona, chceme to dělat dobře a je jedno, jestli jsme Áčko nebo Béčko a jestli hrajeme superligu nebo 9. ligu. Pro žízeň na pivo to neděláme. Já jsem spokojen, viděl jsem, co jsem potřeboval a jsem rád, že borci přidali další vítězství do sbírky… A Adamovi Nádvorníkovi si dovolím blahopřát k první ligové brance v jeho 53 ligovém zápase…

Připojujeme už tradičně osobní report kapitána týmu:

V posváteční sobotě se na svůj třetí turnaj vypravilo mužské béčko a ani dnešní sraz nebyl bezproblémový. Po 10 minutovém čekání jsme museli vyrazit bez jednoho člena výpravy, o kterém jsme neměli žádné zprávy, neboť volaný účastník byl nedostupný. Po dalších 10 minutách se ozval s tím, že zaspal, takže se pro něj ještě v rychlosti vydala záchranná výprava, momentálně projíždějící Kozlovicemi a do Bolatic jsme tak sice dorazili v plném počtu, tedy 3 útoky a 2 obrany, ale málem pozdě. Jen díky posunutí začátku zápasu kvůli průtahům v předchozím zápase se vše nakonec stihlo. S Trenérem, Zdendisem a Milošem na lavičce (a ještě jedním týmovým střídačem 😀 ) jsme tak nastoupili proti týmu SK Anakonda.

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. „B“ – SK Anakonda   3 : 4   (1:1,1:0,1:3)

  • G+A: 5´ J.Klecker (M.Ondryáš), 20´ A.Nádvorník (E.Milata)
    34´ F.Nádvorník (D.Kotrs)

S: J.Eliáš
F.Nádvorník – M.Hříva, D.Pícha – D.Kotrs – F.Stypka
A. Nádvorník – J.Klecker, E.Milata – J.Novotný – L.MurasD.Boháč – M.Marek – M.Ondryáš

V tomhle zápase jako by bylo všechno špatně. Nepřesnost, špatná zpracování, téměř žádná střelba. Co na tom, že jsme po většinu času drželi míček, když jsme se k pořádným šancím dostali jen několikrát za zápas. Soupeř na nás totiž vyrukoval s poctivým prešovským betonem a s tím jsme si my absolutně nevěděli rady. Možná za to mohl povrch místní haly, možná jsme byli nervózní, když nás letos poprvé viděl hrát Trenér… a možná jsme prostě jenom hráli těžkou bídu. Soupeř toho také využil a po pár minutách se ujal vedení. My jsme však dokázali dvakrát dopravit míček za záda soupeřova gólmana a vedení se tak překulilo na naši stranu. Pak ale přišlo něco, co dnešní zápas rozhodlo. Ještě před utkáním jsme dostali pokyn, zbytečně se nenechat vylučovat, ať nedopadneme stejně jako v zápase s Kopřivnicí, kde jsme byli vyloučení hned 7x. A co jsme tedy udělali my? Nechali se zbytečně vyloučit JEN 3x. A každou svou přesilovou hru soupeř dokázal zužitkovat a nemohl s tím dělat nic ani skvělý Honda v bráně. Po prvních dvou vyloučeních jsme tedy opět prohrávali, ale po stažení hry jen na dvě lajny jsme dokázali vyrovnat. Pak jsme se však těsně před koncem dopustili trestuhodné chyby a hráli v 6 lidech (trochu se do toho zapletl i náš týmový střídač 😀 ). A trest skutečně přišel, když jsme 15 sekund před koncem zápasu inkasovali třetí gól z oslabení. Ve zbylé čtvrt minutě už jsme nic vymyslet nestihli a tak jsme se ze hřiště museli poroučet s první letošní porážkou.

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. „B“ – Coyotes Jablunkov „B“   2 : 0   (1:0,0:0,1:0)

  • G+A: 4´ D.Kotrs (J.Klecker), 32´ E.Milata (J.Novotný)

S: J.Eliáš
F.Nádvorník – M.Hříva, D.Pícha – D.Kotrs – F.Stypka
A. Nádvorník – J.Klecker, E.Milata – J.Novotný – L.Muras
D.Boháč – M.Marek – M.Ondryáš

 

Po vyříkání si jistých nedostatků a problémů jsme se tentokrát postavili do cesty záloze Jablunkova. A snad poprvé v sezóně se nám povedl začátek a my po 3 minutách vedli po trefě Kotyho. Jenže potom opět nastalo marné dobývání soupeřovy brány. I tento zápas, jakoby nám všechny míčky uskakovaly, přihrávky se nedařily a střelba končila na hráčích soupeře. Snažili jsme si ale vzít k srdci slova trenérů a místy bylo patrné jisté zlepšení, i když co všechno jsme spálili… to bylo někdy do nebe volající (ano, mluvím o své maličkosti). Naštěstí už jsme se naučili počítat a hlavně hrát bez zbytečných faulů a tak nás nečekala žádná oslabení, naopak soupeř nám několikrát poskytl výhodu přesilové hry, ale my ji ani jednou nebyli schopni zužitkovat. Jablunkov se pak po ubráněných přesilovkách dostával do nebezpečných brejků a my mu to mnohokrát velmi usnadňovali. Tentokrát jsme však dokázali všechny pokusy soupeře více či méně zneškodnit a v poslední třetině nám po své kombinaci dodali klid na hokejky Emča s Kubou a my tak mohli domů přivézt alespoň polovinu možných bodů. Temnou stránkou utkání pak bylo zranění Matese v poslední třetině, kdy dostal při otáčení protihráče loktem do nosu a zápas pro něj skončil. Při odjezdu však už vypadal poměrně oklepaně a nic vážného to snad nebude.

Toliko tedy k třetímu turnaji zálohy mužů. Viděli jsme, že máme před sebou ještě spoustu práce a soupeři nám zadarmo rozhodně nic nedají. A buďme rádi, že ti dnešní byli féroví a chtěli hrát především florbal a ne nějakou zákeřnou hru. Budeme muset na všem ještě HODNĚ zapracovat, protože příští turnaj se odehraje doma na Čeladné a my se utkáme s týmem Petrovic, jediným přemožitelem našeho Áčka v minulém roce. Máme se tedy na co těšit…