Velká bitva na Čeladné

Po vedoucím týmu soutěže ze Šumperku nás dnes prověřil další adept na postup do play off. Přes veškeré absence, se kterými se stále potýkáme, to byl dnes jeden z nejlepších výkonů v divizi.

A to zejména proto, že jsme byli do posledních okamžiků zápasu stále ve hře. Dalším pozitivem byla dnes celkem slušná produktivita, což nebývá zase tak obvyklé. Jako už tradičně jsme prostě svou kůži nedali lacino. Co nás ale musí mrzet, jsou hodně laciné branky hlavně v úvodu zápasu.

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – FBC MSEM Přerov       5 : 8   (2:3,1:2,2:3)

• G+A: 10´ R.Lacina (M.Ondryáš), 15´ J.Zeman (M.Štěpán), 33´ D.Pícha (D.Svoboda), 56´ A.Polách (M.Štěpán), 58´ D.Svoboda (F.Nádvorník)

S: J.Kutěj (13´ J.Eliáš)

J.Skýpala – A.Polách, M.Štěpán – P.Káňa – J.Zeman
F.Nádvorník – J.Novotný, D.Svoboda – O.Polách – D.Pícha
A.Hovorič, R.Lacina – B.Rašovský – M.Ondryáš

Opět další soupeř s plnou soupiskou a plný chuti a pohybu. My dnes téměř zaplnili tři pětky a musím říct, že mě velmi těší, jak se se situací  popasovali ti, se kterými se na začátku sezóny ani nepočítalo. Myslím, že i pro ně  to mělo a má smysl. Bohužel první šok přišel velmi brzy, když jsme inkasovali branku z dobrých třiceti metrů. To už tu ale bylo a když se podařilo odpovědět nečekanou brankou třetí lajny po rozehrávce z křížku, když označovaný střelec Beny sportovně přiznal, že netečoval a pálil přímo Laci, který si tak připsal první divizní branku. Bohužel ani další dvě branky soupeře nebyly zrovna z těch nejnebezpečnějších akcí. Kutis poté přenechal místo Hondovi a dal tak impuls týmu, který ve zbývající části třetiny dokázal srovnat hru a až na tlak v závěrečné přesilovce odehrál vyrovnanou partii. Zvlášť, když se první pětce povedla luxusní akce, na jejímž konci byl Kulich. Dobrou partii jsme dokázali sehrát i ve druhé třetině, kdy sice soupeř stále tlačil ale i my se dostávali k nebezpečným akcím. Ne tak početným ale nebezpečným. A jednu z nich tentokrát proměnila druhá pětka a Dušan si určitě zpříjemnil čekání na odjezd do Jeseníků. Do poslední třetiny soupeř vstoupil s jasným cílem definitivně rozhodnout zápas, sil a energie měl na rozdávání. Povedlo se mu i navýšit náskok. My se ale nevzdáváme lehce, to už si myslím tak nějak k nám patří a díky veteránské standartce, kterou jsme z nějakých důvodů nějak přestali používat, dalekonosnou a přesnou střelou zakončil Adam a díky neúnavnému Davčovi jsme ještě zápas zdramatizovali. Koncovka zápasu se obecně ale moc nepovedla a nejen co se výsledku týká, nicméně by to nemělo přebít celkem slušný výkon.
Musím poděkovat i oběma rozhodčím, je dobře, když takové zápasy pískají rozhodčí, kteří mají zápas pevně v rukách. A to neříkám po vítězném zápase…