Marná snaha mužů
Znáte to, ať děláte co děláte, nic se nedaří a odměna za snahu nikde. Tak nějak jsme se cítili po dalším zápase našich mužů.
Snahu se zlepšovat, dobrý přístup k zápasům, bojovnost a nasazení. To vše máme. Jen to prostě stále neumíme prodat. Snad poprvé v divizi jsme dnes nebyli slabším soupeřem ale na výsledku to nic nezměnilo. Hlavním problémem dnes byly příliš laciné inkasované branky.
FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – SK Domaslavice 4 : 7 (1:2,0:2,3:3)
- G+A: 16´ D.Svoboda (F.Nádvorník), 48´ D.Svoboda (O.Polách), 49´ J.Zeman (A.Hovorič), 58´ M.Štěpán (J.Zeman)
J.Kutěj
A.Polách – J.Skýpala, M.Štěpán – P.Káňa – J.Zeman
F.Nádvorník – A.Hovorič, D.Svoboda – O.Polách – D.Pícha
V.Syrovatka, M.Ondryáš, B.Rašovský
Jdeme na to. Připraveni… Dvě „střely“ z velké dálky a prohráváme 0:2. To se nemělo stát. Doslova studená sprcha. Ach jo. Co už, nezbývá než se škrábat z ještě hlubšího dna. Nejlepší střelec Davča dal naději, jenže druhá třetina probíhala stejně jako první. Soupeře jsme přestříleli 12:6. On dal dvě „šmudly“ z toho jednu polovlastní, my nedali nic. Prostě nic. Do poslední třetiny jsme museli něco změnit, zjednodušit hru a tlačit se do předu. Jenže to přineslo polevení v hlídání si toho, co soupeř dokonale umí a co jsme mu dvě třetiny nedovolili. Soupeř toho využil a 2x po svých copyrightových akcích zavěsil. Co je zase naše know how, je nevzdávat se za jakéhokoli stavu. Je to těžké, bodově k ničemu ale je to důležité. Alespoň v mých očích. Snaha o jednoduchost přinesla dvě branky, když nejprve Ondra našel hezkou křížnou Davču a posléze Alan dalekonosným náhozem našel před brankou dobře se orientujícího Kulicha. Další branku po Kulichově přihrávce od mantinelu za brankou přidal Mara. Naději nám ale vzala poslední branka, tentokrát z našeho před brankového prostoru. No radost jsme si tedy neudělali a tak nás příští víkend čeká dvouzápasové loučení s divizí.
A tak alespoň trošku příjemné bylo setkání s Georgem, který si při potížích s golmany našel čas a přišel udělat Kutisovi dvojku. Bylo to příjemné setkání a jsem rád, že na roky strávené v našem dresu se nezapomíná. I jeho slova byly doslova hojivou mastí.