V ŽFL nezůstaneme bez bodů!

publikováno v: Ostatní turnaje | 0

Další dva zápasy měla dnes na programu Ženská florbalová liga ve Frenštátě. V nich se utkaly naše děvčata s ženským týmem z Astry.

Co bylo nejlepší na dnešních zápasech? Že se potkaly dva naprosto vyrovnané týmy! I když složením či zaměřením naprosto odlišné…
Na tomto místě smekám klobouk před našimi soupeřkami! Ano, mají ve svém středu pár hráček, které už něco odehrály…ale z velké části jsou to maminy od plotny (nevysvětlujte si to prosím zle, to je poklona), mámy od dětí (i těch našich klukovských hráčů) a několik mladých děvčat, které trénují jednou týdně a hrají pro radost z pohybu. Přesto ukázaly našim hráčkám, které měly možnost (ne všechny to využívaly) až tří tréninků týdně, že bez tvrdé práce to nepůjde…

My jsme oproti prvním zápasům opět oslabili. Chyběla volejbalistka Terka, baletka Týna a nedorazily ani naše spojky Annie s Leou. Včera se navíc rozhodla s florbalem skončit Káča…zbylo nám tedy osm hráček do pole a dvě golmanky. jako morální podpora dorazily ještě Káťa s Míšou.

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – Astra Frenštát   3 : 5   (1:4,1:0,1:1)

  • G+A: T.Šelepová (E.Levko), Z.Hillová (K.Cahlíková), A. Šturalová (E.Levko)

S: E.Tvarůžková
A.Šturalová – E.Levko, T. Šelepová – Z.Hillová
B.Slezáková – K.Cahlíková, K.Hlucháňová – M.Kleckerová

Koho do obrany, to bylo to, o co před zápasem běželo…Trenerův prst nakonec ukázal na Anet, ono prakticky nikdo jiný ani nepřicházel do úvahy. Vedro jak na Sahaře a my měli k dispozici pouze dvě čtveřice…zatímco soupeř vyrukoval na nás se třemi čtyřkami. A co si budeme povídat, od začátku nás válcoval jak parní válec. Mohli jsme si říkat co jsme chtěli, mohli jsme být odhodlaní, natěšení…na hřišti se v černooranžových dresech ploužily cukrové panenky, se kterými si soupeř hrál jako kočka s myší…tři góly ze čtyř jsme dostali z prostoru malého brankoviště, kdy jsme si nedokázali udělat pořádek. Chudák Elza v bráně, neměla šanci, nepomohli jsme jí.  A jinak? Bída, bída…nulový pohyb, špatná práce s míčkem, jednoruké hráčky…ach jo… Jedinou povedenou akcí v první třetině v našem podání byl Tinčin náběh po křídle a přesná střela.
Soupeřky byly samozřejmě v ráži a hrály v pohodě. Jak už jsem napsal v úvodu, mám k nim velký respekt a smekám klobouk! To ovšem neznamená, že jsme se nesnažili naše holky vyhecovat k lepšímu výkonu! Pomohl k tomu i Skypy na lavičce, který se jim snažil dodat morální vzpruhu. No, nebylo to světové, přesto jsme v dalších fázích zápasů dokázali vyrovnat hru a po gólech Zuzky (konečně udělala to, co trénujeme…zapřemýšlela, oběhla branku a umístila míček do sítě), a přesné trefě Anet jsme se dokonce dostali na dostřel jediné branky. To bylo ale z naší stránky vše. Naopak soupeř využil další naše zaváhání a definitivně rozhodl o zisku bodů pro sebe. My jsme rozhodně s předvedenou hrou nemohli být spokojeni…Naopak soupeř si vítězství zasloužil, víc ho chtěl a víc hrál…

 

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – Astra Frenštát   5 : 2   (1:1,3:1,1:0)

  • G+A: K.Hlucháňová (T.Šelepová), K.Hlucháňová (T.Šelepová),
    T.Šelepová (A.Šturalová), Z.Hillová (B.Slezáková), A.Šturalová

S: M.Vašková
A.Šturalová – E.Levko, T. Šelepová – K.Hlucháňová
B.Slezáková – K.Cahlíková, Z.Hillová – M.Kleckerová

Další věc, která je pro mě po létech trénování kluků zatím neznámá…o přestávce řeknu druhé golmance, že se má jít rozchytat a ona jde…si udělat účes…omg…co mě ještě čeká.
Do druhého zápasu jsme totiž podle plánu poslali naši trojku na pozici golmanů, Marťu. Když pominu její kadeřnickou fázi…klobouk dolů! Životní výkon! To co předvedla, bylo pro nás, zasvěcené, dechberoucí! Opravdu opět musím citovat mistra Karla, to jsem nečekal. Marťo! Jen tak dál!!!
Další změnou bylo prohození Kiki se Zuzkou. I to se ukázalo jako důležitý faktor konečného výsledku. První lajna tak byla opravdovou první lajnou…Nebyli bychom to ale my, abychom nezačali hezky zvolna a soupeř šel opět pohodlně do vedení. Tentokrát jsme ale soupeře nenechali odskočit a brzy se nám podařilo vyrovnat, když se prosadila právě první lajna a Kiki po jedné nastřelené tyčce konečně neposlala míček do žebřin, ale do branky. Začátak druhé třetiny a první lajna soupeře se opět prosazuje a už už se zdá, že zápas směřuje ke stejnému konci jako ten první. Proti byla ale Marťa a první lajna, ve které opět po opravdu pěkné florbalové kombinaci nabíjí Tinka Kikině a ta se znovu nemýlí! Poté se stalo něco neuvěřitelného. Další z pěkných kombinací první lajny a tentokrát Anet v roli přihrávající a nejagilnější, nejaktivnější a nejbojovnější Tinka posílá náš tým do vedení! No nezní to hezky? 🙂  Děvčata zázračně ožívají a zdá se, že přece jen mají více sil než soupeř. A když už se něco děje před naší brankou, je v ní famózní Marťa :). Čtvrtému gólu v soupeřově síti předcházela kuriózní situace…Zuzka přichází na střídačku řka: dejte tam místo mě někoho, kdo umí vystřelit. Jenže koho, když je nás osm a střílet neumí nikdo? Pravím ji tedy…tak nestřílej a něco vymysli 🙂 a ona šla na hřiště, nestřílela, oběhla branku a zasunula míček do branky 🙂 . Škoda, že takhle holky nemyslí častěji. Soupeř se samozřejmě nevzdával, ale síly ubývaly, my dostali víc prostoru i víc možností se ukázat. Šance byly, ale gólem skončila jediná, když Anet vystihla chybnou rozehrávku soupeřek a svoje sólo zakončila další pěknou brankou.
Po třech porážkách si tak připisujeme první tři body do tabulky a máme z toho velkou radost! Poděkování za hru a poklona a uznání za výkon ale míří i na druhou stranu, k našim soupeřkám!

 

Jsem moc rád, že se to podařilo, holky to moc potřebují, tohle je ta nejlepší motivace k další tvrdé práci. Protože co si budeme povídat…pořád jsme na samotném začátku…