Dorostenci jsou zlatí!!!

Dnes si naši dorostenci dalšími dvěma vítězstvími definitivně zajistili vítězství v Moravskoslezské lize dorostenců a zajistili si tak i možnost postupu do 2. ligy!

Po šesti letech tak zopakovali úspěch svých předchůdců, party kolem Pítrse, Ondry a spol, kteří něco podobného dokázali před šesti lety na stejné palubovce.
Nikdy se nemá říkat hop, dokud nepřeskočíš. Dominance našich dorostenců v letošní soutěži je ale neoddiskutovatelná. Osmnáct zápasů, osmnáct vítězství, 160 vstřelených branek, 19 obdržených. A hlavně výborná parta se kterou je radost pracovat. Samozřejmě všichni víme, že hrajeme „až“ třetí ligu, všichni víme, že síla týmu se ukáže až v krizových situacích, ale zároveň všichni víme, že ten tým má velký potenciál a všichni jim věříme…

Z posledního turnaje se kvůli nemoci omluvil Matty a tak na jeho místo putoval z obrany Šíma a byla to dobrá volba, ne že ne. První soupeř v malém počtu sice statečně vzdoroval, ale naši rozjetou mašinu prostě nemohl zastavit. Druhý soupeř měl naopak na domácí půdě početní převahu a také nám připravil jednu z nejtěžších zkoušek v letošní soutěži…

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – SK Domaslavice   11 : 0    (4:0,4:0,3:0)

• 3´ P.Klepáč (P.Pícha), 5´ P.Klepáč, 6´ V.Hlista, 7´ V.Hlista (Š.Motyka), 16´ P.Klepáč (P.Svoboda), 19´ O.Pícha (V.Stráník), 20´ M.Genzer (O.Šimík), 23´ Š.Motyka (M.Genzer), 26´ V.Hlista (O.Šimík), 28´ V.Hlista (M.Genzer), 34´ P.Klepáč (Š.Motyka)

S: M.Kalina
M.Genzer – F.Vančo, Š.Motyka – O.Šimík – V.Hlista
V.Stráník – P.Pícha, P.Svoboda – P.Klepáč – A.Zlý, O.Pícha

Soupeři v malém počtu nezbylo než se soustředit na poctivou defenzivu. Nicméně dobrý pohyb, slušná schopnost kombinace a překvapivě dobré přihrávky nedovolily žádné komplikace. O první góly se postarali naši ostrostřelci Kuky s Vaškem. Jeden z dálky a druhý z předbrankového prostoru. Mašina se už rozjela a nebylo sil ji zastavit. Gólově se prosadil i Mikeš, který v pozici jedenáctého hráče udělal několik koleček sestavou a vystřídal všechny posty, kromě golmana samozřejmě. Tam kraloval Miki a postaral se o těch několik málo střeleckých pokusů soupeře. Právě toto vítězství definitivně rozhodlo o tom, že už ani teoreticky nemůžeme být v tabulce předstiženi….

FBC TJ Sokol Frenštát p.R. – S.K.P.E.M.A Opava    4 : 1    (1:0,1:1,2:0)

• 12´ J.Gryc vlastní branka, 15´ O.Šimík, 30´ P.Svoboda (P.Klepáč), 32´ P.Klepáč (P.Svoboda)

S: M.Kalina
M.Genzer – F.Vančo, Š.Motyka – O.Šimík – V.Hlista
V.Stráník – P.Pícha, P.Svoboda – P.Klepáč – A.Zlý, O.Pícha

Soupeř nasadil do hry kompletní tři formace šikovných hráčů a od začátku bylo jasné, že to žádná procházka růžovým sadem nebude. Nebyla. Měli jsme sice více ze hry ale soupeř perfektně zorganizovanou defenzivou a se skvělým golmanem nechtěl povolit. Pomohla nám až šťastná chvilka ze závěru třetiny, kdy si výbornou Ondrovu střelu nešťastně srazil do branky domácí obránce. V úvodu druhé třetina se pak přece jen konečně prosadil i Ondra a bylo vidět, že se mu ulevilo. On ale je obrovským přínosem i když zrovna góly nestřílí. Potom se nám zápas ale zkomplikoval. No, tedy vlastně jsme si ho zkomplikovali sami. Hráči nedali na rady trenérů, reagovali mnohdy zbytečně podrážděně a mysleli si, že když si budou povídat s rozhodčími (mimochodem, dnes opravdu výbornými) po každém odpískání, že jim to pomůže. Nepomohlo. Naopak. Začali jsme víc času trávit na trestné lavici a byť jsme v oslabení šli 3x sami na golmana, branku jsme nevstřelili a naopak po chybě v rozehrávce inkasovali branku na 2:1. A opět keců jako na koledě a kdo co udělal a odpískal a neodpískal. Zbytečné debaty utnul až Šíma, který jasně vystihl podstatu věci: kdybych neposr*l přihrávku, nestalo by se to. Soupeř vycítil šanci a na hřišti bylo pořádné dusno. Naštěstí se neopakovala situace z juniorů. Borci o přestávce dostali ne prosbu, ale jasný příkaz zklidnit hormon, soustředit se jen na hru, zákaz osobních soubojů u mantinelů a také přísný zákaz jakékoli komunikace s rozhodčími. Pomohlo to. Poslední třetina už byla zcela v naší režii a Krtek nádhernou trefou přinesl větší klid na naše florbalky a mír v duši se definitivně rozlil po Kukyho brance. Těžký zápas plný emocí, který by měl klukům ukázat cestu…

Takže je to tak, kluci jsou MISTŘI! Co na tom, že nejsou nejlepší na světě. Ani v republice. Ani v kraji. Ale „jen“ v Moravskoslezské lize. Ale jsou první a to je pro sportovce vždycky ta správná odměna za jeho práci…