Záloha mužů za 6 bodů!!!

publikováno v: ČFbU | 0

Jako rajská hudba zněly příchozí SMSky, které přicházely na Trenerův mobil, nacházející se v Hornosušské hale, z Bíloveckého turnaje, kde si svou premiéru v ligových soutěžích odbýval mužský B tým. Ani tady se nominace nerodila lehce, výlety a zranění promluvily do sestavy a tak jsme byli radi za výpomoc Áčkařů Hondy (vpravdě rozhodující faktor), Fildy a hrajícího kouče Miloše. Premiéru na ligové scéně si odbývali Bohy (konečně se dočkal, vytrval a byl odměněn), Kuba, Dušan ale taky bývalý golman Lukáš. Premiérově oblékl náš dres i Koty…

A byla to premiéra doslova úchvatná. Dva zápasy, dvě vítězství a šest bodů do tabulky. Pravda, na herním projevu je ještě co zlepšovat, vždyť my přece chceme, aby i naše Béčko předvádělo smysluplnou hru. Neděláme to pro žízeň na pivo, tu přece máme i bez toho zápasového vypětí 🙂

V následující reportáži si můžete přečíst hodnocení turnaje tak, jak to viděl novopečený kapitán…

 

Současně s našimi juniory vyjížděli ke svým premiérovým zápasům v čfbu i muži z béčka. Těm den před zápasem došlo přání mnoha úspěchů i z pověstné kunčické chaty a ráno se ozvala se stejným přáním i naše kanadská spojka. Je však třeba říct, že pohled na ranní sraz mužů byl vskutku úsměvný. Když pár minut před nimi vyjížděla kolona aut s juniory do Horní Suché, zbylo na parkovišti za vodou jediné auto a 4 hráči. Naštěstí to nebyl konečný stav sestavy a na sraz záhy ještě dorazily posily z áčka, jmenovitě Honda, Miloš a Filda. Na parkovišti bílovecké haly už nás čekal Dušan s rodinou a také Rosi s Kotym. Po příjezdu jsme zjistili, že hrajeme o 20 minut dřív proti harmonogramu, takže následovalo rychlé převlečení, rozcvička, pár střel na gólmana a premiéra mohla začít.

FBC Sokol Frenštát p.R. “B“ – SC Pustá Polom   6:1 (2:1,1:0,3:0)

G+A: 3´ M. Karban (D. Boháč), 8´ L. Muras (D. Boháč), 14´ J. Rosinský, 26´ D. Boháč

(L. Muras), 27´ L. Muras (M. Karban), 29´ M. Karban (D. Boháč)

 

S: J. Eliáš
M. Karban, F. Nádvorník, J. Rosinský – D. Pícha, D. Kotrs, J. Novotný
L. Muras, D. Boháč, M. Hříva

 

První soupeř a hned velká neznámá, tým, se kterým jsme ještě žádný souboj na hřišti nesvedli. Naštěstí přijel soupeř ještě s méně hráči než my (a to už je co říct). My jsme do utkání vkročili zmateně a neorganizovaně a než jsme se nadáli, na tabuli svítil stav 0:1 (zdá se, že to už je u našich týmů taková tradice). To nás však nepoložilo, začali jsme hrát jakous takous hru, snažili se dělat to, co nám radil náš trenér Miloš, který se i jako první náš hráč v zápase prosadil a stal se tak premiérovým střelcem mužského béčka (to asi nečekal ani on sám, že někdy dosáhne na tak prestižní titul). Vyrovnání nás nabudilo a o pět minut později se po krásné Bohyho nahrávce prosadil i Mury a poslal tak náš tým do vedení. Zbytek třetiny už se obešel bez gólu, stejně tak druhá třetina byla na góly chudá. Jenom jeden zářez na florbalku si připsal Rosi, ale v oficiálním zápise jeho jméno nenajdete, protože pořadatelé jej připsali Murymu (nevím, jestli mám za to pořadatele pokárat nebo pochválit 🙂 v našich statistikách však navždy bude patřit Rosimu…). Po polovině zápasu však soupeři došly síly, ve třetí třetině už rezignoval a naši hráči toho tak mohli využít a góly si tak připsali ještě Bohy, Mury a Miloš. Skóre zní sice poměrně jednoznačně (a to nám ještě rozhodčí dva góly neuznali), ale nebýt skvělého Hondy v bráně, mohl soupeř výsledek zápasu ještě hodně zdramatizovat. Jediná černá zpráva zápasu tak bylo zranění Ořecha, kterému pár minut před koncem zápasu křuplo v kotníku, a první třetinu dalšího zápasu se po poradě s naším trenérem rozhodl vynechat.
FBC Sokol Frenštát p.R. “B“ – FBC Spartak Bílovec “C“   7 : 4   (1:1,3:1,3:2)

 

G+A: 7´ D. Pícha, 17´ M. Karban, 19´ M. Karban (F. Nádvorník), 19´ D. Kotrs

(L. Muras), 25´ J. Novotný (M. Karban), 29´ L. Muras (F. Nádvorník), 35´ M. Karban

 

S: J. Eliáš
M. Karban, F. Nádvorník, J. Rosinský – D. Pícha, D. Kotrs, J. Novotný
L. Muras, D. Boháč, M. Hříva

 

Bez Ořecha jsme tedy byli nuceni překopat hru na 3 obránce, 2 centry a 3 křídla. Miloš se posunul ke Kotymu jako druhý centr a jeho místo v obraně zastoupil Kuba. Náš druhý soupeř už byl úplně jiné kafe než ten předchozí. Také sice dorazil jen v 9 lidech, ale jeho tým značně menší věkový průměr, než tým předešlý a nám bylo jasné, že Bílovec nám zadarmo rozhodně žádnou třetinu nedá a bude se bít až do konce. A tak se taky stalo…
Na začátku jsme však výjimečně nemuseli tahat za kratší provaz, v 7. minutě si míček na rozehrávku z rohu před soupeřovou brankou postavil Dušan a nejspíš si řekl, že nebude vymýšlet nic složitého a prostě to napálil na bránu. Tím zaskočil naprosto všechny, včetně gólmana Bílovce a my tak poprvé v druhém zápase vedli. Jenže pak se začal rozjíždět soupeř, který stihl do přestávky vyrovnat a krátce po začátku další části, dokonce strhl vedení na svou stranu. My jsme na tom v tu chvíli zrovna skvěle nebyli, ale tehdy se ukázalo, jak je důležité míti svého Miloše. Nejen, že celý tým začal neskutečně hecovat, ale dokázal ukázkovým freestylem zpoza branky vyrovnat (vím, že už jste ho to mnozí viděli dělat nesčetněkrát, ale toto byl opravdu meisterstück) a dokonce nám i vrátil vedení! Když jsme viděli, že soupeř hratelný opravdu je, začali jsme do toho jít znovu naplno (hodně nám pomohl návrat Ořecha na začátku druhé třetiny, takže jsme znovu mohli hrát na dva útoky), chodili do soubojů, obsazovali si hráče a chvíli po Milošově druhém gólu si premiérový gól připsal i nováček klubu Koty. Před poslední třetinou jsme tak měli náskok dvou branek a byli jsme díky tomu v mnohem větším klidu, než při první přestávce. A že nám klid vydržel i nadále potvrzuje fakt, že chvíli po začátku třetí části se dokázal po skvělém tlaku před bránou prosadit Kuba a pár minut po něm se trefil i Mury. Zdálo se, že zápas je vyhraný a soupeř poražen. Jenomže jsme 4 minuty před koncem špatně vystřídali, sami jsme nevěděli, kdo z nás byl na hřišti navíc a tak se za tým šel na trestnou obětovat Koty. No a soupeř samozřejmě zatlačil a tři minuty před koncem přesilovku využil. Když se Miloš 2 minuty před koncem nechal slyšet, že to už neotočí, skóroval soupeř počtvrté. A když byl minutu a pár sekund před koncem vyloučen Ořech za hru bez hokejky a soupeř na nás vyrukoval v 6 lidech bez brankáře, nebylo nikomu z nás příjemně po těle. Tak toužebný obrat zápasu z pohledu domácích fanoušků se však nakonec nekonal, oslabení jsme ubránili a co víc, Miloš v něm dokonce zkompletoval hattrick, když vyhodil míček od naší branky a ten se zastavil až v síti soupeře. Závěr tedy lehce infarktový, ale borci ho nakonec zvládli.

Chtěl bych tedy dneska všem poděkovat za předvedenou hru, na poprvé se mi to rozhodně nezdálo zlé. Stejně tak je třeba poděkovat soupeřům, kteří hráli florbal bez jakýchkoli zákeřností a za každý svůj faul (stejně tak i my za naše fauly, ne že by faulovali jen soupeři) se byli schopni sportovně omluvit. Nebývá to vždy pravidlem. Dnes tedy 6 bodů a za 14 dní se snad podaří dovézt stejný počet z Oder.