Zimní test – distanční prověrka se setkala se zájmem

publikováno v: Letní příprava

Je vidět, že sportování lidem chybí. Čtyřicítka zájemců dorazila v průběhu právě končícího týdne poměřit si na dálku svou běžeckou pohodu. A v konečném důsledku opět vyhráli všichni zúčastnění, bez ohledu na pozici v tabulce…

Je to už rok, co jsme vstoupili do zápasu s těžkým a nebezpečným soupeřem. A kam jsme se za ten rok v tomto boji posunuli? Nikam… Já si osobně myslím, že je to i proto, že ti, co šéfují střídačce našeho týmu si jako hlavní zbraň proti soupeři zvolili politiku a politikaření. A to proti takovému soupeři nemá šanci… i proto už od zítřka nebude možno pořádat ani takovouto akci, protože ne všichni obýváme jednu a tu samou obec… Možná tomu ale jen nerozumím, přesto ale nikdy něodstúpim a pokud to jen trochu v budoucnu půjde, uspořádám další akci…

Protože váš zájem mě mile překvapil. Pohled z okna na přicházející a odcházející běžce byl lepší než program v televizi. Opravdu geniálně zvolené místo této akce 🙂 . Navíc jsem mohl alespoň takto na dálku porovnávat výkony většiny účastníků. A vážím si opravdu všech, bez ohledu na výsledný čas. Pro někoho je proběhnutí to nejlepší co ho může ten den potkat, pro většinu je ale už jen přemluvit sám sebe ten největší výkon.

Potěšující je zejména nečekaně velká účast zástupců našich mužů. Nejvíc nejlepší! Rovněž potěší v dnešní genderově vyvážené době vysoká účast žen a dívek. Úplně suprové je, když se se svými dětmi postaví na start i rodiče! I z tohoto je vidět, že my, staří, velcí, dospělí si s touto situací ještě nějak poradíme ale nejhůře to odnáší děti a mládež. Oni sice chtějí sportovat ale povětšinou potřebují k tomu sportu přivést, sami od sebe se ještě moc nedokáží angažovat. Tak třeba pouze dva dorostenci přijali výzvu. Pouze tři žáci a čtyři přípravkáři, tam to ale samozřejmě souvisí s účastí rodičů.

I díky této akci a díky Zbyňově pobídce musíme reagovat na novou situaci, kdy se nám v poslední době geometrickou řadou rodí stále noví a noví následovníci a pokračovatelé sportovní činnosti svých rodičů a je třeba na podobných akcích vyhlašovat i kategorii mimin! A Hyneček budiž příkladem!

Protože je ale sportovních zážitků velmi pomálu, pojďme využít této situace a podívat se na tuto akci z pohledu sportovní reportáže…i proto, že nemám k dispozici momentálně exel a musím časy vypisovat postupně zde 🙂

Na startu kategorii mimin se objevil první letošní průkopník a trať o délce 100 metrů zvládl Hyneček v neuvěřitelném čase 2:11. Jediným smutným faktem na této situaci je to, že pamatuju jeho tátu, když jsem ho poprvé přivedl na start v této kategorii…

Ke slovu přichází trať dlouhá 1000 metrů a na ní se představilo osm statečných. Všechny medaile putují za hranice naší obce. Zlato díky Pepému do Lichnova a stříbrnou a bronzovou pomyslnou medaili si pomyslně doma nad krb pověsí Klementovic famílie díky Klemčovi a Kyblíkovi. Těsně pod stupni zůstali Gendy s Jamesem a po nich už následovaly slečny v pořadí Marie, Lucka a Leontýnka!

1. 4:20  Pepé

2. 5:40  Klemča

3. 5:48  Kyblík

4. 5:52  Gendy

5.  6:02 James

6. 6:52  Marie

7. 7:03  Lucka

8. 7:24  Leontýnka

 

No a je to tady! Hlavní závod na 4800 metrů a třicet borců na startu!!! Kdyby to bylo možné, sledovali bychom davy lidí v prostoru před startovní čárou. Takhle se jen postupně zaplňovala tabulka a přepisovaly dějiny Zimního testu. Jako první proťal cílovou pásku a zlatou medaili si pomyslně sám sobě pověsil na krk Davča. Ukázal, že i v této těžké době jej forma neopouští. Stříbrná medaile zůstala poněkud překvapivě doma. Taková malá morální odměna za boj s tím svinstvem. Bohužel už tento čas byl dosažen přes bolest a ta od té doby nepustila stříbrného medailistu zpět na trať 🙁 . Bronz si doma vystaví čerstvý otec československého vlčáka Bart. Už tak neměl o pohyb nouzi a teď si to jen posichroval. Těsně pod stupni zůstal další horal Emča, byl vlastně úplně poslední, kdo zdolával trať a vytáhl to až na bramboru. Páté místo a nestárnoucí nezmar, dříč a bojovník Dušan. Právě díky těmto akcím si tento druh pohybu doslova zamiloval 🙂 . V závěsu za ním další nabušený veterán Jiří. Svůj výkon omlouval tím, že na zahradě došel zlatavý mok. Jen nevím, jestli to je dobře nebo ne 🙂 . Na sedmém místě první velké překvapení a návrat po letech! Honda, velmi kritický ke stavu svého těla nicméně evidentně na tom není vůbec špatně! A hned za ním další velké překvapení a nováček na našich akcích. Táta Přemka, pracovně nazývaný Přema st. určitě musel nějaký sport provozovat! Další muž z divizní stáje proťal cílovou pásku hned za ním a byl to Filda. Do desítky se ještě vešel druhý z dorostenců, Gendy. Čerstvě zamilovaný a čerstvý i na trati. To za ním doběhnuvší Tony je zamilovaný už drahnou dobu a pořád mu to svědčí! Následující pořadí tří bratrů narušila pouze spolumajitelka hafanana Janča. Pořadí na 12 – 15 místě totiž znělo Adam, Janča, Zdena, Ondra. Adam svým osobním kapitánským příkladem navíc motivoval i několik dalších členů divizního týmu! Janča pak k Bartovému bronzu přidala zlatou za kategorii žen. Zdena byl navíc vůbec první, kdo tuto výzvu akceptoval a splnil. Nádherné umístění v polovině startovního pole zaznamenal Aleš a já věřím, že toto bude pro něj velké povzbuzení a že se aktivně zapojí i na dalších akcích nejen v roli časomeřiče. Stříbrnou medaili mezi ženami si do Rožnova odvezla frenštáčanka Šárka. O krásných rodinných chvílích by mohli vyprávět Miky s Peťanem, kteří si společně nohu vedle nohy proběhli tuto trať. Medailí pro Klemenťáky není nikdy dost, tu další přidala máma Silvie za třetí místo mezi ženami. Na trati ji pomyslně následovalo naše mládí. Nejdřív proťal cílovou čáru věčně vysmátý Přema následován nejmladším aktérem hlavního závodu. Teprve 11-ti letý Hugo ukázal talent po otci, který jej doprovázel na mini kolobrndě. Další novinkou v portfoliu účastníků našich akcí je Anna Izabela následována „starou“ aktivistkou našich akcí, mladou Míšou. Následovala trojice výzvy se nebojících chlapáků v pořadí Robin, Jarda, Miloš. Za nimi doběhnuvší Hokejka cestou ztratil kompas, busolu i lišejníky a tak poběhal kde co, než se dostal do cíle, na dobré náladě mu to ale neubralo. Pořadí uzavíraly dvě ženy, z nichž jedna by se za normálních okolností nezúčastnila. Neplatí to samozřejmě o Báře, to je člověk, bez kterého to už prostě nejde a ona je si toho vědoma a proto poctivě dochází do zaměstnání a z něj pěšky. Stejně jako já, jen ona to má o pět kilometrů delší. Červenou lucernu značící konec startovního pole hrdě třímala paní trenérová, která tímto pochodem odstartovala pozimní návrat na tréninkové tratě 🙂 . I takhle na dálku to bylo fajn a já si to s vámi pomyslně užil. Díky všem a jakmile padnou hranice obcí či okresů alespoň takovouto formou navážeme. Nejdůležitější ale je, abyste všichni zůstali zdraví!!! Tak se držte…

 

1. 17:30  Davča

2. 19:46  Trener

3. 19:50  Bart

4.  20:14  Emča

5.  21:00  Dušan

6.  21:11  Jiří

7.  22:43  Honda

8.  22:45  Přema st.

9.  23:00  Filda

10.  23:05  Genzy

11.  23:26  Tony

12.  24:31  Adam

13.  24:32  Janča

14.  25:23  Zdena

15.  26:31  Ondra

16. 27:35   Aleš G

17.  27:41  Šárka

18.  27:49  Peťan

19.  27:49  Miky

20.  28:03  Silvie

21.  28:11  Přema

22.  28:33  Hugo

23.  28:49  Anna Izabela

24.  28:51  Míša

25.  31:15  Robin

26.  32:01  Jarda

27.  32:55  Miloš

28.  33:06  Hokejka

29.  33:08  Bára

30.  44:50  Eva